Existuje paralela mezi vlivem ukrajinského a thajského konfliktu?

Když před několika měsíci odstartovala ukrajinská krize, stala se téměř okamžitě vlivným faktorem působícím na vývoj akcií, komodit i sentimentu v Evropě. Když minulý týden Thajsko po osmi letech opět prožilo státní převrat, nabídla se intuitivní otázka – Může mít thajský konflikt na asijský region obdobný vliv jako Ukrajina na ten evropský?

Je to jen pár dní, co armádní generál Prayuth Chan-ocha převzal kontrolu nad thajskou vládou. Vystupňoval tak původní tlak v podobě stanného práva a především několika měsíců trvajících protestů namířených proti tehdejší vládní garnituře premiérky Jinglak Šinavatry. Státní převrat poté oficiálně posvětil také thajský král Bhumibol Adulyadej a ustanovil Chan-ocha šéfem vládní vojenské rady. Ta je v současné chvíli faktickou vládnoucí skupinou v zemi.

Ostrá změna vládního směřování v podobě státního převratu tak vyvolala řadu znepokojivých otázek. Asijský region se obával (lépe řečeno spíše obává) úpadku turistického zájmu, centralizaci moci v rukou armádních jednotek a také odlivu zahraničního kapitálu. Oprávněně?

Cestovní ruch je pro asijské země zcela klíčovou složkou hospodářství. V případě Thajska přispívá hrubému domácímu produktu zhruba ze 17 % (v roce 2012). Odhaduje se pak, že hodnota příspěvku poroste v následujících letech ročním tempem 7 %. Podobně jsou na tom i ostatní země v regionu. Proto je současná politická nestabilita dobrým důvodem k obavám o vývoj důležité složky ekonomiky – turismu. V případě Asie pak hraje určitou roli také skutečnost, že velké množství zájezdů je prodáváno do více zemí zároveň, proto může mít thajský konflikt negativní vliv i na jeho sousedy.

Obava o centralizaci moci je historicky oprávněná s ohledem na následky vlády armádních sil. Původní reformní snaha často postupně přejde do diktátorského režimu a následuje další snaha o převrat. Stáčí vzpomenout na nedávné egyptské potíže.

Co se týče odlivu kapitálu – Thajsko jeho úbytek registruje již od počátku listopadu a nedá se předpokládat, že by nedávný převrat na tomto trendu něco změnil. Jedná se o podobný efekt, kterým prochází Ukrajina, kde obava investorů o stabilitu země snižuje jejich ochotu zde investovat. Proto dochází ke stahování kapitálu a zahraniční investice klesají. Pozitivní zprávou pro země asijského regionu je, že ke stahování kapitálu u nich na rozdíl od Thajska dle odhadů ekonomů Capital Economics nedochází. Zdá se tak, že obavy investorů z dopadů plynoucích z thajské krize nejsou nikterak vysoké.

Ve výsledku tak cestovní ruch může projít krátkodobou korekcí v celém regionu, její rozsah by však neměl být příliš značný. Centralizace moci v thajském podání není zcela pravděpodobná s ohledem na skutečnost, že král Bhumibol Adulyadej nadále zůstává nejdéle vládnoucím panovníkem světa, který prožil již dvanáct převratů. V případě, že by přesto došlo na diktátorskou vládu, utrpěla by pouze thajská ekonomika. Vliv na ostatní státy by zůstal takřka nulový. Odliv kapitálu pak negativně sice ovlivní thajskou ekonomiku, na celý region však vliv pravděpodobně mít nebude, což dokazují údaje od začátku roku, kdy kapitál do zemí proudí bez potíží.

I proto lze thajský konflikt (alespoň prozatím) označit za pouze malé nebezpečí pro asijský region a jeho trhy. Dokazuje to také pohled na vývoj thajského akciového indexu SET. Ten od konce listopadu do ledna prošel silnou korekcí, když ztratil 19 %, od té doby však přidal 15 %. Index MSCI Emerging Markets Asia od začátku roku ztratil pouze 0,14 % a v ročním vyjádření přidal 1,73 %. Investorům na asijském trhu se tak sice vyplatí thajský konflikt sledovat, jeho vliv na trhy však je velice mírný. Proto se nadnesená paralela s Ukrajinou alespoň zatím pravděpodobně neodehraje.

Zdroje: cnbc, reuters, msci, world travel tourism council