Americké technologické společnosti tvrdí, že technologie umělé inteligence (AI), které vyvíjejí, změní životy lidí po celém světě. Nejen to, jak žijí, ale i jak pracují a baví se. To ale zatím neplatí pro Evropu. Například zatím neposkytne Evropanům nejnovější pokročilé funkce v iPhonech. Společnost Meta Platforms pak nezahrne Evropu do vydání svého nejvýkonnějšího modelu AI, který firma propaguje jako nástroj pro jiné podniky, aby mohly vytvářet své vlastní produkty s AI. Napsala to agentura Bloomberg.
Rozhodnutí Applu a Mety přichází zhruba rok po tom, co generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman vyvolal rozruch prohlášením, že by společnost mohla opustit Evropu, pokud se regulační režim v Evropské unii stane nepřijatelným. Firma nakonec Altmanovy výroky odvolala a v EU stále normálně působí, stejně jako většina amerických firem zabývajících se AI. Přesto je rozhodnutí Applu a Mety nevydat některé důležité produkty v Evropě eskalací dlouhodobého konfliktu mezi Silicon Valley a EU, která se rozhodla být globálním lídrem v přísné regulaci technologického sektoru a v dodržování antimonopolních zákonů.
Americké firmy své rozhodnutí obecně formulovaly ne jako námitku proti regulaci, ale proti tomu, co Meta popsala jako "nepředvídatelnou povahu evropského regulačního prostředí". Firmy argumentují, že evropští politici brzdí pokrok užitečné technologie. Evropští úředníci naproti tomu namítají, že laxní přístup by mohl dál prohloubit škody, které způsobuje dominance Silicon Valley nad globálními technologiemi.
Americké internetové firmy si stěžují také na země, jako je Thajsko a Indonésie, a regulační politiku v těchto zemích označují za nepřiměřenou cenzuru. Místní nařízení ale dodržují. Pokud jsou přítomny v Číně, dělají často dramatické ústupky, například že spolupracují s cenzurním úřadem. Mnohé tam ale nepůsobí vůbec. Výsledkem je, že západní a čínské verze internetu se od sebe vzdalují.
Je těžké předvídat, zda současný střet v Evropě je jen hraniční potyčkou, nebo začátkem konce univerzální internetové zkušenosti v západním světě. "Máme zde novou bojovou linii," říká generální ředitel softwarové firmy Appian Matt Calkins.
Apple v červnu oznámil, že zastaví v Evropě zavádění nového softwarového balíčku pro svá zařízení Intelligence, protože unijní nařízení o digitálních službách (DSA) by ho nutilo k tomu, co považuje za nepřijatelné bezpečnostní kompromisy. Meta následně zadržela novou verzi svého modelu AI Llama, který si mohou vývojáři volně stahovat a upravovat. Firma se tak rozhodla po výměně názorů s regulačními orgány ohledně toho, zda její plány na částečný trénink modelu pomocí dat, která by získala z účtů na sítích a Instagram v Evropě, neporušují zákony na ochranu osobních údajů. Meta se místo odpovědi na otázky úředníků z Bruselu rozhodla produkt v EU nenabízet.
Do sporu s EU se dostal i miliardář Elon Musk. EU nedávno přinutila jeho platformu X, aby přestala shromažďovat údaje evropských uživatelů pro její model AI nazvaný Grok.
Bezprostřední dopady na tyto podniky nebo evropské ekonomiky jsou minimální. Dotyčné produkty zatím nepomáhají prodávat iPhony, reklamu na X ani náhlavní soupravy Mety pro virtuální realitu. Firmy sázejí na to, že budoucí pokrok bude natolik zásadní, že orgány EU zmírní regulaci. Evropské nařízení o AI vstoupilo v platnost letos v létě a firmy, na které dopadá, uvedly, že jim stále není jasné, jak budou různá omezení a požadavky vymáhány.
Evropská ekonomika léta roste pomaleji než ekonomika Spojených států. Někteří lidé z amerického technologického sektoru začali používat termín "bruselský efekt" jinak, než se původně zamýšlelo. Původně se tím myslelo, že evropská politika často ovlivňuje zbytek světa. Teď tím ale označují to, jak podle nich unijní regulace evropskou ekonomiku brzdí. Generální ředitel Mety Mark Zuckerberg v nedávném rozhovoru s Bloomberg Originals varoval, že nadměrné regulace AI by mohly zastavit inovace. Upozornil také, že tam, kde jsou regulace, řada firem své produkty ani nenabízí.
Někteří lidé jásají, že americké technologické firmy odmítají uvádět své produkty v Evropě. "Je dobré vidět, že se americké společnosti nenechávají šikanovat evropskými regulačními orgány," řekl viceprezident a poradce obchodní skupiny financované technologickými společnostmi NetChoice Carl Szabo.
Evropská unie tvrdí, že jejím cílem je najít rovnováhu mezi podporou inovací a ochranou práv občanů. Komisařka EU pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová nedávno uvedla, že se jí ulevilo, když se rozhodl nespouštět Intelligence v Evropě. Technologické firmy podle ní musejí zvážit, zda jejich produkty s AI dodržují antimonopolní pravidla EU.
Někteří lidé v Evropě si uvědomují, jak moc závisí inovace, konkurenceschopnost a bezpečnost kontinentu na amerických technologických firmách. Rozhodnutí Applu a Mety jsou "dalším důkazem, že potřebujeme evropskou AI," řekl francouzský miliardář Xavier Niel, který působí v telekomunikacích. On sám podpořil několik francouzských začínajících firem, které vyvíjejí generativní AI. Jedna z jeho investic, společnost Mistral, je hlavním konkurentem Mety u modelů s otevřeným zdrojovým kódem.
Mohlo by se zdát, že i dočasný nedostatek amerických produktů s AI v Evropě by mohl pomoci místním začínajícím firmám se prosadit. Odvětví AI v Evropě ale v technickém vývoji a v přístupu ke kapitálu zůstává daleko za tím americkým. Někteří místní odborníci se obávají, že zvláště rozhodnutí Mety omezit nabídku produktů v Evropě by mohlo kontinent zbrzdit, protože právě začínající firmy z AI by mohly těžit z toho, že mají k dispozici model Llama a mohou jej použít jako základ pro své technologie.
"V současné době neexistují žádné srovnatelné modely," řekl spoluzakladatel start-upu Adaptive ML Julien Launay. Firma se zabývá umělou inteligencí a Launay dodává, že ztráta přístupu k modelu Llama "by byla pro ekosystém EU katastrofou".