Mimořádný růst volatility akciového trhu, ke kterému došlo minulý měsíc, nelze vysvětlit konvenčními nástroji. Od roku 1928 obvykle denní pohyby trhu nedosahovaly více než půl procenta, na počátku srpna ale došlo k denním propadům dosahujícím až 7 %, růstové dny zase znamenaly posilování akcií o téměř 5 %. Poté se situace uklidnila, stále ale zaznamenáváme pohyby cen, které jsou vyšší než obvykle. Podobný vývoj přichází maximálně jednou za pět let, i když ještě extrémnější situaci jsme viděli na vrcholu finanční krize v roce 2008.
Současná vysoká volatilita může být určitě zčásti odrazem vývoje v ekonomice, kdy snížení ratingu Spojených států efektivně posunulo tuto zemi směrem k dluhové krizi, která probíhá v Evropě. Po snížení ratingu zase Fed slíbil, že bude držet krátkodobé sazby u nuly po dobu dvou let. Proč by ale investoři tak silně reagovali na změnu ratingu, který je jen názorem? A proč by prudké pohyby trhu přetrvávaly i poté, kdy se již žádné významné zprávy neobjevovaly?
John Maynard Keynes porovnával akciový trh se soutěží krásy: Noviny zveřejní 100 fotografií dívek a čtenáři z nich mají vybrat šest nejhezčích. Vítězem je ten, jehož šestice bude nejblíže šestici vybrané celkem. Nejlepší strategií tak není výběr dívek, které se nám líbí nejvíce, ale těch, které podle nás budou vybírat ostatní. Přesněji řečeno se posuneme do „třetího stupně“ výběru: Vybíráme ty, u kterých se domníváme, že se u nich ostatní budou domnívat, že je ti zbylí vyberou. Podobné to je na spekulativních trzích. Tam nevítězíme díky výběru nejlepších investic, ale díky výběru těch investic, o kterých se domníváme, že je vyberou ostatní.
Pokud slyšíme rozhovor investičních profesionálů, včetně těch, kteří spravují peníze ve velkých institucích, často to zní přesně tak, jako kdyby tuto hru hráli. Nejlepším vysvětlením současné vysoké volatility tak je to, že se každý den snažíme vyhrát keynesovu soutěž krásy. Pokud na trhu není moc zpráv, reaguje jen sám na sebe a protože obavy jsou nyní vysoké, často vidíme rychlé a impulzivní reakce. Výsledkem je nejistota, která škodí jak trhu, tak celé ekonomice. Zní to celé jako bláznivá hra, pokud ji ale hrají ostatní, musíme tak činit i my. Výhled ekonomiky závisí na tom, jak se tato složitá hra bude nadále vyvíjet.
Autorem je Robert J. Shiller, profesor ekonomie a financí na Yale.
(Zdroj: NYTimes)