WSJ: Dluhový strop nefunguje

Dluhové stropy, které americký Kongres stanovuje vládě, se jako brzda růstu rozpočtových deficitů a federálního dluhu neosvědčily. Odvádějí totiž pozornost od základní příčiny růstu dluhu, to znamená od nadměrných vládních výdajů. Uvedli to v listu The Wall Street Journal známí američtí ekonomové Gary Becker a Edward Lazear. Doporučují, aby se nadcházející jednání v Kongresu zaměřila namísto dluhu na otázku systémového omezení výdajů.

Kolem zvýšení dluhového stropu sváděli tento měsíc tvrdou bitvu demokraté a republikáni v Kongresu a otázka zvýšení limitu se bude už v příštích týdnech řešit znovu. Kongres historicky stanovuje vládě limity na celkovou výši dluhu, aby jí nemusel schvalovat každý nový dluhopis. Smyslem pravidla je, aby si volení zástupci Američanů zachovali kontrolu nad zadlužením země a zabránili vládě v neomezeném zvyšování dluhu.

Dluhový limit ale podle obou ekonomů jen vyvolává falešný pocit bezpečí. Ve skutečnosti vede federální vláda navzdory němu celá poslední desetiletí chronické deficity, což zvedá hladinu dluhu a vyžaduje stále další zvyšování limitů. Kongres tak musel dluhový strop zvýšit během posledních 70 let více než devadesátkrát a z toho jen za posledních 20 let patnáctkrát, konstatuje nositel Nobelovy ceny Becker spolu s Lazearem, který v letech 2006 a 2009 vedl Radu ekonomických poradců Bílého domu.

Podle obou ekonomů je rostoucí dluh jen projevem narůstající velikosti státu. Dluhový strop tak odvádí pozornost od hlavního problému, kterým jsou výdaje, a to vede přímo k dnešním politickým bojům. Deficity lze totiž snižovat buď omezením narůstajících výdajů, jak žádají republikáni, nebo zvýšením daní, jak prosazuje prezident Barack Obama a demokraté.

Že je dluhový strop neúčinný, dokládají podle ekonomů téměř neustálé deficity posledního půlstoletí, kvůli nimž dluh postupně narůstá. V posledních letech udělal velký skok vzhůru, kdy se vyhoupl nad 70 procent HDP ze 36 procent HDP v roce 2007. Jeho průměrná výše za poslední čtyři desetiletí přitom činí 39 procent.

Ekonomové tak doporučují nahradit pravidlo dluhového stropu přímým řešením příčiny dluhů, tedy zákonným omezením vládních výdajů. Jejich růst by se měl omezit tak, aby se poměr výdajů k HDP vrátil k historicky obvyklé úrovni.

"Pozornost se tak namíří tam, kam patří, čili na výdaje, nikoli na rozdíl mezi výdaji a příjmy," uvedli ekonomové a upozornili, že další zvyšování výdajů spolu s nezbytným zvýšením daní by dlouhodobě poškodilo ekonomiku a prosperitu země. "Kongres by měl využít nynějšího období vyjednávání k tomu, aby se zaměřil na pokračující nárůst velikosti státu a jeho důsledky pro budoucí generace," uzavírají ekonomové.

(Zdroj: WSJ, čtk)