Aktualizováno Daň z přidané hodnoty pro tři následující roky od roku 2013 zřejmě stoupne o jeden procentní bod na 15 a 21 %, zaměstnanci z příjmu nad 100 tisíc korun měsíčně budou nejspíš odvádět novou 7% daň. Úpravy jsou součástí balíku daňových změn, který ve středu schválila vláda. Cílem úprav je udržet deficit veřejných rozpočtů na následující tři roky pod třemi procenty HDP. Konkrétně v roce 2013 by měl být schodek ve výši 2,9 procenta HDP a o rok později 1,9 procenta HDP. Balík daňových změn a dalších opatření má přinést státnímu rozpočtu v letech 2013 až 2016 celkem 105,7 miliardy korun. Vedle daní je v souboru opatření také omezení výdajových paušálů pro živnostníky, zrušení slevy na dani z příjmu u pracujících důchodců nebo konec stropů u odvodů na zdravotní pojištění. Premiér Petr Nečas očekává, že parlament navrhované zvýšení daní schválí, jinak bude usilovat o předčasné volby.
Zvýšení DPH o jeden procentní bod podle návrhu neovlivní daňové zařazení jednotlivých položek. Výjimkou budou zdravotnické pomůcky a dětské pleny, které kvůli Bruselu čeká přesun do základní sazby. Ministerstvo financí jako předkladatel zákona avizovalo, že jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta bude odložená z příštího roku na rok 2016.
Sedmiprocentní, takzvaný solidární příspěvek, mají lidé s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně odvádět z částky nad tuto hranici. "V daném případě se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob," uvedlo ministerstvo financí. Vypočetlo, že daň se bude zvyšovat v závislosti na výši hrubého příjmu a čistý příjem z podnikatelské činnosti.
Příjmy vyplývající ze zvýšení DPH a zdanění fyzických osob by měly plynout pouze do státního rozpočtu. Kvůli tomu navrhuje ministerstvo financí i změnu rozpočtového určení daní, které by snížilo podíl obcí na příjmech z těchto daní. Například u DPH pro roky 2013 až 2015 tak budou obce dostávat 18,9 procenta celostátního výnosu a kraje 7,86 procenta. Nyní je to 19,93 procenta a 8,29 procenta. Kraje s tímto návrhem v rámci připomínkového řízení nesouhlasí.
Úprava počítá se zachováním stávající výše výdajových paušálů. Zároveň s nimi ale přijdou živnostníci o možnost uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manželku nebo manžela. "V případě souběhu příjmů z více druhů činností bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 procent celkového základu daně," zmínil rezort Miroslava Kalouska (TOP 09).
"U činností spadajících do paušálů ve výši 40 procent, respektive 30 procent, bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena na 800 tisíc, respektive 600 tisíc korun," uvedlo ministerstvo financí. Mezní příjem pro uplatnění odpočtů tak bude dva miliony korun.
Balík daňových změn počítá i se zrušením "zelené nafty", zemědělcům tak nejspíš skončí možnost 60procentní vratky spotřební daně z nafty využité na obdělávání polí.
Podle návrhu se zároveň zvýší daň z převodu nemovitosti ze tří procent na čtyři.
Srážková daň proti vyvádění zisků do daňových rájů stoupne na 35 procent.
Souhlas s novelou zákona přinese změny u příspěvku na bydlení. Místo dvou dávek, které za stejným účelem vyplácejí dva systémy sociálních nepojistných dávek, bude příspěvek pouze jediný. Příspěvek na náklady bydlení bude podle zákona sjednocený do systému dávek pomoci v hmotné nouzi.
Na víno vláda chtěla vláda uvalit novou daň ve výši 10 korun na litr, ze které by měli výjimku drobní vinaři. Nakonec s ní od roku 2013 nepočítá a plánuje ji zavést o rok později.
Předložený balík změn má být účinný od roku 2013 a Kalouskův rezort ho zpracoval prioritně. V průběhu letošního roku vládě předloží další sérii opatření, které budou účinné až od roku 2014. Vláda koncepci změn schválila 11. dubna. Potvrzená legislativní podoba zamíří do Poslanecké sněmovny.
V předstihu už do parlamentu vyrazil návrh, který pro následující tři roky mění valorizační schéma penzí. Důchodci mají podle něj v letech 2013 až 2015 dostávat každoročně navíc sumu ve výši třetiny růstu reálných mezd a třetiny míry inflace. Dosud přitom valorizace kompenzuje penzistům růst spotřebitelských cen stoprocentně.
Schválený koncept počítá s dodržením konsolidační strategie vlády, která si stanovila snižovat schodek mezi lety 2010 a 2014 v poměru dvou třetin na výdajové straně a jedné třetiny na příjmové straně.
Vláda dnes také schválila návrh zákona o pojistném na důchodové spoření, který má umožnit zavedení druhého pilíře penzijní reformy od 1. ledna 2013. Návrh souvisí s odkladem zřízení jednotného inkasního místa o dva roky na 1. ledna 2015 a s právním přesměrováním plateb na daňovou správu.
"Kvůli odkladu jednotného inkasního místa dochází k absenci nezbytně požadované individualizace plateb daní a veřejného pojistného, což je jedním z předpokladů fungování inkasa finančních prostředků pro důchodové spoření," uvedlo ministerstvo financí v návrhu. Podle MF předkládané návrhy vedle změn legislativně technického charakteru obsahují i z právního hlediska jiné uchopení nastaveného systému financování důchodového spoření.
Druhý pilíř spočívá v tom, že si lidé budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. V současnosti činí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.
Spoření je dobrovolné. Pokud však lidé do nového pilíře vstoupí, nebudou již moci přestat spořit. Čerpání důchodu bude možné pouze formou penze, a to buď doživotně, nebo po dobu 20 let. Jednorázové výběry na rozdíl od současného penzijního připojištění nebudou.
Celkem osm z devíti tuzemských penzijních fondů už potvrdilo definitivně svou účast v důchodové reformě. Pouze penzijní fond Axa ještě čeká na souhlas mateřské skupiny. Z dalších finančních skupin chystá vznik penzijní společnosti a transformovaných fondů Raiffeisenbank a společnost Conseq.
(Zdroj: mediafax, čtk, ČT)