Aktualizováno Polská centrální banka se rozhodla znovu snížit úrokové sazby. Základní sazba klesá o 25 bodů na 2,75 procenta, což je v souladu s odhady. Série fakticky trvá už od listopadu minulého roku, ačkoli si banka po výraznějším březnovém snížení sazeb vybrala jeden měsíc přestávku. Sazby jsou na historickém minimu a možná ještě klesnou.
Informace z tiskové konference potvrdily, že důvodem pro snížení sazeb byl nižší než očekávaný růst ekonomiky a hlubší pokles inflace. Současný cyklus uvolňování politiky podle NBP podporuje ekonomiku a snižuje riziko, že inflace bude pod cílem ve střednědobém horizontu.
HDP v prvním letošním kvartále dál zpomalil a jeho růst dosáhl pouze 0,5 procenta (mezikvartálně 0,1 procenta). Navíc ekonomiku táhne vzhůru pouze zahraniční obchod, zatímco domácí spotřebitelská poptávka stagnuje a investice klesají. Inflace v dubnu klesla pod procento, zatímco před rokem rostly ceny o čtyři procenta.
Zlotý sice od poloviny května citelně oslabil, to ale nebyl dostatečně silný důvod pro zastavení poklesu sazeb. Guvernér NBP Marek Belka uvedl, že oslabení zlotého není znepokojivé. Výprodej dluhopisů, ke kterému rovněž docházelo, podle něj není klíčový faktor pro rozhodnutí o měnové politice.
Z Belkových dalších slov vyplývá, že si centrální banka stále nechává otevřená vrátka pro snižování úrokových sazeb, ale prostor pro pokles už není velký. Guvernér říká, že jsme se přiblížili úrovni sazeb, kterou by šlo označit za odpovídající, a že celkové snížení sazeb o 200 bodů dříve či později bude mít pozitivní vliv na ekonomiku. Banka prý udá jasný postoj k budoucím rozhodnutím v červenci, čímž odkazuje na výsledky nové prognózy.
Kurz zlotého na rozhodnutí o sazbách prakticky nereagoval, ačkoli se před jednáním objevovaly spekulace, že by mohlo dojít k výraznějšímu kroku. Skokové oslabení polské měně přinesla až konference, slova o tom, že oslabení měny není znepokojivé, a náznak, že sazby mohou ještě dál klesat. Nyní je zlotý proti euru o více než půl procenta slabší na 4,268.