Rozpočtový deficit americké federální vlády klesne v tomto fiskálním roce do letošního září poprvé za vlády Baracka Obamy pod hranici bilion dolarů. Předpověděl to dnes Rozpočtový úřad Kongresu (CBO), předpokládá to ale, že v březnu nastoupí automatické výdajové škrty. Ekonomika kvůli nim poroste jen o 1,4 procenta po vzestupu o 2,2 procenta v loňském roce.
Deficit ve finančním roce 2013 klesne s těmito úsporami na 845 miliard dolarů (15,9 bilionu Kč) z 1,1 bilionu dolarů v předešlém roce. CBO předpovídá, že do roku 2015 schodek sestoupí na 430 miliard dolarů. Klesne tak poprvé od vlády George Bushe mladšího pod tři procenta hrubého domácího produktu USA z letošních odhadovaných 5,3 procenta HDP.
CBO předpokládá, že 1. března vstoupí v platnost automatické snižování vládních výdajů, dohodnuté mezi Kongresem a Bílým domem v srpnu 2011. V tomto roce se mají původně plánované výdaje snížit o 85 miliard dolarů, což jsou necelá tři procenta celkových výdajů.
V důsledku úspor se podle úřadu zpomalí ekonomický růst a míra nezaměstnanosti se vrátí na osm procent z lednových 7,9 procenta. Pro další roky však CBO předpovídá svižný pokles nezaměstnanosti a zrychlení růstu nad tři procenta.
Boj o škrty
Obama na počátku své vlády prudce zvýšil výdaje, které pak držel na vysoké úrovni a v jednáních s Kongresem odmítal jakékoli jejich podstatnější snížení. Při nízkých vládních příjmech v důsledku slabé ekonomiky to vedlo k tomu, že od Obamova nástupu setrval deficit každý rok nad do té doby nevídanou úrovní jednoho bilionu dolarů.
Obama dnes označil nadcházející výdajové škrty za "masivní" a líčil je jako hrozbu pro ekonomiku. Vyzval zákonodárce, aby zamezili automatickým škrtům přijetím krátkodobého balíku drobného snížení výdajů a změn daní. To ale republikáni, kteří ovládají Sněmovnu reprezentantů, ihned odmítli a upozornili na to, že automatické škrty byly jeho vlastním nápadem.
Pokud se nyní Kongres nedohodne s Bílým domem na plánu snižování výdajů, vstoupí na počátku března v platnost automatické škrty. Podle kritických pozorovatelů ale jejich účinkem nebude skutečné snížení výdajů, ale jen zpomalení jejich plánovaného růstu.
Obama dnes také řekl, že je nadále odhodlán dosáhnout snížení deficitu během deseti let o čtyři biliony dolarů, tedy o sumu nezbytnou k tomu, aby aby se veřejné finance dostaly pod kontrolu. Zdůraznil ale, že součástí musí být "daňové reformy", čímž podle pozorovatelů myslí hlavně zvyšování daní.
Republikáni ale dávají najevo, že jejich ochota ke zvyšování daní se vyčerpala dohodou z počátku roku, která zvýšila daně pro asi dvě procenta lidí s nejvyššími příjmy. Nyní republikáni požadují konečně snižování výdajů a automatické škrty jim ke zděšení tábora demokratů nevadí, přestože mají z poloviny zasáhnout výdaje na obranu. "Určitě jsou lepší způsoby, jak snížit deficit, Američané ale nehodlají vyměnit skutečné snižování výdajů za další zvýšení daní," reagoval na Obamovu výzvu šéf republikánů ve sněmovně John Boehner.