Euro je minimálně ve dvou ohledech výjimečnou měnou. Je to první případ, kdy se skupina demokratických zemí rozhodla opustit své měny a nahradit je měnou společnou, kterou spravuje společná centrální banka. A jedinečné je i to, že již více než dvacet let sledujeme postoje, které veřejnost k euru chová. U žádné jiné měny taková data k dispozici nejsou a my tak jsme schopni posoudit, jak se tyto postoje měnily v čase a zejména během finanční krize.
Z celkového pohledu na eurozónu vidíme, že během posledních 22 let euro podporovala vždy jasná většina obyvatel. Čistá podpora, jako rozdíl mezi zastánci a odpůrci eura, se pohybovala na hodnotách dosahujících minimálně 15 %. Po zavedení eura jako fyzické měny v roce 2002 čistá podpora neklesla pod 30 %. Na jaře letošního roku, tedy čtyři roky po finanční krizi, dosahuje čistá podpora 33 %. Následující graf ukazuje vývoj čisté podpory v Německu, Francii a Itálii.
Z obrázku je vidět, že euro stále podporuje jasná většina Němců, Francouzů i Italů. Ve Španělsku ale tato podpora během krize klesla o 22 procentních bodů. V Řecku v té době došlo naopak k prudkému růstu oblíbenosti eura a čistá podpora vzrostla z 2 % v roce 2008 na 54 % na jaře letošního roku.
Druhý graf ukazuje vývoj podpory eura v zemích mimo eurozónu. Podpora eura je v těchto ekonomikách výrazně nižší než v eurozóně. Finanční krize tam pak oblíbenost společné měny ještě více podkopala.
Jak vývoj oblíbenosti eura koresponduje s důvěrou v ECB a další evropské instituce? Čistá důvěra v ECB mezi lety 2008 – 2012 klesla o 47 procentních bodů na záporných 18 %, podobně se vyvíjela podpora veřejnosti směrem k Evropské unii. Tento vývoj tak přímo kontrastuje s relativně malým poklesem důvěry v euro, který dosáhl pouze 7 procentních bodů. Celkově tak můžeme říci, že na jedné straně se důvěra ve společnou měnu v zemích eurozóny drží na vysokých úrovních, opak ale platí mimo ni (včetně ČR). V těchto zemích se krize považuje za důkaz toho, že celý proces evropské integrace je omyl. K tomu prudce klesá důvěra v ECB, což naznačuje, že veřejnost v eurozóně z krize neviní euro samotné, ale evropské instituce.
Uvedené je výtahem z „.Crisis and public support for the euro“, autory jsou Felix Roth, Lars Jonung, Felicitas Nowak-Lehmann.
(Zdroj: VOX)