Čína platila za spotřebitele komodit, který ročně „zhltne“ více než polovinu celosvětové produkce železné rudy nebo třeba sójových bobů. Časy se však mění... Upozorňuje na to aktuální zpráva švýcarské investiční banky . Spotřeba komodit již podle analytiků banky dosáhla svého vrcholu a bude nyní klesat spolu s tím, jak se tato jedna z největších ekonomiky světa dostává ze stádia zatíženého především na rozvoj infrastruktury do období, kdy bude o síle růstu hrubého domácího produktu rozhodovat především spotřeba. Vstup Číny do dalšího vývojového stádia přitom nemusí být jen spekulací ekonomů. Svědčí o tom fakt, že sám Peking, včera nečekaně snížil odhad letošního výkonu čínské ekonomiky nejen na nejnižší úroveň za posledních osm let, ale i pod své dlouhodobé cíle vynucované autoritativní vládní politikou.
„Zlatý věk investic do infrastruktury je za námi, zlatý věk rozvoje bydlení je za námi, zlatý věk vývozu je za námi, zlatý věk stimulační politiky (vlády) je také za námi,“ shrnul milníky, který ve svém ekonomickém vývoji Čína již překonala, Dong Tao, hlavní ekonom pro asijský region u . Ve zprávě rozeslané včera klientům banky Tao uvedl, že změna rozložení hybných sil čínské ekonomiky z industrializací taženého růstu do období dominance spotřeby pro zemi otevírá éru slabšího ekonomického růstu. Odhadl přitom, že zatímco v poslední dekádě byl průměrně dosahovaný růst čínské ekonomiky ještě 10,7 procenta ročně, v následujícím desetiletí máme čekat růst v rozmezí 7 až 8 procent ročně.
Čínská vláda na přelomu týdne oznámila, že snížila svůj cíl pro růst HDP v letošním roce na 7,5 procenta. Od roku 2005 do současnosti přitom dlouhodobě cílila na růst o 8,0 procenta. Premiér Wen Ťia-pao zdůvodnil nižší cíl potřebou snížení nerovnováh v ekonomice a omezení tlaku na růst cen. Wen dále řekl, že s ohledem na problémy světové ekonomiky a v zájmu udržení hospodářského růstu by se v zemi měla zvýšit domácí spotřeba. Vláda podle něho uvolní více prostředků na financování sociálního zabezpečení a na platy středních a nižších příjmových skupin, rozšíří se i spotřebitelské kreditní programy. Venkovskému obyvatelstvu vláda zvýší dotace, zvýší se rovněž podpora pro studenty venkovských škol.
Již dříve avizovaný plán čínské vlády vytvořit v rámci aktuální pětiletky končící rokem 2015 asi 36 milionů nových ubytovacích kapacit pro rostoucí čínskou populaci považuje Dong Tao z za jedno z mála vládních opatření podporujících další spotřebu - a s ní i udržení vysokých cen - komodit. Negativní za to podle budou naopak plány Pekingu na omezení růstu některých přebujelých odvětví, jako je automobilový, lodní, hutní a zpracovatelský průmysl.
Celkově tento ekonom specializující se na asijský region považuje ochlazení čínské poptávky po komoditách v současnosti za nevyhnutelné s ohledem na změnu vnitřního fungování celé ekonomiky. Dává následující konkrétní příklad: Zatímco v loňském roce Čína celkem spotřebovala 71 milionů tun oceli na jeden procentní bod ekonomického růstu, v roce 2020 to bude méně než 40 milionů tun oceli na jeden procentní bod.
Toto rozhodně není dobrá zpráva pro investory zatížené na komodity, a to skoro napříč celým spektrem tohoto trhu, který také dnes výrazně ztrácí. Záběr čínské poptávky po surovinách je totiž více než široký. Kupříkladu odpovídá 62% podílu na trhu želené rudy, 59% podílu u sójových bobů, skoro 30 procentům světové produkce mědí nebo 11 procentům v případě ropy. Cena americké ropy WTI dnes v New Yorku padá o 1,6 procenta na 105 dolarů za barel, zlato ztrácí dvě procenta pod 1673 dolaru za za trojskou unci a stříbro dokonce skoro 3,5 procenta na 32,8 dolaru za unci.
„Stavební exploze v Číně byla a je neudržitelná a nyní se zdá, že konečně naráží do zdi,“ komentoval včera současný stav čínské ekonomiky Steve Cortes, šéf analytické společnosti Veracruz LLC, s tím, že hřebíčkem do rakve čínské expanze se stalo zpomalení ekonomického růstu v Evropě, protože i tato asijská ekonomická velmoc je stále nebezpečně závislá na objemu vyvozeného zboží a služeb.
Již v polovině loňského roku varovala před výrazným negativním dopadem zpomalení čínské ekonomiky také ratingová agentura Standard & Poor’s. V červencové zprávě uvedla, že stejnou rychlostí jakou hlad čínské ekonomiky tlačil ceny komodit v posledních letech vzhůru, může největší spotřebitel železné rudy, uhlí i drahých kovů tržní ceny také srazit. Analytici navíc v rámci svého pesimistického scénáře tehdy vypočetli možná dna pro ceny jednotlivých komodit, která z tehdejších úrovní implikovala propad i o 75 procent.
(Zdroj: , MarketWatch, Forexpros, CNBC, Bloomberg)