Aktualizováno Spotřebitelské ceny v eurozóně za srpen stagnovaly na červencové úrovni po předchozím poklesu. Meziroční inflace klesla na 0,1 procenta z 0,2 v červenci. Dnešní zpráva Eurostatu tak znamená revizi předběžného srpnového údaje mírně dolů z 0,2 procenta. Také v případě jádrové inflace došlo k revizi mírně níž a to na 0,9 procenta.
Inflaci brzdí energie, což není nic překvapivého vzhledem k vývoji cen ropy a potažmo pohonných hmot, v nichž se červencový propad ropy promítl. Energie v eurozóně byly v srpnu o 7,2 procenta levnější než před rokem. Naopak potraviny zdražovaly rychleji a jejich ceny stouply o 1,3 procenta výš. V rámci jádrového indexu si udržely tempo jak ceny průmyslového zboží (0,4 procenta), tak ceny služeb (1,2 procenta).
Nejvýš se inflace v rámci eurozóny nachází na Maltě (1,4 procenta), dále v Rakousku a Belgii. Z velkých zemí rostou ceny nejrychleji v Itálii (0,4). Německo s Francií se nacházejí na průměru měnové unie, ve Španělsku pak spotřebitelské ceny klesají o 0,5 procenta. Deflace přetrvává zejména na Kypru; v Řecku výrazně zmírnila a ceny už jsou "pouze" o 0,4 procenta níž než před rokem.
Celková inflace se v eurozóně tlačí k nule a už za září se může dostat do lehkého záporu při vlivu pohonných hmot a vyšší srovnávací základny září 2014. To by nebyl žádný šok, s možností poklesu inflace do záporu počítá i ECB. Dnešní revize směrem dolů je zajímavá hlavně díky tomu, že se týká jádrových položek indexu - pozvolné zvyšování jádrové inflace se zadrhává. Změny z měsíce na měsíc nelze přeceňovat, ale inflační očekávání se oproti předchozím měsícům nacházejí níž a dohromady jsou tedy zprávy o cenovém vývoji méně příznivé. Spolu s tím roste pravděpodobnost rozšíření QE Evropské centrální banky, které by v první fázi zřejmě znamenalo prodloužení programu.
