Aktualizováno Euro samo o sobě nepotřebuje záchranu, protože se jedná o bezpečnou měnu. Zachránit je ale třeba jeho stabilitu a stabilitu eurozóny. Pro CNBC to uvedl Otmar Issing, bývalý hlavní ekonom ECB. Současná krize je podle něho těžko řešitelná kvůli tomu, v kolika dimenzích se projevuje – ve státních financích, v bankovním sektoru, v reálné ekonomice a v důvěře. To ale neznamená, že nelze najít lék. Tím je restrukturalizace bank a „vyčištění“ finančního sektoru. Tento proces může být oddalován „externími nástroji“, nakonec se ale musí řešit, protože v Evropě se nachází příliš mnoho bank a ty slabé „musí zmizet“. Fiskální kompakt, eurodluhopisy a další podobné návrhy pak ekonom považuje za „zajímavé nápady a možná vize, ale nic, co by skutečně pomohlo“.
Politici jsou součástí celkového vývoje, který je tažen panikou na trzích. Trhy po nich požadují určité kroky, oni na ně reagují se zpožděním a snaží se budit dojem, že mají to pravé řešení. Za to považují pokaždé „více peněz“. Jde tedy o nekonečnou hru, ve které však budou politici vždy vnímáni jako vězni toho, co se na trzích děje. Jejich role by ovšem měla být opačná: „Měli by říci, co se nestane. To znamená, že nedojde k naprostému sdílení dluhů, ke kterému prostě nesmí dojít. Ti, kdo podporují vydání eurodluhopisů, vědí, že německá kancléřka řekla, že se tak během jejího života nestane. Dávají jí tak za vinu chaos na trzích,“ řekl Issing, který je považován za jednoho z architektů eura.
Vývoji v eurozóně se na CNBC věnoval i Richard Portes, profesor ekonomie na London Business School. Ten uvedl, že Issing má pravdu v tom, že v „krátkém období jsou eurodluhopisy irelevantní“. Namísto toho je třeba řešit vysoké rizikové spready italských a španělských vládních dluhopisů a hrozbu runu na banky. Významné téma v současné době pak představují i spekulace a návrhy na odchod Řecka z eurozóny. Podle ekonoma mnoho lidí v tomto ohledu nechápe situaci a důsledky tohoto odchodu. Lidé v ostatních zemích na periferii by totiž poté jasně viděli, co se stane s úsporami u země, která odejde z unie a následně by zrychlil run na banky, který v těchto zemích probíhá již nyní. Exit Řecka je tedy mnohem nebezpečnější, než za jaký je považován.
Profesor našel slova chvály pro Maria Draghiho, který podle něho chápe, co se děje na trzích. Stejně tak chápe, že jednotná monetární unie už neexistuje, protože monetární politika v eurozóně nemá dostatečné přenosové mechanismy. Nákupy italských a španělských vládních dluhopisů Evropskou centrální bankou na sekundárních trzích jsou tak podle něho správným krokem. O zavedení jednotného bankovního dohledu v eurozóně to platí také, jde ale o střednědobé téma, zatímco vysoké rozdíly ve výnosech vládních dluhopisů jednotlivých zemí eurozóny je třeba řešit okamžitě.
(Zdroj: CNBC)