Pro řadu poplatníků je právě teď čas začít řešit, jaké příjmy za rok 2013 zdanit, co využít pro snížení daně, jaké přílohy k daňovému přiznání přiložit a z čeho zaplatit daň. Pokud včas nezplnomocní daňového poradce, který jim zajistí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání a pro zaplacení daně o tři měsíce, musí to stihnout sami do 1. dubna letošního roku.
Relativně v klidu mohou být zaměstnanci (včetně jednatelů, členů představenstva, dozorčí rady a podobně), kteří mají jen jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel za ně vše vyřídí, pokud jej o to požádají – ale ne vždy! Novinkou ve zdanění příjmů za rok 2013 je zavedení tzv. solidárního zvýšení daně. V případě příjmů ze závislé činnosti, jejichž hrubá výše (včetně nepeněžních plnění podléhajících dani) překročí za rok 2013 celkovou částku 1 242 432 Kč, se odvede vyšší daň, resp. záloha na daň. Solidární zvýšení daně se uplatnilo již u každé zálohy na daň vypočtené z příjmů zahrnovaných do základu daně, které překročily částku 103 536 Kč. Pokud příjem zaměstnance podléhá solidárnímu zvýšení daně, popř. zaměstnavatel odvedl z jeho příjmů v průběhu roku 2013 zálohu na daň, která byla zvýšena o solidární zvýšení daně (třeba jen za jeden kalendářní měsíc), nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně a zaměstnanec podat daňové přiznání.
Na co si dát pozor?
Zdanitelným příjmem je peněžní i nepeněžní plnění - například přijatá movitá věc, majetkové právo nebo služba, jejichž hodnota se stanoví podle zákona o oceňování. Řada poplatníků má příjmy ze zahraničí, které podléhají zdanění i v ČR, i když byly v zahraničí zdaněny. Víte jak zajistit, aby nebyly zdaněny dvakrát? Do daňového přiznání se neuvádějí příjmy, které nejsou předmětem daně – například úvěry a půjčky, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjmy získané darem nebo děděním (s určitými výjimkami); nebo které jsou osvobozeny od daně – jako třeba příjmy z prodeje nemovitých nebo některých movitých věcí, cenných papírů, majetkových účastí v obchodních společnostech, členských práv družstva, pokud mezi nabytím a prodejem uplynula určitá doba. Dále se do daňového přiznání neuvádějí některá plnění z pojistných produktů, z náhrady škody, příjmy z příležitostných činností, pokud nejsou vyšší než 20 000 Kč; a nebo pokud jsou v ČR zdaněny srážkovou daní – např. některé příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti, podíly na zisku z účastí na obchodních společnostech, vypořádací podíly a podíly na likvidačním zůstatku společníků, výhry a ceny z různých soutěží, některé úrokové příjmy.
Příjmy fyzických osob se podle své povahy zdaňují v jednom z pěti dílčích základů daně – příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálové zisky, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Je velmi důležité správně určit, do kterého dílčího základu daně příslušný druh příjmů patří, neboť každý z nich má svá vlastní pravidla pro to, jaké druhy výdajů a v jaké výši lze použít pro stanovení základu daně.
Pokud poplatníkům plynou příjmy z titulu spoluvlastnictví nebo na základě smlouvy o sdružení, případně podnikají za spolupráce rodinných příslušníků, je dobré znát možnosti pro rozdělení celkových příjmů na jednotlivé fyzické osoby, ale také omezení v možnosti uplatnit si slevu na dani na manžela/manželku nebo daňové zvýhodnění na děti.
Zvláštní pozornost si zasluhují tzv. odčitatelné položky, o které, ačkoli nesouvisí se zdanitelným příjmem fyzické osoby, lze snižovat základ daně. Jsou to třeba dary na veřejněprospěšné účely, zaplacené úroky ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru použitého na bytové potřeby, příspěvky na různá penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. U každé z těchto položek se vyplatí pročíst pečlivě podmínky pro jejich uplatnění, aby o ně mohl být skutečně snížen základ daně.
Podmínky pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované děti se pro některé poplatníky oproti roku 2012 významně změnily k hošímu. Poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti nebo z pronájmu, kteří uplatňují výdaje paušálem, si nemohou uplatnit slevu na manželku/manžela a daňové zvýhodnění na děti, jestliže dílčí základ z těchto příjmů nebo jejich součet je vyšší než 50 % celkového základu daně. Také důchodci si pohorší. Pokud pobírali od 1. 1. 2013 starobní důchod, nemohou si uplatnit osobní slevu na dani a zaplatí tak na dani až o 24 840 Kč více.