Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Evropský parlament nedoporučil výjimku ČR k lisabonské smlouvě

Evropský parlament nedoporučil výjimku ČR k lisabonské smlouvě

22.5.2013 12:51, aktualizováno: 22.5. 14:34
Autor: ČTK

Aktualizováno

Evropský parlament dnes doporučil členským státům Evropské unie, aby se nezabývaly výjimkou k lisabonské smlouvě, kterou si vymohl Václav Klaus v době, kdy byl českým prezidentem. Evropský parlament má ve schvalovacím procesu jen konzultační úlohu.

Přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff z ústavního výboru. Návrh měl podporu všech hlavních poslaneckých frakcí - středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Proti byli mimo jiné europoslanci za ODS.

Klaus vznesl požadavek na výjimku v říjnu 2009, neboť se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.

Český prezident poté jako představitel poslední unijní země završil ratifikaci takzvané lisabonské smlouvy, která upravuje pravidla fungování EU a mimo jiné zakotvuje závaznost listiny základních práv. Podobně jako v případě Británie a Polska má výjimkou také Česko získat ujištění, že listina základních práv nemůže posloužit pro revizi čistě vnitrostátních předpisů.

Evropský parlament dnes zároveň vyjádřil souhlas s návrhem Evropské rady (summitu EU) nesvolávat pro tento účel speciální konvent, který by výjimku zahrnul do evropských smluv.

Česká poslankyně Zuzana Brzobohatá (ČSSD) , která v debatě na půdě ústavního výboru zastupovala evropské sociální demokraty, odmítavý postoj ke "Klausově výjimce" od počátku podporovala. Podle ní dal dnes Evropský parlament jasně najevo, že jakýkoli pokus o oslabení Listiny základních práv a svobod kdekoli v EU musí být smeten ze stolu.

"Iniciativa bývalého prezidenta Klause byla od začátku velmi politováníhodná a postrádající všeobecnou podporu. Jeho návrh navíc nebyl podpořen většinou v Parlamentu ČR. Výsledek dnešního hlasování mi připadá tedy naprosto logický i v souvislosti s českým právním řádem a dodržováním pravidel demokracie," upozornila Brzobohatá. "Čeští občané se nesmějí stát občany druhé kategorie, jsou evropskými občany a mají tak právo mít stejnou ochranu sociálních práv jako všichni ostatní občané EU," dodala.

S názory, že výjimka vnáší do evropského práva nejistoty a oslabuje ochranu občanů, nesouhlasí členka ústavního výboru za ODS Andrea Češková. "Jestli je něco nejasného, je to právě Listina a její vágní a široké formulace. Česká republika má naopak ve svém ústavním pořádku zakotvenu Listinu základních práv a svobod, která poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu. I evropská Listina základních práv pro Českou republiku platí, Protokol neznamená žádnou výjimku. Jen má zabránit Soudnímu dvoru EU rozšiřovat své rozhodování v oblastech, které mu nepřísluší," podotkla.

"Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy. To je blamáž, která činí z Evropského parlamentu nedůvěryhodné těleso. Doufám, že Evropská rada svůj závazek vůči České republice naopak dodrží a bude stanovisko EP ignorovat," reagoval lídr europoslanců ODS Jan Zahradil.

Podle europoslance za Evropskou lidovou stranu Jana Březiny (KDU-ČSL) se europarlament rozhodoval pod vlivem "nepřehledné situace na české politické scéně, z níž není patrné, zda má česká výjimka vůbec podporu vlády, parlamentu a prezidenta, a tedy zda se k ní samotná ČR vůbec ještě hlásí". Podle jeho názoru summit EU by mohl českou výjimku schválit, ale s její ratifikací členské státy počkají až na výsledek ratifikačního procesu v České republice.

Fakta o výjimkách zemí EU týkajících se lisabonské smlouvy

- Listina základních práv EU (též nazývá Charta základních práv EU) byla přijata původně jako nezávazný dokument na summitu EU v Nice v prosinci 2000; lisabonská smlouva, platná od prosince 2009, ale zakotvuje její právní závaznost.

- Takzvanou výjimku z Listiny základních práv EU si vyjednalo i Polsko a Británie. Obě tyto země si ji ale na rozdíl od ČR stihly nechat zakotvit již do samotné LS jako protokoly. Británie si ji dojednala zejména kvůli obavám, že by listina ovlivnila zákony týkající se zaměstnanosti. Polsko se mimo jiné bálo zasahování do otázky možných sňatků homosexuálů či potratů. Listina totiž garantuje i právo na práci či právo na manželství.

- Výjimka pro Británii a Polsko má podobu protokolu s ujištěním, že uplatňování listiny základních práv je omezeno jen na unijní právo, tedy že listina nemůže sloužit jako základ pro revizi čistě vnitrostátních předpisů. Stejný model má platit v případě Česka.

- ČR má zatím v LS pouze nezávazné prohlášení a požadovanou výjimku by měla dostat až na základě samostatného protokolu. Jeho schvalování se předpokládalo již spolu s přístupovou smlouvou Chorvatska loni, česká vláda ale od tohoto nápadu ustoupila. Proces se totiž zadrhl i proto, že výjimku odmítá opoziční ČSSD, která má většinu v Senátu.

- Klaus vznesl požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují.

- Výjimku přiznal ČR summit EU koncem října 2009 a Klaus LS podepsal 3. listopadu 2009, mimo jiné v den, kdy český ústavní soud rozhodl o tom, že smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem (toto přezkoumání iniciovali senátoři z klubu ODS). ČR tak jako poslední z 27 zemí EU dokončila ratifikaci LS, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

- Lisabonská smlouva vznikla kvůli dalšímu rozšíření EU a zefektivnění fungování unie (mimo jiné dále zúžila okruh oblastí, v nichž je nutné jednomyslné hlasování). EU touto smlouvou také získala svého prvního prezidenta a ministryni zahraničí a získala právní subjektivitu (předtím bylo unijní právo legislativou Evropského společenství (ES).

- Na LS si stěžovali u ústavních soudů euroskeptikové mimo jiné v Británii, Německu, Polsku a v Česku.

- Kvůli LS učinila EU ústupek i Irsku, kde smlouvu lidé v červnu 2008 odmítli v referendu. Zelenou dali Irové smlouvě až ve druhém referendu v říjnu 2009 poté, co jim EU slíbila záruky stran zachování eurokomisaře pro každou členskou zemi, daňovou autonomii, vojenskou neutralitu či nezpochybňování irského zákazu potratů. Tato výjimka byla zakotvena rovněž ve zvláštním protokolu, jehož ratifikace dosud probíhá. Její platnost se očekává již letos v létě.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
21.2.2018
22:06Fed přinesl na Wall Street rozpaky
20:59Unipetrol má nového člena vedení a tři nové členy dozorčí rady
20:57Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje odhodlání dál zvyšovat úroky
18:30Summary: Orange má za sebou poměrně úspěšné čtvrtletí
18:23Analytici Patrie Soták a Hladký: Čtyři konkrétní investiční tipy mezi evropskými bankami  
17:27Co říká ropa o akciích a akcie o ropě?
17:22Dolar vypadá nerozhodně, bankéři z Fedu ho moc nepotěšili  
17:00Praha tento týden poprvé v plusu, KB lepší doporučení do zeleného nepomohlo
15:58Akcie Glencore vytěžily z vysoké dividendy (komentář analytika)  
15:34Morgan Stanley: Korekce byla pouhým předkrmem, hlavní chod nás teprve čeká
14:16Spotřebitelské zadlužování: Rizikově si půjčuje 28 % Čechů
13:43Pro samořídící budoucnost by byl nejhorší vznik dalšího Applu
12:21EY: Zahraniční banky nemusí zvládnout neočekáváný propad ekonomiky. České jsou na tom lépe
12:05Zisk banky Lloyds byl loni nejvyšší od roku 2006
11:48Podnikatelská nálada v eurozóně sestoupila z rekordních výšin
10:46Kdy Fed začne opět snižovat sazby?
10:29Slabší data z eurozóny euru nepůsobí vážné ztráty, dolar čeká na informace z Fedu  
9:14Rozbřesk: MF znovu otestuje poptávku na dluhopisovém trhu
8:55Evropské futures v červeném i přes pozitivní seanci v Asii  
6:46Kapské Město žízní. Mizerná politika je ničivější než přírodní živly

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
10:30UK - HDP, q/q
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.