Předseda Eurogroup Jean-Claude Juncker vyzval v úterý ministry eurozóny pouze ke konferenčnímu hovoru na středu 15. února, aby diskutovali o druhém záchranném balíku pro Řecko. Původně se mělo uskutečnit zasedání Eurogroupu. Juncker uvedl, že formát pro konferenci byl změněn, protože čeká na ujištění od řeckých politických vůdců ohledně provádění programu reforem. Navíc podle něj zbývají udělat ještě další technické práce.
"Ukázalo se, že další technické práce mezi Řeckem a trojkou jsou zapotřebí v řadě oblastí, včetně uzavření fiskální mezery 325 milionů eur v roce 2012 a analýzy udržitelnosti dluhu," řekl Juncker ve svém prohlášení. "Za této situace jsem se rozhodl svolat ministry prostřednictvím konferenčního hovoru zítra k projednání zbývajících otázek a připravit řádné zasedání Eurogroup v pondělí 20. února 2012," doplnil. Eurozóně také chybí jasná záruka, že opatření dojednaná s EU a MMF budou plněna také po řádných řeckých volbách, což padá na lídra Nové demokracie Antonia Samarase, kterému se do takového příslibu bezpochyb nechce, ale zřejmě nebude mít jinou možnost.
Do amerického obchodování krátce před koncem promluvily zprávy z Řecka, na kterých hlavní indexy zamířily prudce vzhůru a smazaly většinu ztrát. Lídři dvou největších řeckých politických stran PASOK George Papandreu a Nová Demokracie Antonis Samaras po oznámeném zrušení schůzky Eurogroup chtějí během dneška dodat Bruselu písemný písemný závazek, že prosadí slíbené reformy. Na devizových trzích nicméně euro dále oslabovalo. Dva zdroje z blízkosti řecké vlády uvedly, že tamní kabinet se včera dohodl na získání 300 z potřebných 325 mld. EUR dodatečných úspor v rámci penzí u státem ovládaných společností a bank, spekulace se také šíří kolem nalezení potřebných úspor v armádě.
Podle dnešního listu FT chce eurozóna s konečným schválením další pomoci pro Řecko počkat až na následující summit EU, který se uskuteční 1. a 2. března v Bruselu. Podle právníků ovšem váhání zemí platících evropskou jednotnou měnou, které zrušily na dnešek naplánovanou schůzku ministrů financí, velmi vážně ohrožuje plány na zapojení soukromých věřitelů do záchrany jihoevropské země, uvádí list.
"Očekávali bychom, že tato nejistota sníží šance, že nabídka (soukromým věřitelům na výměnu stávajících řeckých dluhopisů za nové) uspěje. Řecko by totiž ve skutečnosti věřitele žádalo, aby nechaly své řecké dluhopisy zablokovat na dobu tří týdnů, aniž by mělo záruku, že Řecko bude schopno dostát svým závazkům," uvádí posudek newyorského poradenské firmy Lazard. Podle ní Řecko bez odsouhlasení pomoci od členských států eurozóny nebude schopné věřitelům nabídnout náhradu za dluhopisy ze záchranného fondu eurozóny (EFSF).
Podle zdrojů FT ale za dnešním zrušeních schůzky Eurogroup stojí také rostoucí rozpolcení mezi zeměmi ohledně efektivity dalšího balíku pomoci Řecku. Zejména země s nejvyšším ratingem „AAA“ Finsko, Nizozemí a Německo údajně o smysluplnosti dalších peněž pro Řecko začínají pochybovat. "Jsme bankrotu (Řecka) blíže. Německo, Finsko a Nizozemí ztrácejí trpělivost," uvedl zdroj pro FT. Wolfgang Schäuble, německý ministr financí v pondělí uvedl, že eurozóny je na bankrot Řecka připravena lépe než před dvěma lety. Také Philipp Roesler, německý ministr hospodářství, míní, že scénář řeckého bankrotu "ztratil hodně ze své hororové podoby". Podobně dle FT mluví Nizozemí ři Lucembursko.
Eurokomisař Rehn varoval před devastujícími účinky řeckého neřízeného bankrotu. Podpořen je údajně Evropskou centrální bankou a francouzskou vládou. Nový nástroj dlouhodobé likvidity bankám (3leté LTRO) i přímé odkupy vládních dluhopisů dnes pro ECB znamenají vyšší míru připravenosti na řešení krize, než před dvěma lety i rokem, ale přesto nelze spoléhat na to, že by centrální banka dokázala zvládnout bleskový odliv aktiv z bank, který by následoval okamžitě po směřování Řecka k neřízenému bankrotu a preventivně by se bezpochyby roznesl také do dalších zasažených zemí nejen jižní Evropy.
Zahraniční věřitelé Řecka předložili Aténám podrobný seznam úsporných opatření, která mají splnit dřív, než mohou čerpat slíbený druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Takový dokument získala agentura AP v úterý. Požadovaná opatření tvoří součást širšího souboru opatření, který schválil řecký parlament.
Řekové se například budou muset vypořádat s lidmi, kteří se vyhýbají placení daní, anebo omezit rozpočet, z něhož se hradí léky na předpis. K zahraničním věřitelům Řecka patří zbylých 16 členských zemí eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem.
AP tvrdí, že tito věřitelé teď trvají na tom, aby úsporná opatření Řecko musí zavést ještě před tím, než druhý záchranný úvěr odejde do Atén. To by ale znamenalo, že pokud se to Řecku nepodaří, peníze patrně nedostane. Pak by zemi s největší pravděpodobností čekal chaotický státní bankrot. Peníze jsou nutné do 20. března, kdy má Řecko splatit větší část dluhu.
"To utrpení a zmatek, co zmítají Řeckem, já chápu. Na tomto rámci se ale dohodly členské země (eurozóny) a Mezinárodní měnový fond," sdělil komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. "Je skutečně v zájmu všech lidí v Řecku i v Evropě, aby to už začalo fungovat a abychom zabránili neřízenému bankrotu Řecka. Mělo by to devastující dopady," uvedl Rehn.
(Zdroj: čtk, mediafax, AP, Reuters, Bloomberg)