Stiglitz: Evropská politika úspor je jedno velké selhání

Politika úspor nastolená státy eurozóny v boji s regionálními dluhovými krizemi byla omyl. Alespoň si to myslí nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Podle něj je vysoká míra nezaměstnanosti a utlumený hospodářský růst jasným důkazem, že reakce v podobě škrtů způsobila turbulence, s nimiž se evropská oblast jen těžce vypořádává. „Vidíme, že Evropa platí za své kroky enormní cenu,“ uvedl ekonom pro Bloomberg v narážce na přicházející špatná makroekonomická čísla.

Mezi ně patři červnová míra nezaměstnanosti na 11,5 % (jen 0,5 % od rekordní hodnoty stanovené v minulém roce), či slabá výkonnost hlavních ekonomik v čele s Německem. Hlavní hospodářství evropského bloku ve druhém čtvrtletí prošlo kontrakcí, když jeho HDP klesl o 0,2 %. Ve vzduchu navíc nadále poletuje obava z možné deflační spirály, když se navzdory nekonvenčním nástrojům ECB nedaří rozpohybovat cenový růst. Inflace v eurozóně tak v červenci rostla o 0,4 %, což je nejslabší tempo za posledních téměř pět let.

Laureát Nobelovy ceny zároveň vyzval ke sdílení dluhů mezi státy eurozóny. Takový krok by dle jeho slov výrazně zjednodušil obsluhu dluhu: „Pokud by si Evropa mohla půjčovat jako celek, získala by úrokové sazby, které mají Spojené státy.“ Sdílení dluhů však již dříve rázně odmítly některé státy. Nejhlasitějším odpůrcem bylo Německo, které by na podobném uskupení tratilo pravděpodobně nejvíce, neboť by přišlo o svou kredibilitu i status bezpečného státu. Právě díky němu totiž na svých dluhopisech platí nízké úrokové sazby, což zjednodušuje následnou obsluhu dluhu.

Stiglitz kritikou nešetřil ani na adresu bankovního systému a ECB. Proces plánovaného zavedení bankovní unie v Evropě považuje za příliš pomalý a nepřímo za nevhodné označil také nekonvenční kroky ECB přijaté v červnu. Dle ekonoma totiž zvolené nástroje nahrazují roli, jíž by měly primárně zastat ostatní politiky.

Podle Stiglize je pak celkový obrázek Evropy ukázkou nedostatečné spolupráce. Negativní postoj ke sdílení dluhů a pomalé tempo implementace politik totiž podkopávají hlavní myšlenku celé ekonomické spolupráce. „Evropa potřebuje mnohem více toho, čemu sama říká fiskální unie,“ uzavřel Stiglitz.