Ruská invaze na Krym konečně donutila Evropu k serióznímu zamyšlení nad svou energetickou politikou a nad tím, jak snížit závislost na ruské energii. Řešení má Evropa naštěstí přímo pod svýma nohama, v podobě potenciálně rozsáhlých zásob břidlicového plynu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Anexe Krymu přiměla evropské vlády přiznat si mimo jiné to, že větrné generátory financované daňovými poplatníky nezajistí ani energetickou bezpečnost, natož geopolitickou páku proti Moskvě. Takové zjištění je jednou z mála kladných stránek ruského revanšismu.
Britský premiér David Cameron ukázal na jasné řešení - využít něco z bilionů krychlových metrů břidlicového plynu a ropy, které se pod Evropou nalézají. Invaze na Krym je podle něj "budíček pro Evropu" a signál, že "energetická bezpečnost by se měla stát prioritou číslo jedna z dosavadní priority někde kolem čísla pět".
Kvůli obrovské regulaci je těžké začít s využíváním nových zdrojů i v Británii, jejíž vláda rozvoj břidlicových zdrojů na rozdíl od většiny jiných podporuje. Britská společnost Cuadrilla Resources požádala už v roce 2008 o povolení k průzkumu v severoanglickém hrabství Lancashire, kde odhadla zásoby plynu na řadu desítek let britské spotřeby. Absolvovala série zkoumání, jednání s vládou a místními a vyšla řada vládou objednaných studií, které dospěly k závěru, že metoda takzvaného frakování nenese žádné významnější riziko. Doporučily dodržovat bezpočet požadavků. K prvnímu průzkumnému vrtu se ale firma nedostane ani letos, a to kvůli "technickým omezením spojeným s přezimováním ptactva".
To se musí změnit, podotýká list. Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko a Bulharsko jsou na ruském plynu závislé téměř úplně, Česká republika, Slovensko, Polsko, Rakousko a Řecko z více než poloviny a Německo asi z třetiny.
Ukrajinská krize by měla všechny obvyklé výhrady vůči frakování, jak se říká metodě uvolňování plynu z hornin pomocí tlaku upravené vody a písku, zasadit do reálnější perspektivy. Francie a Bulharsko v záchvatu zelené hysterie frakování zakázaly a Německo na něj uvalilo moratorium. Úředníci v Bruselu stále dolaďují regulaci těžby z břidlic z hlediska ochrany prostředí.
Neochota k rozvoji domácích fosilních zdrojů se stala problémem pro Evropu dávno před ukrajinskou krizí. Levný domácí plyn, k němuž vedla v minulých letech "břidlicová revoluce" v USA, by podle WSJ pomohl zmírnit ekonomické potíže Evropy posledních let.
Většina evropských politiků zatím mluví o břidlicovém plynu vesměs jen z hlediska možnosti jeho dovozu z USA. Americký prezident Barack Obama ale na středečním setkání s činiteli EU naznačil, že EU by neměla spoléhat pouze na USA, ale zajímat se také o rozvoj vlastních zdrojů. "Pro Evropu bude užitečné podívat se na vlastní energetické zdroje stejně jako na to, jak by Spojené státy mohly dodávat ty své," řekl podle agentury Bloomberg Obama.