Výhled pro zbytek letošního roku a pro rok 2014 se lepší u celé německé ekonomiky, a platí to i o průmyslové produkci. Ta minulý rok meziročně klesla o 1 %, zlom přišel na přelomu roku a od té doby je patrný mírný růst. Využití kapacit dosáhlo dna v posledním čtvrtletí roku 2012, nyní se pohybuje na 83 %. Makroekonomické projekce pro německou ekonomiku pro rok 2013 a 2014 shrnuje následující tabulka. V pořadí za sebou jdou růst HDP, spotřeba domácností, vládní výdaje, investice, zásoby, exporty, importy, spotřebitelské ceny, bilance rozpočtu, nezaměstnanost a bilance běžného účtu:
Německá ekonomika by tedy podle těchto očekávání měla v příštím roce zvýšit tempo růstu na 1,5 %, výrazně by k tomu měly přispět investice a exporty. Nezaměstnanost by měla klesnout na 6,7 %. Toto zlepšení půjde ruku v ruce s oživením průmyslových ekonomik. To je pro exportní ekonomiku Německa klíčový faktor. Vývozy do eurozóny přitom stále představují nejvýznamnější část exportů. Strukturální reformy a rozpočtová konsolidace by na ně měla příští rok už doléhat méně, než tomu bylo v předchozích letech. Například vývozy do Francie by tak měly růst o 1,3 %, do Itálie o 0,6 %. Projevit by se to mělo zejména na klíčových odvětvích, tedy výrobě automobilů a strojírenství.
Ekonomická situace by se měla příští rok zlepšit i mimo Evropu. V poslední době je patrný růst německých exportů do USA a Číny, po zbytek roku a v roce příštím by měl tento trend pokračovat. Růst amerického HDP by měl v roce 2014 dosáhnout 3,2 %, v Číně 7,7 %. Není to sice dvojciferný růst, kterého země dosahovala před krizí, přichází ale stabilní růstový trend. Oživení celé globální ekonomiky se pak projeví na německých exportech tak, že by v příštím roce měly růst o 6,5 %.
Domácí ekonomická situace se také zlepšuje. Spotřeba domácností bude nadále stabilně růst, investice v oblasti strojírenství by se měly v příštím roce zvýšit asi o 4 %, stavebnictví by mělo dosáhnout růstu ve výši přibližně 2 %. Táhnout ho bude dynamický sektor bydlení, který těží z nízkých sazeb. Segment výstavby komerčních nemovitostí a veřejných investic do infrastruktury naopak pozitivní faktor pro růst představovat nebudou.
Odvětví výroby automobilů přistoupilo v posledním čtvrtletí minulého roku k silnému omezení produkce. Reagovalo tak na slabou poptávku v západní Evropě. V prvních devíti měsících letošního roku došlo k určitému růstu, v meziročním srovnání bylo ale dosaženo jen mírného zlepšení. Po zbytek roku čekáme zlepšení, roční růst by měl dosáhnout přibližně 1 %. V příštím roce by to ale mělo být už asi 5 %. Hlavním tahounem tohoto vývoje bude poptávka ze západní Evropy. Předpokladem je ale to, že se nedostaví další zhoršení dluhové krize. Růst poptávky po nových vozech se čeká i v USA a v Číně. V delším období bude ovšem rozhodující to, že německé automobilky budují převážnou většinu nových kapacit v zahraničí.
(Zdroj: Deutsche Bank)