Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Evropský parlament nedoporučil výjimku ČR k lisabonské smlouvě

Evropský parlament nedoporučil výjimku ČR k lisabonské smlouvě

22.5.2013 12:51, aktualizováno: 22.5. 14:34
Autor: ČTK

Aktualizováno

Evropský parlament dnes doporučil členským státům Evropské unie, aby se nezabývaly výjimkou k lisabonské smlouvě, kterou si vymohl Václav Klaus v době, kdy byl českým prezidentem. Evropský parlament má ve schvalovacím procesu jen konzultační úlohu.

Přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff z ústavního výboru. Návrh měl podporu všech hlavních poslaneckých frakcí - středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Proti byli mimo jiné europoslanci za ODS.

Klaus vznesl požadavek na výjimku v říjnu 2009, neboť se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.

Český prezident poté jako představitel poslední unijní země završil ratifikaci takzvané lisabonské smlouvy, která upravuje pravidla fungování EU a mimo jiné zakotvuje závaznost listiny základních práv. Podobně jako v případě Británie a Polska má výjimkou také Česko získat ujištění, že listina základních práv nemůže posloužit pro revizi čistě vnitrostátních předpisů.

Evropský parlament dnes zároveň vyjádřil souhlas s návrhem Evropské rady (summitu EU) nesvolávat pro tento účel speciální konvent, který by výjimku zahrnul do evropských smluv.

Česká poslankyně Zuzana Brzobohatá (ČSSD) , která v debatě na půdě ústavního výboru zastupovala evropské sociální demokraty, odmítavý postoj ke "Klausově výjimce" od počátku podporovala. Podle ní dal dnes Evropský parlament jasně najevo, že jakýkoli pokus o oslabení Listiny základních práv a svobod kdekoli v EU musí být smeten ze stolu.

"Iniciativa bývalého prezidenta Klause byla od začátku velmi politováníhodná a postrádající všeobecnou podporu. Jeho návrh navíc nebyl podpořen většinou v Parlamentu ČR. Výsledek dnešního hlasování mi připadá tedy naprosto logický i v souvislosti s českým právním řádem a dodržováním pravidel demokracie," upozornila Brzobohatá. "Čeští občané se nesmějí stát občany druhé kategorie, jsou evropskými občany a mají tak právo mít stejnou ochranu sociálních práv jako všichni ostatní občané EU," dodala.

S názory, že výjimka vnáší do evropského práva nejistoty a oslabuje ochranu občanů, nesouhlasí členka ústavního výboru za ODS Andrea Češková. "Jestli je něco nejasného, je to právě Listina a její vágní a široké formulace. Česká republika má naopak ve svém ústavním pořádku zakotvenu Listinu základních práv a svobod, která poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu. I evropská Listina základních práv pro Českou republiku platí, Protokol neznamená žádnou výjimku. Jen má zabránit Soudnímu dvoru EU rozšiřovat své rozhodování v oblastech, které mu nepřísluší," podotkla.

"Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy. To je blamáž, která činí z Evropského parlamentu nedůvěryhodné těleso. Doufám, že Evropská rada svůj závazek vůči České republice naopak dodrží a bude stanovisko EP ignorovat," reagoval lídr europoslanců ODS Jan Zahradil.

Podle europoslance za Evropskou lidovou stranu Jana Březiny (KDU-ČSL) se europarlament rozhodoval pod vlivem "nepřehledné situace na české politické scéně, z níž není patrné, zda má česká výjimka vůbec podporu vlády, parlamentu a prezidenta, a tedy zda se k ní samotná ČR vůbec ještě hlásí". Podle jeho názoru summit EU by mohl českou výjimku schválit, ale s její ratifikací členské státy počkají až na výsledek ratifikačního procesu v České republice.

Fakta o výjimkách zemí EU týkajících se lisabonské smlouvy

- Listina základních práv EU (též nazývá Charta základních práv EU) byla přijata původně jako nezávazný dokument na summitu EU v Nice v prosinci 2000; lisabonská smlouva, platná od prosince 2009, ale zakotvuje její právní závaznost.

- Takzvanou výjimku z Listiny základních práv EU si vyjednalo i Polsko a Británie. Obě tyto země si ji ale na rozdíl od ČR stihly nechat zakotvit již do samotné LS jako protokoly. Británie si ji dojednala zejména kvůli obavám, že by listina ovlivnila zákony týkající se zaměstnanosti. Polsko se mimo jiné bálo zasahování do otázky možných sňatků homosexuálů či potratů. Listina totiž garantuje i právo na práci či právo na manželství.

- Výjimka pro Británii a Polsko má podobu protokolu s ujištěním, že uplatňování listiny základních práv je omezeno jen na unijní právo, tedy že listina nemůže sloužit jako základ pro revizi čistě vnitrostátních předpisů. Stejný model má platit v případě Česka.

- ČR má zatím v LS pouze nezávazné prohlášení a požadovanou výjimku by měla dostat až na základě samostatného protokolu. Jeho schvalování se předpokládalo již spolu s přístupovou smlouvou Chorvatska loni, česká vláda ale od tohoto nápadu ustoupila. Proces se totiž zadrhl i proto, že výjimku odmítá opoziční ČSSD, která má většinu v Senátu.

- Klaus vznesl požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují.

- Výjimku přiznal ČR summit EU koncem října 2009 a Klaus LS podepsal 3. listopadu 2009, mimo jiné v den, kdy český ústavní soud rozhodl o tom, že smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem (toto přezkoumání iniciovali senátoři z klubu ODS). ČR tak jako poslední z 27 zemí EU dokončila ratifikaci LS, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

- Lisabonská smlouva vznikla kvůli dalšímu rozšíření EU a zefektivnění fungování unie (mimo jiné dále zúžila okruh oblastí, v nichž je nutné jednomyslné hlasování). EU touto smlouvou také získala svého prvního prezidenta a ministryni zahraničí a získala právní subjektivitu (předtím bylo unijní právo legislativou Evropského společenství (ES).

- Na LS si stěžovali u ústavních soudů euroskeptikové mimo jiné v Británii, Německu, Polsku a v Česku.

- Kvůli LS učinila EU ústupek i Irsku, kde smlouvu lidé v červnu 2008 odmítli v referendu. Zelenou dali Irové smlouvě až ve druhém referendu v říjnu 2009 poté, co jim EU slíbila záruky stran zachování eurokomisaře pro každou členskou zemi, daňovou autonomii, vojenskou neutralitu či nezpochybňování irského zákazu potratů. Tato výjimka byla zakotvena rovněž ve zvláštním protokolu, jehož ratifikace dosud probíhá. Její platnost se očekává již letos v létě.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
23.9.2017
18:01Project Syndicate: Informační technologie prohlubují nerovnost bohatství a příjmů
12:44Špatnými otázkami si můžeme podrazit svou dlouhodobou investiční úspěšnost
7:33Víkendář: Dosáhne Katalánsko samostatnosti? Chybí mu jedna podstatná věc
22.9.2017
22:01Americké trhy udržují mírné ztráty, za týden na nule. S&P500 na dosah 2500 bodů
18:12Proč o nejvýznamnějším kapitálovém trhu na světě soustavně tvrdíme dvě neslučitelné věci?
17:41Korejské hrozby i data odezněly. Euro zabrzdilo  
17:15Týden technicky: Dolar na horské dráze
17:09Pražská burza: Nevýrazný týden přinesl pokles o 0,43 %. Vzdorovaly Erste či Unipetrol
16:28Mokoš: Evropské akcie? Šance na velice silný růst je i v příštích měsících (video)
15:38ČEZ, a.s.: Soudní spor se SŽDC byl vrácen k dalšímu řízení
15:32Jediný ETF fond na lithium stoupl letos o více než 55 % (+komentář analytika)
15:10BEMETT nemovitostní uzavřený investiční fond, a.s.: Zveřejnění Pololetní zprávy
13:41Fidelity k německým volbám: Třesk na trzích nečekáme. Síla a inovace firem odolají čemukoli
12:50Byty v ČR zdražují. Prodejní ceny meziročně narostly o 10,7 procenta
12:29Část investičních fondů v Česku může přijít o daňové zvýhodnění
12:15Podnikatelská nálada v eurozóně láme rekordy
11:54Portugalsko vybízí k nebezpečnému investičnímu optimismu
11:21SOUTĚŽ S PATRIA.CZ!!! Kdo bude třetí v německých volbách?
11:19Evropa hledá směr, pod tlakem komoditní tituly (-1,4 %)
11:08ČNB bude dál vyžadovat nejen po bankách anticyklickou rezervu jedno procento

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data