Zdá se mi, že nad hedge fondy se stále vznáší určité investiční gloriola. I přesto, že jejich úspěchy jsou stejně rozporuplné, jako je rozporuplný jejich název. Ten by totiž naznačoval, že jde o něco, co je „hedged“, tedy zabezpečeno, či zajištěno proti riziku. Skutečná strategie těchto fondů je ale často rozdílná a dosti riziková. Výraz „hedge“ ale může také znamenat „vytáčet se, kličkovat , vyhýbat se“. Takže tento název je možná docela trefný, jen je mylně interpretován.
Pokud se snažíme udělat si na celé odvětví HF nějaký jasný názor a nestačí nám na to zkratka v podobě náhodně vybraných příkladů, či studií, asi pohoříme. Důkazy jsou totiž v celku protichůdné. Osobně jsem byl vždy skeptikem, což je asi patrné i z úvodu. Podle toho, co vím, se misky vah přece jen vychylují směrem k tomu, že HF odvětví je spíše strojem na prodej naděje, než výjimečných (o riziko upravených) zisků. Přesněji řečeno, může existovat menší skupina fondů se skutečně systematicky (!) výjimečným profilem riziko – návratnost, tam je ale plno a další investory nechtějí. Zbytek je průměrem v tom smyslu, že jednou se zadaří, jednou ne. Na výjimečnou odměnu HF to ale nestačí. Do médií se pak dostanou většinou ty šťastné zásahy, které jsou pak navíc prezentovány jako výjimečné schopnosti těch, kteří fond vedou (ti se většinou této prezentaci nebrání). Legenda tak žije dál.
Kdysi jsem tu prezentoval několik studií podporujících HF skepticismus, pro vyváženost zde dnes uvedu závěry „The A,B,Cs of Hedge Funds: Alphas, Betas, and Costs“ od Rogera G. Ibbotsona. Ten v ní v roce 2006 analyzoval 3500 HF (jejich výsledky v období 1995 – 2006). Odhadovaná dosažená návratnost těchto HF byla 12,72 % a rozdělila se následovně: 3,74 % na odměny HF, beta návratnost (zisky odpovídající riziku) 5,94 % a zbylá alfa návratnost (návratnost nad zisky odpovídající riziku) 3,04 %. Ona pověstná alfa je tedy u této studie znatelně pozitivní a asi polovina toho, co „průměrný“ HF vydělá nad „povinný“ zisk jde na jeho odměny a druhá polovina investorům. Možná je tedy můj skepticismus příliš velký, obávám se ale, že na nějakou gloriolu to ani tak není.
Tak či onak, HF jsou opět v rozkvětu. Ukazují to následující čtyři čerstvé obrázky od Trading Strategy. První z nich popisuje změnu aktiv HF, rozděluje jí na příliv/odliv investorů a změnu taženou cenami aktiv (světle). Druhý graf ukazuje, jak se dlouhodobě měnila celková výše aktiv HF (od roku 2007 sledujeme detail v prvním grafu). Třetí ukazuje vývoj počtu HF a poslední jejich finanční páku*.
Z prvního grafu je vidět to, že klienti HF se chovají jako většina dalších – když se vede dobře, hrnou se dovnitř a naopak. V pokrizových letech rostla aktiva HF zejména díky jejich ziskům, od poloviny roku 2009 ale také nenastal ten případ, kdy by z HF klienti v čistém vyjádření utíkali. A to ani během ztrátových čtvrtletí. Z tohoto a z druhého grafu je tedy podle mne jasné, že o nějakém úpadku HF nemůžeme hovořit. Naopak. Podobnou řečí hovoří o vývoj počtu HF, i když zde je pokrizový růst znatelně menší a až nyní se dostáváme na předkrizová maxima. Bez zajímavosti není ani to, jak rychle HF po roce 2008 zvýšily svou finanční páku. A pozornější pohled na poslední graf ukazuje i to, že i trend posledních let směřuje nahoru. Je tak evidentní, že HF si věří a jak jsem uvedl, jejich legenda žije i přes všechna „proti“ dál.
*Credit Suisse Trading Strategy v komentáři ke grafům uvádí, že nejpopulárnější strategií HF zůstává tzv. Relative-value arbitrage. V jejím rámci se investoři snaží o korekci nesrovnalostí mezi cenami (výnosy) podobných aktiv. Upadá naopak strategie zvaná Equity hedge. U ní HF kupují akcie, které jsou podle nich podhodnoceny a prodávají (či otevírají krátké pozice) u akcií, které jsou nadhodnoceny.
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie a jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.