Před víkendem se odehrála schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších zástupců americké administrativy a ukrajinského prezidenta Zelenského v Bílém domě. Vyústila v otevřenou roztržku, hádky před kamerami a její předčasné ukončení. Souběžně a následně probíhala horečná jednání Evropy o dalším přístupu a krocích v podpoře Ukrajiny, zatímco ruská strana posun v rétorice americké zahraniční politiky mohutně slaví. Naším tématem není, co kdo měl a neměl říci, jak se měl a neměl chovat, ale zejména, co v důsledku víkendových událostí nyní lze čekat na trzích.
První odpověď, futures: DAX +0,6 %, CAC +0,1 %, FTSE +0,6 %; DJIA +0,1 %, S&P 500 +0,2 %, Nasdaq +0,3 %. Vidíme tedy růst na obou stranách Atlantiku. Futures pro širší evropský benchmark Stoxx Europe 600 i užší Euro Stoxx 50 se pohybují kolem půlprocentního zisku.
Na měnových trzích posiluje euro do půl procenta vůči americkému dolaru, daří se také měnám zejména východní Evropy. V rámci akcií se daří titulům obranného a vojenského sektoru. BAE Systems přes +20 %, Rheinmetall +15 %,Rolls-Royce ši Saab kolem +12 %.
Tématem je ale také čínské očekávání amerických cel. Americký ministr obchodu Howard Lutnick očekává, že v úterý Spojené státy uvalí na Mexiko a Kanadu cla a navýší stávající celní poplatky pro Čínu. Prohlásil to na stanici Fox News, kde uvedl, že v případě Kanady a Mexika bude výška cel proměnlivá, u Číny pak počítá s dodatečnými deseti procenty. Podle spekulací Čína v prvním kroku odpoví odvetnými cly, směrovanými vůči americké zemedělské a potravinářské produkci.
Z dalších zpráv:
Na Erste Bank zvyšuje Deutsche Bank cílovou cenu na 72 EUR z 69 EUR.
KB koupila zbývající podíl v SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. (SGEF CR) ve výši 49,9 % od SGEF SA. Zamýšlená transakce byla veřejně oznámena v červenci 2024, kdy KB a SGEF SA podepsali Memorandum o porozumění. Dokončením transakce se KB stala 100 % akcionářem SGEF CR.
Mezinárodní ratingová agentura S&P zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie na negativní ze stabilního. Samotné hodnocení ponechala beze změny na stupni AA-. Zhoršení výhledu nicméně naznačuje, že v budoucnosti by S&P mohla ratingovou známku Francie snížit.
Zpět k Ukrajině:
Na páteční roztržku mezi Trumpem a Zelenským navázala evropská jednání a vyhlášení jakési evropské podpůrné koalice pro Ukrajinu těch, kdo se zapojit chtějí.
Schůzka Trumpa se Zelenským v Bílém domě skončila hádkou, během které Trump a americký viceprezident J. D. Vance zdůrazňovali, že ukrajinské vedení se musí soustředit na diplomacii, aby ukončilo "destrukci" své země a že pro dojednání míru je potřeba vystupovat vůči Putinovi vstřícně. Trump prohlásil, že si ukrajinský prezident zahrává se třetí světovou válkou, a spolu s Vancem označili chování Zelenského za neuctivé a vytkli mu, že není dost vděčný za americkou pomoc.
Komentář Bloombergu uvádí, že Trump jasně vidi Zelenského jako překážku v další pomoci Ukrajině s dovětkem, že je otázkou, zda to tak vidí i Ukrajinci.
Ukrajinský prezident následně během evropských jednání prohlásil, že věří, že je schopen zachránit vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem s tím, že rozhovory ale musí pokračovat v jiném formátu. Zelenskyj také prohlásil, že je nadále připraven podepsat dohodu o nerostných surovinách s USA a že si myslí, že ke stejnému kroku jsou připraveni i Američané. Dohoda měla být podepsána v pátek, kvůli roztržce se tak nestalo. O dohodu usiloval Trump, aby si USA zajistily podíl na ukrajinském nerostném bohatství, a kompenzovaly si tak podle něj dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku. Taková přítomnost Američanů je nicméně chápána do nějaké míry také jako pozice vůči Rusku.
Z dalších Trumpových slov je také zřejmé, že nechce Ukrajinu jako středobod americké zahraniční politiky a obecně jeho administrativy. "Měli bychom trávit méně času staráním se o Putina a více času starostmi o to, aby do naší země nepřicházeli znásilňující migranti, drogoví baroni, vrazi a lidé z psychiatrických léčeben - Abychom nedopadli jako Evropa!" napsal Trump v neděli večer washingtonského času na své sociální síti Truth.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer na základě následných evropských jednání, která svolal Británie, navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky. Důvodem pro omezené příměří je podle Macrona to, že by bylo lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští. Na dodržení celkového klidu zbraní by tak bylo těžké dohlížet.
Částečné příměří by zároveň podle Francie a Británie otevřelo cestu k jeho dalším fázím, a to včetně rozmístění zahraničních mírových jednotek. "V nadcházejících týdnech nebudou na ukrajinské půdě žádné evropské jednotky," řekl Macron. Dodal, že otázkou zůstává, jak tento čas využít k příměří a k jednáním, která mohou trvat týdny.
Macron podle francouzských médií nevěří v příměří, které by vzešlo z dohody mezi Spojenými státy a Ruskem, protože ruský prezident Vladimir Putin bude chtít Ukrajinu ponížit a dosáhnout demilitarizace této země.
Londýnský summit bezmála dvou desítek lídrů evropských států a institucí o Ukrajině se shodl na čtyřech základních bodech podpory napadené zemi a na potřebě navýšit výdaje na obranu. Summit svolal britský premiér Keir Starmer. Podle něj několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu. Britský premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). "Vše, co dělám, je pro zachování míru," odpověděl na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem. Milionová dohoda Ukrajině umožní nakoupit 5000 střel protiletecké obrany. To zemi pomůže chránit kritickou infrastrukturu.
Podle Starmera není pravdou, že by Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa byly nespolehlivým partnerem. Reagoval tím na páteční roztržku Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Zároveň ale britský premiér dodal, že právě Evropa musí Ukrajinu finančně podporovat.