Západ riskuje, že Ukrajina bude ztracena. Stane se tak v případě, že nedojde ke změně jeho strategie vůči této zemi. Této realitě musí čelit jak Evropa, tak Spojené státy, a příčinou je nová vlna protestů, teroristické útoky a pokračující porušování dohod o ukončení bojů. Existuje reálné riziko, že snahy o reformy budou kvůli tomuto vývoji nakonec nahrazeny populismem, který vrátí Ukrajinu zpět a otevře dveře ruskému vlivu. Západ to nesmí brát na lehkou váhu a musí jednat dříve, než bude pozdě.
Ukrajinská ekonomika by měla letos podle očekávání klesnout o 9 %, inflace by měla vzrůst o 46 % a míra chudoby by se měla dostat na 33 %. Řada Ukrajinců se v takové situaci ptá, proč parlamentem schválené změny ústavy obnovují finanční transfery na separatistická území. Tedy do oblastí, kde se stále pohybují lidé, kteří zabíjejí ukrajinské vojáky. Uznání speciálního postavení takzvaných „lidových republik“ sice bylo jedenáctou podmínkou stanovenou v dohodách z Minsku. Ale pravdou také je, že Rusko a separatisté neučinili žádné smysluplné kroky k naplnění předchozích deseti podmínek.
Zmíněné schválení speciálního postavení ukrajinským parlamentem proběhlo pouze kvůli hrubému nátlaku ze strany Victorie Nulandové z amerického ministerstva zahraničí. Její postup vedl k tomu, že řada Ukrajinců se nyní domnívá, že se jejich země stala obětí hry velmocí a tento názor není tak úplně bez opory ve skutečném vývoji. Nulandová dorazila do Kyjeva poté, co Barack Obama poděkoval Vladimíru Putinovi za roli, kterou sehrál při dosažení dohody s Íránem. Je sice pravdou, že hovory o novém Mnichově či Jaltě jsou příliš silnou reakcí. Nicméně Ukrajina se bojí zrady a její obavy pravděpodobně doléhají na pokrok, kterého dosahuje.
Evropští a američtí vůdci se musí rozhodnout, zda chtějí, aby ukrajinská vláda uspěla. Signály, které doposud vysílají, jsou smíšené. Ukrajinská vláda učinila vše, co se od ní žádalo, včetně zvednutí cen elektrické energie, omezení důchodů a boje s korupcí. Nyní ale riskuje ztrátu důvěry veřejnosti, když jednostranně naplňuje uzavřené dohody. Pomoc, které se jí dostává ze Západu, je přitom velmi nízká. EU slíbila 5,5 miliardy dolarů úvěrů, Spojené státy úvěrové garance ve výši 3 miliard dolarů. Řecku se dostalo pomoci ve výši 222 miliard dolarů.
Dobrým začátkem a gestem solidarity by byly kroky, které by odblokovaly jednání týkající se restrukturalizace ukrajinského dluhu. Na straně věřitelů jsou vedena společností Franklin Templeton Investments, která zastává velmi tvrdý postoj. A ať už to chápe, nebo ne, nahrává tím Moskvě. Jde přitom o dluhy, které vytvořila Janukovičova kleptokratická vláda. Západ by měl částečně pomoci novými půjčkami a garancemi. Zbytek by měl mít formu podpory soukromých investic. Je štěstí, že současná krize vypuká v době, kdy je řada Ukrajinců na dovolené. Vládě to poskytuje určitý čas. I Západ má ještě možnost přijít po letech přezírání s uceleným plánem pomoci. Pokud upadne reformní duch, přijde populismus, a to by byla neodpustitelná strategická chyba.
Autorem je David Clark z Russia Foundation.
Zdroj: BeyondBrics