Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak dosáhnout shody v otázce transatlantické finanční regulace

Jak dosáhnout shody v otázce transatlantické finanční regulace

23.01.2014 18:48

S rozbíhajícím se rokem 2014 se zdá, že příznaky rozpadajícího se regulačního vztahu mezi Evropskou unií a Spojenými státy jsou všudypřítomné. Přísné nové regulace amerického Federálního rezervního systému pro zahraniční banky vyprovokovaly Evropskou komisi k hrozbě odplaty. Pokrok směrem k harmonizaci amerických a unijních pravidel pro deriváty – které byly jednou z hlavních příčin finanční krize – uvízl na mrtvém bodě. A plány EU a Velké Británie obehnat bankovní vklady „plotem“ v podobě jasného vymezení, k čemu mohou být využity, se zřejmě formou i obsahem odchýlí od sebe navzájem i od nově zveřejněného Volckerova pravidla v USA.

Ponaučení, které většina pozorovatelů z těchto sporů na stále vyšší úrovni vyvozuje – totiž že i v oblasti finanční regulace má mocenská politika navrch nad obecným blahem –, je ovšem neúplné. Regulační odlišnosti koneckonců nejsou pouze výsledkem nestejných národních zájmů; jistou roli může hrát také míra efektivity, s jakou se provádí a koordinuje diplomacie.

Jedna nedávná studie například zdůraznila neschopnost představitelů skupiny G-20 definovat konzistentní a uskutečnitelný návod na zavedení agendy finanční reformy ohlášené po krizi v roce 2008. V posledních zhruba deseti letech vyzývají hlavy států regulátory, aby řešili velké otázky, například kapitálové standardy, spolu s dalšími záležitostmi typu nekotovaných derivátů nebo reforem úvěrových ratingů. Během tohoto období však oficiální činitelé jednali více či méně podle vlastní libovůle a umožňovali, aby se problémy řešily podle různých ekonomických a politických cyklů.

Radikální odlišnosti mezi kulturou stanovování pravidel v USA a EU tento problém ještě zhoršují. Na rozdíl od USA, kde v čele procesu určování pravidel stojí nezávislé agentury jednající v souladu s nařízeními Kongresu, v EU stanovují regulační agendu a sepisují pravidla legislativní aktéři v Bruselu a ve Štrasburku – Evropská komise, Evropská rada a Evropský parlament. A přestože si stále větší podíl regulační zodpovědnosti osvojují i unijní instituce typu Evropské centrální banky, divergence v rozhodovacích procedurách dál ovlivňují tempo i charakter transatlantické koordinace.

A aby to nebylo tak jednoduché, tržní a měnové reformy čas od času splývají, přičemž tvorba pravidel se stává částečně závislou na rozhodnutích různorodých agentur a institucí. Například splnění rozšířených kapitálových standardů Basel III nespočívá v pouhém dodržování pravidel; vyžaduje také rekapitalizaci bank – tento proces přitom trvá v Evropě déle než v USA, částečně proto, že eurozóna musela vyjednat mechanismy financování bank a insolventních vlád. Tyto průtahy dnes vyvolávají v USA pochybnosti, zda je EU skutečně odhodlaná k reformám.

Všechny zmíněné problémy odrážejí prostý fakt, že politici postrádají vhodné nástroje pro vedení regulační diplomacie ve světě dynamické tržní reformy. Konvenční prostředky – vzájemné uznávání a substituované dodržování standardů – byly vyvinuty v prostředí, v němž se státy mohly navzájem podněcovat ke zvyšování standardů tím, že umožňovaly zahraničním subjektům snazší přístup na domácí trhy v případě, že regulace v jejich domovských zemích byly zrcadlovým obrazem jejich vlastních regulací. Žádný mechanismus nepředpokládá situaci, v níž se všechny země současně snaží zkvalitnit své finanční soustavy napříč řadou sektorů.

Tradiční fórum rozhovorů mezi EU a USA – totiž Dialog o regulaci finančních trhů, v jehož rámci se v nepravidelných intervalech scházejí regulátoři a handrkují se nad seznamy rozdílných regulací – je až příliš často pomalé a obchází se.

Je dobře, že evropští a američtí politici mají možnosti, jak tyto strukturální zátarasy odstranit. Měli by začít tím, že vyvinou novou „sadu nástrojů“, aby pomohli státům nejen naplnit stávající standardy, ale i spolupracovat na zdokonalení standardů v prostředí rychle se měnících trhů. Ať už budou tyto nástroje zavedeny v rámci rozhovorů Transatlantického obchodního a investičního partnerství nebo na neformální bázi, programy vzájemného uznávání a substituovaného dodržování standardů by měly zesílit a poskytovat procedurální mechanismy koordinace tvorby pravidel a administrativních procesů v reálném čase. Koordinační mechanismy by navíc měly být – v možném rozsahu – procesy založenými na cílech a poměřovanými s mezinárodními závazky a s nejlepší praxí.

A konečně by se vzhledem k rozhraní mezi finančním dohledem a peněžními vztahy měl Dialog o regulaci finančních trhů oživit v intencích schůzek představitelů ministerstev financí a centrálních bankéřů skupiny G-20. Namísto spoléhání se na multiregionální Komisi pro finanční stabilitu, že bude diskutovat o rozdílech a stanovovat tempo regulací, by se měli unijní a američtí regulátoři podnítit k tomu, aby předkládali k širší mezinárodní úvaze společná řešení a reformy.

Reforma transatlantické regulační architektury může samozřejmě pomoci finanční diplomacii jen do určité míry a národní zájmy budou vždy důležité. Ve světě bilionových kapitálových toků a stále většího významu zdravé globální finanční soustavy však mohou i malá zlepšení znamenat velký rozdíl. Kvalitnější mechanismy vytváření pravidel jsou k tomu dobrým začátkem. 

Chris Brummer je profesorem práva na Právním centru Georgetownské univerzity a ředitelem projektu Transatlantické finanční iniciativy při Atlantické radě.

Copyright: Project Syndicate, 2014.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
18.04.2025
17:17Zachrání trh „likvidita“?
13:31Perly týdne: Dedolarizace a Fed neochotný sanovat důsledky hloupé obchodní války
9:53Zisk Netflixu v prvním čtvrtletí stoupl o 24 procent, překonal očekávání
6:06Invesco: Státní dluhopisy, nálada a zisky. Co by investoři měli sledovat?
17.04.2025
22:04Obavy z nových kroků administrativy prezidenta USA, i tak by se dal shrnout závěr obchodování na Wall Street  
17:32Šéfka MMF: Trumpova cla zpomalí hospodářský růst, ale nezpůsobí globální recesi
17:28Skororecese a pak zase nájezd na potenciál…
16:55Vytvoří americké akciové indexy nová roční minima?  
15:53Pilulka na hubnutí od Eli Lilly ukazuje prvotní úspěchy. Akcie rostou o 16 pct
14:49ECB snížila sazby o čtvrt procentního bodu. Lagarde upozorňuje na brzdy pro evropskou ekonomiku
14:17Turecká centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 46 procent
13:29Skvělé výsledky Alcoa jsou zastíněny obavami z cel  
12:40Extrémní scénář Goldman Sachs: Američtí investoři mohou být nuceni k prodeji čínských aktiv za 800 miliard dolarů
11:34ČEZ, a.s.: Vnitřní informace - Skupina ČEZ dokončila prodej společnosti Veolia Energie ČR
11:08Česko je poprvé v historii nezávislé na ruské ropě, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové
11:04Po škaredé středě je tu zelený čtvrtek? Jednání USA - Japonsko vzbuzují naději  
10:49Obchodní válka a Powell rozdmýchávají zlatou horečku. Žlutý kov pokořil další rekord
9:21Rozbřesk: ECB čelí extrémní nejistotě, sazby ale přesto půjdou dolů
8:44ECB pravděpodobně sníží sazby, Čína volá po jednotě proti USA a futures jsou smíšené  
7:55Powell: Americká ekonomika zpomaluje, ale zůstává solidní. Fed vyčkává se změnou úroků na dopad cel

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data