Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Spějeme k italizaci eurozóny?

Spějeme k italizaci eurozóny?

24.6.2015 17:45

Španělsko je hrdinou pokrizového (a do určité míry i předkrizového) vývoje v eurozóně. Na druhém konci spektra stojí Řecko, i když je podle mě nefér ho vykreslovat jako zemi, která pro zlepšení situace nic neudělala a jen vydírá své věřitele. Ohledně osudu a ekonomiky eurozóny (a tudíž i akciových trhů) se chleba láme u velkých členů periferie a kdyby se ke Španělskému úspěchu přidala i Itálie, bylo by z pohledu zastánců eura na delší čas vyhráno.

Jak na tom tedy Itálie nyní je? BNP Paribas jde proti obecnému negativistickému proudu a hovoří o možné „renesanci“ italské ekonomiky. Z prvního grafu je skutečně patrné zlepšení na straně spotřebitelské důvěry a snad se dostaví i u samotné spotřeby. Přispěly k němu jak nižší ceny ropy, tak kroky ECB, které se podle BNP projevuje i na poklesech sazeb pro spotřebitelský sektor v Itálii. To by mimochodem znamenalo, že i v eurozóně fungují tradiční přenosové mechanismy monetární politiky, což by bylo dobře. Tato měnová unie se totiž nemůže spoléhat třeba na efekt bohatství, který měl pravděpodobně znatelný vliv v USA.

iItalizace 1.png

U dalších z argumentů BNP už si tak jistý nejsem – shrnuje ho následující graf a jde o prosté porovnání už zmíněného vývoje ve Španělsku s Itálií. Pohled na relativní vývoj HDP v těchto dvou zemích jde interpretovat různě. Optimista bude tvrdit, že Itálie se jen zpožďuje za Španělskem a tudíž jí čeká boom. Druhá možnost samozřejmě spočívá v tom, že Itálie je na tom strukturálně hůře než Španělsko a žádné dohánění se tak konat nebude. V určitém smyslu je to hodně podobné jako s diskusí o tom, zda evropská ekonomika opět dožene náskok USA, či zda jsou její současné brzdy necyklické a historie se opakovat už nebude (nebo ne tak silně).


iItalizace 2.png

Pokud se hovoří o hrozbě deflace, většinou se zmiňuje její možný negativní dopad na spotřebu (odkládání nákupů ve vidině dalšího poklesu cen). V eurozóně se tento efekt nepotvrdil, naopak. Deflace, či nízká inflace mají ale ještě jeden negativní dopad a ten je v podstatě neoddiskutovatelný – zvyšují reálnou dluhovou zátěž. Itálie je přitom jednou z nejzadluženějších ekonomik světa a tento efekt by u ní byl pravděpodobně hodně silný. Optimismus tak jen těžko vyvolá pohled na vývoj jádrové inflace v této zemi, který je shrnut v třetím grafu:

iItalizace 3.png

Co se týče vysokofrekvenčních cyklických dat je na tom Itálie nyní poměrně dost dobře. Do značné míry se to pravděpodobně dá považovat i za výsledek slabšího eura. Například Commerzbank udává, že exporty do USA v prvním čtvrtletí vzrostly meziročně o 40 %. Banka je ale celkově na straně pesimistů a poukazuje třeba na to, že podle World Economic Forum je nabírání i propouštění zaměstnanců v Itálii jedním z nejméně flexibilních v Evropě. Přidat můžeme ono vysoké zadlužení, či vysoké jednotkové náklady práce a obavy ohledně dohánění Španělského boomu povážlivě rostou.

Commerzbank ve své analýze neváhá tvrdit, že současný vývoj povede k tomu, že z eurozóny se nakonec stane „italská“ měnová unie. Argumenty jsou typicky německé: Reformy jsou nedostatečné, ekonomický pokrok se nedostaví, ECB bude muset neustále stimulovat a oslabovat euro a vše skončí na celoevropské úrovni tak, jak vypadala Itálie v sedmdesátých a osmdesátých letech. I s ohledem na výše uvedené na tom určitě je více než špetka pravdy. Co je ale alternativou v měnové unii, která má do optimality daleko? Touto otázkou jsme zase na začátku – nechat periferii dusit vnitřní devalvací a doufat, že dopadne jako Španělsko? Pokud ne, půjde snad o nejbolestivější pochod k vlastním měnám v lidské historii. Unie, kde centrální banka sanuje řadu klíčových nedostatků plynoucích z její samotné podstaty, možná jinak než italizací skončit nemůže.

Uvedená „německá“ logika pak opomíjí i jeden detail, na který jsem už upozorňoval: Pokud by Itálie měla vlastní měnu, tato měna už by dávno sama oslabovala i kdyby Banca d'Italia sledovala neutrální politiku. Toto oslabení by prostě odráželo fakt, že italská ekonomika si na mezinárodním poli nevede dobře. Italové by tím byli „odměněni“ za jejich neochotu udělat hlubší změny stejně, jako by Němci byli odměněni posilující markou za jejich ochotu tak učinit. Ne každé oslabování měny je monetárním inženýrstvím.

Eurozóna se bezpochyby štěpí, případné sbližování názorů není dáno vzájemným porozuměním, ale čistě utilitárním přístupem (a v tom je velký rozdíl). Podle posledních zpráv se zdá, že se štěpí i samotné Řecko – roste napětí mezi zastánci odchodu z eurozóny a zastánci eura. Pokud by měla eskalovat i tato tenze, půjde o ten nejhorší scénář, jaký bychom mohli vymyslet. Řízený Grexit by podle mne za současného stavu a s danými alternativami zase takovou tragédií být nemusel. Samotnému se mi některé kroky Řecka nelíbí, ale „trojka“ si v souvislosti se současným vývojem ruce také jen tak neumyje. Vše je to přitom stále piknik ve srovnání s tím, kdyby se vnitřní tenze začaly podobným způsobem jitřit v dnes diskutované Itálii, která je vnitřní nestabilitou pověstná.


Čtěte více:

Řecká krize: soudný den
24.6.2015 10:45
Dnešní večerní schůzka ministrů financí eurozóny by mohla konečně přin...
Deutsche Telecom – „zodpovědný“ akciodluhopis
24.6.2015 13:23
Minulý týden jsem zde poukazoval na to, že v Řecku lze najít i hodně k...
Řecký premiér Tsipras: Věřitelé náš návrh reforem nepřijali
24.6.2015 12:11
Dnes před polednem přišla nová zpráva z vyjednávání ohledně pomoci zad...

Váš názor
  •  
    25.6.2015 10:20

    Příliš makroekonomický pohled.
  •  
    24.6.2015 19:54

    Je nutno vzít v potaz ještě jeden fakt - Itálie dosáhla pravděpodobně svého vrcholu - pokud se nezmění měkké faktory - právní rámec, korupce, vymožitelnost zákonů, zejména daňových, je její dnešní, a řekněme si, vysoká životní úroveň stropem jehož bylo možno dosáhnout. Španělsko, rostoucí z podstatně jiného základu a při zohlednění aktuálního stavu měkkých faktorů, má ještě pořád potenciál růstu, i když ne příliš velký. Dřív nebo později, ale spíše dřív budou obě země čelit docela prosté volbě - změnit měkké faktory nebo zůstat stát na místě, třeba i deset nebo dvacet let.
    Vlado
Aktuální komentáře
19.6.2018
22:05Hrozba nových cel poslala Wall Street do rudé barvy
18:21Čeká velké farmaceutické firmy nový útes?  
17:45Evropa umazala část ztrát, indexy v USA v červeném
17:41Pokles nervozity z obchodní války dovolil eurodolaru korekci ztrát  
16:58ČBA: Nová hypoteční kritéria by loni negativně ovlivnila 30 procent celkového objemu půjček
16:40Rusko a Saúdská Arábie prosazují výrazné zvýšení těžby ropy
16:26Pravděpodobná dlouhodobá tržní cena kryptoměn je nula
15:23Česká zbrojovka a.s.- Oznámení zahájení výplaty pátého úrokového výnosu
14:44Prosil bych jednu soběstačnost. Trumpova nová hrozba Číně v několika číslech
13:46Respektovaný institut Ifo prudce snížil odhad růstu německé ekonomiky
12:55Co investoři do ETF chtějí
11:59Trump na nic nečekal a znovu otřásl s trhy. Trpí i koruna  
10:44Americký prezident Trump pohrozil Číně dalšími cly
10:21Obchodní válka USA – Čína potápí evropské akciové trhy  
9:24Rozbřesk: Nedostatek lidí bariérou pro další růst české ekonomiky, obchodní válka eskaluje
9:11Schodek 50 miliard korun, plánuje vláda pro rozpočet roku 2019
8:58Nová Trumpova hrozba cly, nový plán rozdělení ČEZ, napětí v německé politice. Trhy v úterý zřejmě zahájí níže  
8:45Možnost rozdělení ČEZ: distribuce či obnovitelné zdroje do nové dcery, pak nařídit výstavbu reaktorů
6:32Proč ženy pracují stále více a muži méně?
18.6.2018
22:02Stopy obchodní války zatlačily také Wall Street do ztráty. Dařilo se energetice

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
14:00HU - Jednání MNB, základní sazba
14:30USA - Počet nově zahájených staveb