O čem skutečně vypovídá Buffettova investice do Heinzu?

Nedávná koupě společnosti Heinz představuje největší transakci Warrena Buffetta od roku 2009. Mimo zájem vyšetřovatelů FBI a americké komise pro cenné papíry SEC vyvolala také spekulace o tom, že se na trh vrátila chuť k nákupům a že můžeme čekat rozjezd vlny fúzí a akvizic. Buffettova akvizice určitě zlepší náladu na trhu a posun ve „zvířecích pudech“ může sám o sobě změnit budoucí vývoj na trzích. U Heinzu ale jde celkově o něco jiného, než si většina myslí.

Předně nejde o to, že by šlo o nějakou sázku na zlepšující se ekonomiku. Tou byla akvizice na železnice Santa Fe Burlington Northern. K té došlo v roce 2009, kdy se jasně ukázalo, že Buffett věří v oživení americké ekonomiky. U Heinzu jde téměř o pravý opak. Lidé budou jíst kečup a fazole během recese i boomu. Beta této společnosti, tedy její citlivost na pohyb trhu, leží na nízké hodnotě 0,58. Její kouzlo tak spočívá v tom, že je odolná vůči změnám vnějších podmínek a ne v tom, že by byla sázkou na rostoucí ekonomiku.

U Heinzu ani nemůžeme říci, že by jeho akvizice nějak indikovala, co si Buffett myslí o současných valuacích trhu. To ukazovaly jeho investice do finančních skupin jako Goldman Sachs a Bank of America, které proběhly během finanční krize. Heinz do této kategorie zařadit nemůžeme. Již před oznámením transakce se obchodoval za rekordně vysoké násobky. Jeho tržní hodnota se podobá hodnotě společnosti Dell, jeho tržby jsou ale šestinové. Poměr ceny akcie k ziskům i jejich účetní hodnotě byly ještě před ohlášením transakce výš než u indexu S&P 500.

Buffettova investice tak potvrzuje trend, který je na trhu patrný poslední rok či dva. Tím je snaha zaplatit či dokonce přeplatit kvalitu. Ta má různé definice, ale obvykle znamená akcie firem s dlouhodobě rostoucími zisky, silnou rozvahou a malou volatilitou cen akcií. K tomu přidejme vysoký dividendový výnos. Buffett si navíc zajistil příjem nákupem preferenčních akcií, které mu přinesou dividendový výnos na úrovni 9 %. Investice do Heinzu nesouvisí ani s tím, jak lehce dostupné je nyní levné financování. Buffett má totiž 48 miliard hotovosti, která mu bez užitku leží v rozvaze.

Znamená to, že by se investor odklonil od své strategie hodnotového investora? Buffett je schopen svou investiční strategii podle potřeby měnit. Někdy vydělá na měnovém trhu, na počátku své kariéry stál v čele jednoho z prvních hedge fondů. Jen málo firem skutečně naplňuje definici hodnotových investic tak, jak ji chápal Buffettův učitel Ben Graham. Buffett tak kupuje i firmy, které se podle tradičního přístupu levné nezdají. Příkladem je právě Heinz, u kterého Buffett není ani tak hodnotovým investorem jako investorem do kvality. Buffettova výhoda spočívá v tom, že tento koncept má již plně zvládnutý a je tak schopen vyjednat si dobré podmínky.

Autorem je John Authers.

(Zdroj: FT)