Ekonomický růst Brazílie se za posledních deset let téměř zdvojnásobil, když se zvedl z 2 – 2,5% tempa růstu na téměř 4% tempo. Je ale jasné, že 80. a 90. léta nenastavila laťku moc vysoko, zatímco posledních deset let bylo pro rozvíjející se trhy výjimečně dobrým obdobím. Podle našeho názoru je ekonomický fundament Brazílie stále velmi dobrý. Země má rekordně vysoké devizové rezervy a deficit běžného účtu nepředstavuje velkou hrozbu. Tyto podmínky by Brazílii umožnily vypořádat se i s velmi tvrdým šokem platební bilance. Hrubé zadlužení vlády zůstává vysoko, díky současné politice lze ale i tento problém zvládnout.
V brazilské struktuře vývozů došlo ke znatelnému posunu, jehož hlavní příčinou je Čína. Ať už máme na intenzivní vazby s touto zemí jakýkoliv názor, Brazílie nepochybně využila čínskou poptávku po komoditách a díky ní zlepšila svou vnější rovnováhu a do menší míry i vládní finance. Současný útlum, který brazilskou ekonomiku postihl, je hlavně odrazem slabší globální poptávky a silného kurzu, který negativně doléhá na průmyslovou produkci. Očekáváme však, že agresivní snižování sazeb centrální bankou povede k posílení domácí poptávky a k růstu investic.
Dobrou zprávou je i to, že cyklické oživení budou doprovázet rovněž strukturální reformy. Většina z nich se zaměřuje na zvýšení produktivity ve veřejném i soukromém sektoru. V porovnání s minulými reformami je také kladen větší důraz na nabídkovou stranu ekonomiky. Tyto reformy v kombinaci s cyklickým oživením podpoří růst úspor a investic. Je tak velmi nepravděpodobné, že by růst brazilské ekonomiky ve středně dlouhém období klesl pod 3,5 %. Následující graf porovnává historický a očekávaný růst zemí BRIC:
Jak bylo naznačeno, růstu by měly pomoci vyšší úspory a investice. Nicméně v tuto chvíli jejich nízká úroveň doléhá na ekonomiku negativně. Existuje několik vysvětlení tohoto jevu, jako relevantní se jeví zejména následující dvě: Prvním z nich jsou velké vládní transfery, které omezují motivaci domácností k úsporám. Nutná tak je změna sociálního a penzijního systému, a to i s ohledem na střednědobý demografický vývoj. Druhým jsou nízké investice vlády a vysoké běžné výdaje. Vyšší růst by tak výrazně podpořilo snížení vládní spotřeby. A k uvedenému musíme ještě přičíst nedostatečně fungující kapitálové trhy, vysoké povinné rezervy bank a problematický právní systém.
Druhý graf ukazuje, že vyšší investice (na ose x jako podíl na HDP) se obvykle pojí s vyšším růstem (na ose y, průměr v letech 2002 – 2011). Brazílie je nyní na pozici s nejnižšími investicemi a druhým nejnižším růstem:
(Zdroj: Deutsche Bank)