Předpoklad, že budou po celou dobu platit stejná pravidla pro výši důchodu z 1. průběžně financovaného pilíře důchodového systému, je s ohledem na vývoj populace neudržitelný. „Porovnáváme tedy příslib důchodu z 1. pilíře s reálnými úsporami na vlastním individuálním účtu chráněnými obecnými zásadami ochrany majetku,“ řekl budoucím důchodcům Jiří Rusnok v online rozhovoru na Patria.cz. Prezident Asociace penzijních fondů ČR a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) sám sice vládu prosazenou reformu penzijního systému za optimální nepovažuje, ale věří, že po určitých úpravách může postupně fungovat „docela dobře“.
Podstatou v září loňského roku schválené penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, z nichž se platí důchody v rámci současného průběžného důchodového sytému, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Uvádění vládou prosazených reforem do praxe však bude záviset na penzijních fondech. „Počítám s tím, že věci se rozběhnou tak, jak je předjímá příslušná schválená legislativa,“ řekl v dnešním rozhovoru Jiří Rusnok stojící v čele Penzijního fondu k transformaci dnešních penzijních fondů na penzijní společnosti a vzniku tzv. 2. pilíře.
Z prvního (státního) pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé od začátku příštího roku vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého. Kolik celkem je radno si spořit na důchod v rámci druhé pilíře? „Obecně platí, že spořit na důchod bych měl zhruba polovinu částky, kterou chci pobírat v důchodu z tohoto spoření. To platí ovšem, pokud spořím cca 40 let; budu-li spořit pouze 20 let, pak to musí být stejná částka, kterou chci v důchodu pobírat,“ doporučil Rusnok.
Člen NERV si přitom nemyslí, že je třeba se bát zestátnění prostředků naspořených na individuálních účtech v rámci druhého pilíře důchodového systému. „Úspory na individuálních důchodových účtech občanů jsou dle mého názoru chráněny obecnými ústavními principy ochrany soukromého vlastnictví,“ argumentoval Rusnok v rozhovoru. V Maďarsku, kde vláda na konci roku 2010 dala občanům na výběr převedení prostředků na individuálních účtech u fondů zpět ke státu, nebo ztrátu zhruba 70 procent svých odvodů na penzi u soukromých fondů, podle Rusnoka „de jure“ rovněž nedošlo k vyvlastnění těchto úspor, ale změnily se tam principy státních důchodů tak, že účastníci 2. pilíře byli de facto nuceni se vzdát účasti v něm. "Ale obecně bych souhlasil, že důchody by neměly být předmětem krátkodobého politického boje a z něj posléze plynoucích častých změn nastavení pravidel. To je praxe, která povede k totální nejistotě občanů, a nakonec nepřinese nikomu nic dobrého. Je to částečně o poučení z lidové moudrosti „Kdo jinému jámu kopá,...”," soudí prezident Asociace penzijních fondů ČR.
Online rozhovor s bývalým ministrem financí (v letech 2001-2002) a následně průmyslu a obchodu (2002-2003) se však logicky nevyhnul ani tématu z nejaktuálnějších – dění v Řecku. „Situace kolem Řecka je pro odpovědné politiky EU či eurozóny bezesporu noční můrou,“ otevřel téma Jiří Rusnok a uvedl, že problém nevidí ani tak v tom, že se evropští politici snaží Řecko zachránit před otevřeným bankrotem, nýbrž v tom, že samotní občané Řecka dodnes nepochopili, co se u nich stalo, a o tuto “záchranu” nestojí. „Pak se domnívám, že by asi celkově bylo efektivnější nechat hrdé Řeky řešit jejich problém cestou jejich “suverénní” odpovědnosti,“ vyslovil se ekonom a na jiném místě rozhovoru dodal: „Můj tip je, že Řecko vystoupí (bude vystoupeno) z EMU, ale bude se tam i nadále platit eurem (alespoň po přechodnou dobu).“
Změny však podle Rusnoka nemusí v budoucnu potkat pouze jednotlivé politicko-ekonomické celky, nýbrž celý politický systém. „Prožíváme jistou formu krize demokratického kapitalismu a určitě se dnešní systém bude muset změnit a přizpůsobit novým výzvám,“ zaznělo v rozhovoru na Patria.cz.
Kompletní přepis pátečního online rozhovoru s Jiřím Rusnokem naleznete ZDE