Po mimořádně vysoké dividendě vyplacené ze zisku loňského roku bude letos dividendový výplatní poměr záviset především na tom, jak se vyvine situace kolem státních dluhů a jak se odrazí v uplatňování pravidel nové regulace Basel III, uvedl v rozhovoru pro dnešní HN šéf tuzemské Henri Bonnet. Podle něj se v příštím roce také musíme připravit na hluboké zpomalení tempa růstu tuzemské ekonomiky, o recesi ale jednoznačně přesvědčen není. Také ale podle něho pohne se svým výhledem ekonomiky směrem dolů.
„Co se týká letošního roku, tak otevřeně říkám, že nevím, jaký bude výplatní poměr dividendy na zisku. Platí ale, že vychází z požadavků našich akcionářů. Byť 60% je , dividendovou politiku sama neurčuje,“ uvedl Bonnet v rozhovoru.
Loňská vysoká dividenda podle Bonneta byla výsledkem odezvy na požadavky minoritních akcionářů na prezentacích ve Spojených státech či Velké Británii, kde opakovaně zaznívaly názory, že drží příliš vysokou úroveň kapitálu. „Loňský výdělek ve výši zhruba 430 milionů eur znamená, že SocGen dostala na dividendách kolem 250 milionů eur. Co to je proti jejímu likviditnímu polštáři u ECB, který dosahuje 80 až 90 miliard eur,“ vzkazuje šéf směrem ke spekulacím, že by mohla usilovat o odčerpávání hotovosti z .
K očekávanému vývoji ekonomiky Bonnet řekl, že v příštím roce můžeme očekávat velice hluboké zpomalení tempa hospodářského růstu, pokud se v Evropě během několika týdnu nepřijme nějaké zásadní rozhodnutí, které trhům naleje důvěru. „Očekáváme zpomalení růstu eurozóny, což zhorší výsledky exportu a dopadne na malou ochotu podniků investovat. Nízká domácí poptávka také růst hospodářství nepodpoří. Nevěřím ale, že ČR stojí na pokraji recese, pro příští rok čekám růst tak 1,3 až 1,5 procenta,“ uvedl Bonnet dále v rozhovoru. Nečeká ani další výrazné oslabováni u české koruny.
přinese před investory svá čísla za 3Q11 za několik týdnů. „I nyní pokračuje silná poptávka po hypotékách a v posledních měsících mírně ožil zájem o spotřebitelské půjčky. Také firmy si víc půjčují na provoz, ale nemají zájem o financování investic,“ uvádí zatím šéf Bonnet. Pokud jde o řecký bankrot, nečeká šéf velký dopad na stabilitu českých bank. „Musíme si říci, že v tuto chvíli nevíme, jak by měl v Řecku bankrot probíhat. Diskutuje se o tom, že by snad mělo dojít k odepsání řeckých dluhopisů z 50 procent. je z českých bank v Řecku nejvíce angažovaná, řecké státní dluhopisy má ještě ČSOB a Bank. Takže ano, šlo by o nepříjemný dopad, ale nemělo by to žádný negativní vliv na stabilitu těchto bank a jejich schopnosti úvěrovat. A to z toho důvodu, že kapitalizace těchto bank je silná, poměr úvěrů ke vkladům je nízký, a tudíž mají k dispozici dostatek likvidity. Opravdu nevidím problém případný další odpis řeckých dluhopisů ze strany těchto bank absorbovat,“ poskytuje své vyjádření Bonnet.
Bankrot Řecka podle něj tedy není ani důvodem, aby úvěry v ČR zdražily. „To by nastalo, kdyby banky měly pocit, že je více ohrožena návratnost jejich úvěrů,“ dodal. Již dříve Bonnet uvedl, že sama započtení dalších ztrát vůči Řecku neplánujeme. „Bude-li ale požadováno po soukromém sektoru například 50% snížení hodnoty, budeme se muset přizpůsobit,“ říká nicméně.
(Zdroj: HN, Bloomberg)