Maloobchodní tržby v eurozóně se za březen zvýšily o 0,3 procenta a překonaly tím konsensus, který počítal s 0,2procentním poklesem. V předchozím měsíci se tržby zvýšily o 0,1 procenta. Březnový růst maloobchodu se soustředil hlavně do oblasti potravin, kde tržby stouply o 1,3 procenta. Tržby v ostatních oblastech celkově klesaly. U pohonných hmot to bylo o 0,1 procenta, u dalšího spotřebního zboží o 0,3 procenta. Podrobnější členění ještě není k dispozici.
Regionálně byla jasným tahounem Francie, kde se tržby zvýšily meziměsíčně o 2,3 procenta. Bez jejího příspěvku by eurozóna vykázala pokles. V Německu se totiž tržby snížily o 0,7 procenta, ve Španělsku o 0,6 procenta. Další negativní příspěvky přišly ze strany Rakouska a Portugalska, naopak mírně směrem vzhůru celkové číslo táhly Slovensko s Finskem. Data z Itálie a Nizozemska zatím nebyla zveřejněna.
Meziročně je maloobchod v eurozóně o 0,9 procenta výš a oproti únoru tak pouze nepatrně zpomalil. V meziročním srovnání je naopak růst založen na průmyslovém spotřebním zboží, jako jsou textil, elektronika nebo léky. Tento pohled více odráží dlouhodobější trendy. Také z nich vyplývá klíčová role Francie, vedle které ale stojí rovněž Německo i přes březnové zaváhání. Zhoršení v posledních měsících registruje Španělsko, kde se předtím maloobchod už stabilizoval. Stabilizace po předchozím poklesu je naopak vidět na Itálii s Nizozemskem.
Data o maloobchodu v eurozóně překvapila pozitivně, ale struktura optimismus krotí. Mimořádně silný růst francouzských nákupů potravin bude těžko udržitelný a zbytek eurozóny příliš oslnivé výkony nepodal. Finanční trhy na tento indikátor typicky příliš nereagují a je tomu tak i dnes, kdy euro po číslech pouze drží pozice a akcie jen mírně snižují denní ztráty.