Deficity veřejných financí v eurozóně a celé Evropské unii byly v loňském roce na úrovni tří a 3,3 procenta. Proti roku 2012 se tedy snížily, tehdy byly 3,7 procenta a 3,9 procenta. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Naopak vládní dluh vzrostl, v zemích platícím eurem byl jeho poměr k hrubému domácímu produktu (HDP) 92,6 procenta, v celé EU 87,1 procenta. O rok dříve to bylo 90,7 procenta a 85,2 procenta.
U České republiky uvádí Eurostat deficit 1,5 procenta a zadlužení 46 procent HDP. Český statistický úřad na počátku měsíce uváděl deficit veřejných financí na úrovni 1,44 procenta. ČR tak loni poprvé od roku 2008 splnila evropské kritérium deficitu veřejných financí pro přijetí eura. Také letos vláda počítá s deficitem pod požadovanými třemi procenty HDP.
V loňském roce z unijních zemí jen Lucembursko zaznamenalo přebytek veřejných financí, i když jen na úrovni jedné desetiny procenta HDP. Německo hospodařilo v podstatě vyrovnaně a nejmenší deficity byly zaznamenány v Estonsku (0,2 procenta), Dánsku (0,8), Lotyšsku (1,0) a Švédsku (1,1 procenta).
Deset zemí překročilo tříprocentní hranici. Jednalo se nejen o Slovinsko (14,7 procenta), Řecko (12,7), Irsko (7,2) a Španělsko (7,1 procenta), jejichž problémy jsou dlouhodobě známé, ale také o Británii (5,8), Kypr (5,4), Chorvatsko a Portugalsko (po 4,9 procenta), Francii a Polsko (po 4,3 procenta).
Nejmenší zadlužení v poměru k HDP na konci loňského roku vykázalo Estonsko (10 procent), Bulharsko (18,9), Lucembursko (23,1), Lotyšsko (38,1), Rumunsko (38,4), Litva (39,4) a Švédsko (40,6 procenta).
Naopak nejzadluženějšími evropskými zeměmi jsou Řecko, kde dluh představuje 175,1 procenta HDP, Itálie (132,6), Portugalsko (129), Irsko (123,7), Kypr (111,7) a Belgie (101,5 procenta).
V loňském roce odpovídaly vládní výdaje v eurozóně 49,8 procentům jejího HDP a výdaje 46,8 procentům. V celé evropské osmadvacítce to bylo 49,1 procenta a 45,7 procenta. Mezi roky 2012 a 2013 v zemích platících eurem i v celé unii poměr vládních výdajů k HDP poklesl a poměr vládních příjmů k HDP se zvýšil.
Slovenská vláda se kvůli rostoucímu zadlužení státu letos nevyhne nepopulárním úsporným opatřením. Státní dluh země loni podle dnešních údajů Eurostatu a slovenského statistického úřadu překročil hranici 55 procent výkonu ekonomiky, na což bude muset kabinet premiéra Roberta Fica zareagovat kromě jiného vázáním části rozpočtových výdajů.
Mechanismy snižování dluhu, které má země zakotvené v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, Slovensko aktivovalo už loni. Stalo se tak poté, co zadlužení státu překročilo hranici 50 procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro vládu to ale nepředstavovalo žádné tvrdší sankce, ministerstvo financí pouze předložilo zprávu o příčinách zvyšování státního dluhu a o návrzích na jeho snížení.
Loňský dluh Slovenska se vyšplhal na 55,4 procenta HDP ve srovnání s 52,66 procenta v roce 2012. Ministerstvo financí tak bude muset letos přistoupit k zmrazení tří procent výdajů státního rozpočtu snížených o některé položky, jako například o náklady na financování státního dluhu. To znamená, že ministerstva a další organizace napojené na státní rozpočet by v tomto roce přišly o asi 300 milionů eur (8,2 miliardy korun). Z důvodu nárůstu státního dluhu vláda ani premiér také nebudou moci rozdělovat peníze ze své rezervy. Úsporná opatření se dotknou i samosprávy.
Původně se očekávalo, že státní dluh Slovenska se loni udrží těsně pod hranicí 55 procent výkonu ekonomiky. Eurostat ale Slovensku započítal do dluhu i některé transakce, s nimiž slovenská vláda původně nepočítala.
V letošním roce slovenské ministerstvo financí očekává další zvýšení státního dluhu země, a to na 56,5 procenta HDP. Pokud by vláda tento plán nesplnila a zadlužení země překročilo hranici 57 procent výkonu ekonomiky, musela by předložit do sněmovny vyrovnaný rozpočet. To by se před volbami plánovanými na rok 2016 zřejmě neobešlo bez výraznějších škrtů ve výdajích nebo zvyšování daní.
(Zdroj: Eurostat, čtk, Reuters)