Obchodní války Donalda Trumpa začínají připomínat „telenovelu“, ve které se nepozorný divák dokáže lehce ztratit. Loni v červenci, na Trumpově golfovém hřišti ve skotském Turnberry, sice oznámili americký prezident a šéfka Evropské komise obchodní dohodu. Rok poté je však vidět, že „obchodní příměří“ platí a platit bude pouze do té doby, dokud bude Washingtonu vyhovovat.
Co tedy konkrétně ukázal uplynulý týden? Na první pohled přinesl dobrou zprávu v tom, že základní clo na vývoz z Evropy do USA zůstalo na 10 % (což je nižší úroveň, než má řada jiných zemí včetně Japonska, Švýcarska nebo Koreje). Na druhou stranu ovšem ukázal tvrdý návrat do reality ve chvíli, kdy Donald Trump „vstřebal“ čerstvě uvalenou pokutu na Google a začal vyhrožovat Evropské unii novým šetřením.
Nad tím nelze jednoduše mávnout rukou. Evropu by mohlo bolet otevření otázky některého z pro ni citlivých sektorových cel – například cla na automotive na 15 % nejsou „vytesána do kamene“ a fungují jen díky aktuální ochotě USA respektovat obchodní příměří (velká část světa čelí clům 25 %). Stejně tak originální léky z Evropy budou zatíženy díky příměří pouze 15% sazbou namísto možných až 100 % – generika jsou z cla vyňata. Navíc je Evropa spolu s řadou jiných zemí součástí dalšího Trumpova šetření podle článku 301 o „nadkapacitě ve výrobě“. Na jeho základě – jak minulý týden ukázalo šetření o nucené práci – se celní zátěž reálně navyšovat dá.
Je také zřejmé, že Donald Trump nadále hodlá celní nástroje používat i k prosazování mimo-obchodních cílů – včetně obrany amerických technologických gigantů. Ty americká administrativa bere jako nástroj k prosazování technologické dominance vůči hlavnímu strategickému rivalovi – Číně. Donalda Trumpa proto rozčilují jak evropské pokusy o vybudování nezávislé AI infrastruktury, tak především vynucování digitálních pravidel a pravidel hospodářské soutěže, které často dopadají na hlavy amerických technologických šampionů.
Uplynulý týden tak spíše než uklidnění přinesl (tak, jak to u správných telenovel bývá) zárodek nového dramatu. Unie sice na první pohled dostala lepší základní celní sazbu, než čekala, Donald Trump však s Evropou v řadě věcí spokojen není a cla přes veškeré peripetie s Nejvyšším soudem zůstávají důležitým nástrojem prosazování jeho zájmů.
TRHY
Koruna
Pokles cen ropy a slabší dolar se budou koruně na začátku tohoto týdne líbit. V dalším průběhu budeme na domácí půdě zvědaví primárně na výsledek domácího HDP za Q2 – očekáváme zrychlení dynamiky na 0,6 % q/q (lehce nad odhadem trhu) tažené zejména domácí poptávkou (i když zahraniční by již neměla přispívat tak negativně jako v Q1). Současně mohou investoři bedlivěji sledovat jakékoli výroky centrálních bankéřů před blížícím se zasedáním ČNB. Zatím mluvil radní Jan Kubíček, který platí za jeden z jestřábích hlasů v bankovní radě – i když nevylučuje ještě jeden růst sazeb, zatím s ním nespěchá. Podle nás bude vše záviset na inflačním výhledu na příští rok, který se při stávajících cenách zemního plynu může dál zhoršovat.
Eurodolar
USA v pátek zastavily vojenské útoky na Írán a daly tak prostor diplomacii, což má za následek nižší ceny ropy a pozitivní povíkendový impulz pro eurodolar.
Zprávy z Perského zálivu (včetně těch z Rudého moře) budou udržovat ropu i eurodolar v napětí, ale jinak by hlavní slovo měla mít tento týden data a centrální banky. Dnes ještě sice nepůjde o top makro zprávy, ale i tak mohou být německé Ifo i americké durables zajímavé.