Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
O dvou řeckých paradoxech

O dvou řeckých paradoxech

22.6.2015 14:10
Autor: Finanční trhy ČSOB, ČSOB

Řecké téma je v poslední době v médiích natolik frekventované, že jednomu přijde až stydno na kupu již řečeného přihazovat další kvanta slov. Ale možná zdání klame. Než jsem se pustil do psaní této glosy, pokusil jsem se odhadnout „koeficient národní mediální provařenosti“, porovnáním počtu nalezených „googlovských“ odkazů na různé evropské země s počtem jejích obyvatel. A ejhle, Řecko se ocitlo až na 16. místě z 26, celých sedm míst za Českem...

Přeci jen budu tedy psát o Řecku. Náměty mám dva, jeden i u nás diskutovaný často, druhý spíše okrajově. Námět první – penze. Statisticky dokladovaná nenasytnost řeckého penzijního systému je nejen trnem v oku obyvatel věřitelských zemí, ale i jednou z hlavních překážek dosažení dohody řecké vlády s Trojkou (EK, ECB, IMF). Podle údajů z posledního Aging Reportu Evropské komise dosahoval objem vyplacených penzí v poměru k HDP v roce 2013 v Řecku 16,2 % HDP, zatímco v eurozóně v průměru 12,3 %, v EU 11,3 % a v Německu jen 10,0 %. Z uvedeného plyne na první pohled těžko zpochybnitelný závěr: potřebujete-li Řekové rychle a hodně ušetřit, snižte si penze. (Alternativně by bylo možné získat chybějící zdroje důkladnou reformou správy veřejného sektoru, to je však evidentně běh na dlouhou trať a do ještě strmějšího kopce). Proč se řecká vláda přiškrcení penzijních výdajů zatvrzele brání?

Jedním z důvodů je bezpochyby fakt, že SYRIZA vyhrála parlamentní volby mimo jiné díky slibu, že na penze důchodců už nesáhne. I kdyby snad premiér Tsipras v tomto bodě zakolísal a nějaké ústupky učinit chtěl, dohoda by následně zřejmě neprošla parlamentem. Vedle ryze politických existují ovšem pro zdrženlivost při dalším snižování penzí i jiné, věcnější důvody. Za prvé je třeba vzít v úvahu, že řadě řeckých penzistů se dávky v minulých letech již snižovaly, v některých případech až na polovinu, nezřídka o třetinu. Za druhé, podíl penzí na HDP je nejvyšší v EU i proto, že Řecko zaznamenalo v uplynulých letech strmý propad ekonomického výkonu: čitatel ve zlomku nebylo možné snižovat tak rychle jako se umenšoval jmenovatel. Za třetí, Řecko má v EU po Itálii a Německu třetí nejvyšší podíl obyvatelstva ve věku nad 65 let, tzn. v důchodovém věku. A za čtvrté je třeba vzít v úvahu i to, že řečtí důchodci dnes ze svých penzí nezřídka živí nejen sebe, ale i své dlouhodobě nezaměstnané děti a vnuky, jichž je v evropském srovnání relativně nejvíce.

Námět druhý – náklady naordinovaného ozdravného programu a prodlužujícího se období nejistoty. Ani v této věci se Řekové s věřiteli zpravidla nedokáží shodnout, když dlužníci poukazují především na masivní kumulativní propad ekonomické aktivity a nárůst nezaměstnanosti, zatímco věřitelé argumentují nutností co nejdříve obnovit soulad mezi životní úrovní obyvatel a skutečnou ekonomickou výkonnosti země. Obě strany pak společně s nevolí sledují sílící odliv soukromého kapitálu z Řecka do zahraničí, slibujícího lepší ochranu před turbulencemi, vyvolanými případnou státní insolvencí, a pohrávají si s možnosti zavedení kapitálových kontrol.

Na rozdíl od úprku finančního kapitálu se o odlivu lidského kapitálu z Řecka hovoří v médiích jen sporadicky. V dlouhodobější perspektivě se přitom jedná o proces významem zcela souměřitelný. Během uplynulých pěti let (2009-14) opustilo rodnou zemi více než 20 tisíc nadprůměrně kvalifikovaných Řeků, tj. osmkrát více než v předchozím pětiletí a o 20 % více, než kolik ve stejném období odešlo Španělů z nezaměstnaností podobně sužovaného, přitom však mnohem lidnatějšího, Iberského poloostrova. A protože zkušenost ukazuje, že nadaní řečtí emigranti disponují nadprůměrnou schopností se v cizině úspěšně uchytit, šance na rychlý návrat je v jejich případě ještě mnohem slabší než šance na rychlý návrat vyvezených úspor. Znamená to, že mnozí kvalifikovaní Řekové nebudou pomáhat obnově prosperity ve vlastní zemi v době, kdy by jich bylo nejvíce potřeba, a namísto toho budou rozvíjet ekonomiky věřitelů, jimž dnes nejen v Athénách tak často nemohou přijít na jméno. Není to hezký?

Martin Kupka

Pozice: hlavní ekonom ČSOB

Martin Kupka je od roku 2002 ředitelem investičního výzkumu a hlavním ekonomem ČSOB. Vystudoval obor ekonomicko-matematické výpočty na pražské VŠE, postgraduální studium absolvoval na PgÚ ČSAV v Praze a GIIS v Ženevě. V první polovině 90. let přednášel makroekonomii na Fakultě sociálních věd UK, byl ekonomickým poradcem ministra na MHPR ČR a působil jako makroekonomický analytik pro středoevropský region v NRI ve Vídni. Od roku 1995 do roku 2002 pracoval Martin Kupka jako vedoucí ekonomického výzkumu ve skupině Patria Finance, s výjimkou období 1999-2001, kdy řídil strategii a výzkum v pražské Raiffeisenbank.

Témata: přijetí eura, ekonomická transformace, hospodářská politika ČR a EU.









Čtěte více:

Stanou se dlouhodobě nezaměstnaní v Německu ekonomickým problémem?
10.6.2015 12:30
Summit G7, proběhnuvší v Bavorsku měsíc po oslavách výročí konce 2. sv...

Váš názor
  •  
    22.6.2015 15:29

    Pane Kupka, řecký HDP je asi o 10% nominálně vyšší než ten český. Takže suma ke spotřebě je vyšší než v Česku. Jestliže v Česku není krize a hlad, a to se snad shodneme, že není, pak nemůže být ani v Řecku. Je jenom na jeho obyvatelstvu aby se zamyslelo, pokud to svede, jak je ten HDP distribuovaný. Kdyby Česko, ze svého nižšího HDP, dávalo stejnou částku na důchody, byl by průmerný český důchod 22 000 Kč. Tak prostá aritmetika to je.
    Vlado
Aktuální komentáře
22.1.2018
18:38Akciový býk může žít ještě dlouho, ale tráva mu podle historie poroste hlavně mimo USA
17:42Summary: Halliburton potvrzuje oživení na trhu s ropou, tržby Wynn Resorts hnalo Macau
17:38Obsese HDP? Podle alternativního ukazatele Česko relativně boduje
17:29Koruna nemění pozici proti euru ani dolaru. Na hlavních trzích se dnes daří libře  
17:12Pražská burza na čerstvém šestiletém maximu
16:44Fintech je nový trend bankovnictví. Která banka ho skutečně sleduje?
16:16Amazon otevřel obchod bez pokladen, své zákazníky sleduje
15:25MMF zvedá výhled růstu globální ekonomiky. I díky daňové reformě v USA
14:33KMV koupí českou, slovenskou a maďarskou pobočku PepsiCo
14:32Je klid na trzích známkou přicházející bouře?
13:48Evropské burzy stagnují, sledují fúze a akvizice
13:03Pražské služby, a.s.: Pozvánka na řádnou valnou hromadu, která se bude konat dne 28.2.2018
12:38Týdenní výhled: Americká vláda v nouzovém režimu, německá se probouzí z limba  
11:16Oxfam: Procento nejbohatších ovládá 82 procent bohatství
10:59Druhý nejefektivnější způsob, jak zničit město, je regulace nájmů. Hned po bombardování.
10:48Shutdown v Americe, velká koalice v Německu. Eurodolar ale příliš nereaguje  
9:13Rozbřesk: Německá velká koalice má zelenou…
8:59Trhy zřejmě čeká smíšený začátek dne. Rusnok: ČNB v únoru velmi pravděpodobně zvýší sazby  
8:34Majitel Zentivy kupuje lídra na trhu s léky na hemofilii
6:14Míří dolar ke ztrátě své dominantní pozice v globální ekonomice?

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data