Nový šéf Daniel Beneš se nebude odklánět od dosavadní strategie tuzemské energetiky, ČEZ se pod jeho vedením zaměří zejména na jádro. Kromě výstavby nových bloků Temelína i Dukovan by v Česku mohla v budoucnu vyrůst i nová atomová elektrárna.
Daniel Beneš, nový generální ředitel , chce dál posílit orientaci na jadernou energetiku. A to i přesto, že není jasné, kam se bude ubírat evropská strategie, a zda tak Česká republika nevykročí přesně opačným směrem než zbytek unie.
"Nečekejte ode mne, že otočím kormidlem novým směrem,“ řekl Beneš HN. "Jsem v téměř osm let, byl jsem součástí týmu, který tvořil dosavadní strategii. Tu jsme nyní jen aktualizovali, abychom reagovali na změny, jež se odehrály za poslední rok v okolním světě.“
"V energetice vládne nejistota, jaká tu nikdy nebyla,“ říká Beneš. A vypočítává: cena elektřiny silně kolísá, v březnu vyhlásilo Německo odklon od jádra, probíhají zátěžové testy jaderných elektráren. Není jasné, jak bude dál Evropa přistupovat k emisím skleníkových plynů a k obnovitelným zdrojům. Nejsou také vyhodnoceny zátěžové testy jaderných elektráren a není jasné, jaký z nich Brusel vyvodí závěr.
„Vůbec největší nestabilitou je otázka, jestli v Evropě bude jaderná renesance, nebo odklon od jádra,“ říká Beneš.
„Rozvoj jaderné energetiky je na prvním místě našich priorit. Nejde jen o dostavbu Temelína, ale i o to, že prodloužíme životnost Dukovan, zvýšíme výkon našich stávajících bloků a zkrátíme jejich odstávky,“ dodal.
První z chystaných dvou nových bloků Temelína začne podle Benešova odhadu vyrábět elektřinu v roce 2022 či 2023, druhý blok asi o 18 měsíců později. Beneš doufá, že v té době už bude pracovat na přípravě stavby nových reaktorů v elektrárně Dukovany.
„Nové bloky v Dukovanech jsou smysluplné kolem roku 2030,“ dodává.
Ještě před spuštěním nových bloků však podle plánů nového šéfa investuje několik miliard korun do zlepšení těch současných. Podle původních plánů měla dukovanská elektrárna dožít v roce 2025, Beneš ale doufá, že se podaří její životnost prodloužit a také zvýšit její výkonnost vylepšením technologie. U jednoho z dukovanských bloků už zvedl kapacitu úpravou generátoru, výměnou některých jeho částí a celkovou modernizací z původních 440 na 500 megawattů. Podobná opatření mají následovat u dalších reaktorů.
„My o další lokalitě pro jadernou elektrárnu neuvažujeme, nic takového v našich strategických plánech nemáme,“ říká. „ČEZ se ovšem za rok 2030 nedívá, stát musí plánovat v delším horizontu,“ dodává.
ČEZ se podle Beneše nezříká dalších investic v "zelené energetice", ale jen v zahraničí, ne doma. ČEZ chce stavět a to především velké větrné farmy, rozsahem podobné projektu v Rumunsku (1,1 mld. EUR a 660 MW). "Nyní tvoříme tým, který posuzuje developerské projekty na větrné elektrárny v Polsku. Věím, že kolegové už na začátku jara přinesou první návrhy. Zajímavé je pro nás z tohoto pohledu i Německo či Rumunsko," uvedl Beneš.
Němcům navzdory. Česko chce po Temelínu postavit i nové Dukovany
Energetická koncepce dostane čtyři scénáře. Kromě jádra se počítá i s větší rolí pro plyn
Politik Bundestagu kritizuje Česko: Pro vaši elektřinu z jádra nebude v budoucnu odbyt