Pokud se ve Francii pokusíte sehnat instalatéra, máte jen malou pravděpodobnost úspěchu. Většina z nich má dovolenou, nebo už překročila limit 35 odpracovaných hodin týdně, nebo se už přestěhovala do jiné země. Nyní se k tomu všemu přidává další komplikace: Instalatérovi budete muset zaplatit šekem, nebo bankovním převodem. Ve Francii jsou totiž od nynějška zakázány hotovostní platby převyšující svou hodnotou 1000 euro. Na jedné úrovni se jedná o nástroj boje s terorismem a se zločinem. Na jiné úrovni jde o odraz rostoucího tlaku, který vyvíjejí vlády a akademici a který má za cíl úplné upuštění od používání hotovosti. To je podle řady názorů neefektivní, podporuje to stínovou ekonomiku a také to ztěžuje práci centrálním bankám.
Není překvapením, že se Francie nachází v čele změn, které vedou k posílení moci státního aparátu. Vláda zaměřila svou pozornost na hotovostní transakce po útoku na Charlie Hebdo. Maximální povolená hodnota hotovostních transakcí se tak snížila z 3000 eur na zmíněných 1000 eur. A pokud si z banky vyberete více než 10000 eur, bude o tom automaticky informována policie. Změny ale neprobíhají pouze ve Francii. Prosazuje je i americký ekonom Kenneth Rogoff, který se zasazuje o úplné opuštění hotovosti. Začít bychom podle něho měli s bankovkami vysokých nominálních hodnot. Přidaly se k němu i Financial Times, které tvrdí, že by mělo dojít alespoň k zákazu velkých hotovostních transakcí. Pro zákaz používání hotovosti skutečně hovoří několik argumentů. Problém tkví pouze v tom, že nejsou příliš přesvědčivé.
Technologie nahrazují hotovost už dlouhou dobu. Dnes můžeme platit pomocí chytrých telefonů, bezkontaktních karet či přes různé webové stránky. Je možné, že pokud budete mít platební kartu a telefon, nebudete už brzy hotovost potřebovat. A určitě je také pravda, že bankovky vysokých nominálních hodnot často používají kriminálníci, teroristé a ti, kdo se snaží o daňové úniky. To je důvod, proč bylo ve Velké Británii zakázáno používat bankovky v hodnotě 500 euro. Bezhotovostní svět by také ulehčil práci vládám. Ty by například mohly namísto DPH vybírat malý poplatek z každé transakce. V zemích jako Řecko znamená vyhýbání se daním obrovský problém a nový systém by výrazně pomohl jeho řešení.
Bezhotovostní ekonomika by ulehčila práci i centrálním bankám. Některé země by například rády zavedly negativní sazby. Pokouší se o to Švýcarsko a pokud by udeřila další krize, přidala by se k němu řada dalších. Jestliže ovšem existuje hotovost, je zavedení negativních sazeb problematické. Jestliže totiž dostáváte 0 % za to, že u sebe držíte bankovky, je to stále mnohem lepší, než když ztrácíte 1 % z peněz v bance. Ekonomika nepoužívající hotovost je tedy lepší jak z hlediska výběru daní, tak z hlediska monetární politiky.
Je ale bezhotovostní ekonomika tím, co opravdu chceme? Hotovost má totiž příliš velkou hodnotu na to, abychom se jí bez většího přemýšlení vzdali. Kriminálníci a teroristé sice používají hotovost k nákupu zdraní, je ale těžké věřit tomu, že by si v novém systému nenašli nějaký jiný způsob platby. Skutečně zastavíme teroristy díky tomu, že nebudou schopni přijít s falešným jménem a otevřít si na něj bankovní účet? Internet je už nyní plný falešných identit. Podobné je to s dopadem na stínovou ekonomiku.
Nejvýznamnější je, že hotovost úzce souvisí s naší svobodou. Existují limity, které bychom neměli při zvyšování moci vlád a centrálních bank překročit. Nemusíme být právě skalními libertariány, abychom pochybovali o tom, zda by vláda a centrální banky měly mít úplný přehled o tom, co kde kupujeme. Je lehké se této svobody vzdát, získat ji zpět by ale bylo mnohem těžší. Lidé užívají mince a bankovky už celá tisíciletí. Začali tak činit již v době železné. Jestliže vše skončí kvůli tomu, že budeme raději používat naše telefony a platební karty, je vše v pořádku. Udělat ale z používání hotovosti nezákonný čin je něco jiného. Mohli bychom ji postrádat mnohem více, než si nyní dovedeme představit.
Autorem je Matthew Lynn.
Zdroj: The Telegraph