Veřejným institucím i soukromým společnostem jsme ušetřili
půl miliardy korun, říká šéf společnosti ENESA Ivo Slavotínek.
V oblasti energetických služeb se zárukou neboli EPC (Energy Performance Contracting) podniká společnost ENESA od roku 2005. Ivo Slavotínek se v tomto byznysu pohybuje už od začátku 90. let. Patřil ke skupině lidí, která tento koncept na český trh přinesla, a svou činností podstatně ovlivnil vývoj tuzemského trhu s energetickými službami.
Metoda EPC spočívá v modernizaci energetického hospodářství, přičemž investice se splácí výhradně z dosažených úspor, za které se dodavatel navíc zaručí. Pro majitele rozsáhlých objektů je to elegantní způsob, jak si pořídit úsporné technologie a zavést úsporná opatření, aniž by museli jednorázově investovat desítky milionů. Přesto spousta firem a státních institucí zbytečně „protopí“ v zastaralých kotelnách miliony korun ročně.
Patria Online: Jaké byly začátky EPC projektů v Česku a jak si stojí dnes? Ovlivňují je klesající ceny energií?
EPC je dlouhou dobu ověřený a funkční koncept původem z USA. V 90. letech byly větší příležitosti pro úspory, energií se hodně plýtvalo. Na druhé straně prostředí 90. let bylo ekonomicky nestabilní, což komplikovalo jednání s bankami. Zároveň byly „drahé“ peníze, úroky byly daleko vyšší.
V tomto směru jsou dnes mnohem příznivější podmínky. Potenciál trhu se vyvíjí v čase, má na něj vliv hodně faktorů, včetně nových technologií. Klesá cena elektřiny a plynu jakožto komodity. Cena energií však obsahuje i stálou složku, tedy to, co platíme za obnovitelné zdroje nebo připojení k síti, a ta roste. Celkový pokles proto není dramatický. Před pěti lety jsme se například vůbec nezabývali osvětlením.
To se ale změnilo se zlevněním a masovým rozšířením LED technologií. Přesný potenciál českého trhu nikdo nezná. Odhaduji, že zakázky v řádu miliard korun ročně jsou reálné. Největší příležitosti pro úsporu spatřuji ve státních institucích, kde ještě často provozují staré parní kotelny na uhlí.
Patria Online: Co všechno modernizace energetického hospodářství obnáší?
V našem byznysu nejde primárně o technologie, ale o to, jak je co nejefektivněji využít a řídit. Musíme jednotlivé komponenty poskládat tak, abychom za rozumné peníze vytvořili největší možný úsporný efekt. Pro Národní divadlo jsme například vyvinuli software, který umožňuje řízení vzduchotechniky podle rezervačního systému, respektive obsazenosti jednotlivých místností. Baletní
soubory totiž vyžadují pro zkoušení jiné podmínky než jejich kolegové z činohry. Sály se navíc nevyužívají nepřetržitě, stejně tak v jevišti nejsou stále diváci. Možnost individuální regulace
přinesla velké úspory. Eliminací těchto a mnoha jiných vnitřních neefektivností jsme snížili spotřebu plynu o polovinu. Média se ale paradoxně zajímala hlavně o fotovoltaiku na střeše provozní budovy a Laterny magiky. Ta samozřejmě taky něco ušetří, ale je to třešnička na dortu. Energetika je u nás vnímána jen jako „zelená nebo velká“. „Úspory“ bohužel stojí stranou.
Patria Online: Zákazníkům garantujete určitou úsporu. Jak zajistíte, že jí bude dosaženo?
Po celou dobu trvání smlouvy, což je zhruba deset let, provádíme takzvaný energetický management. Sledujeme efektivitu provozu nainstalovaných systémů a taky dosahované úspory. Dnes už existují nástroje, které umožňují objekty nepřetržitě sledovat. Vidíme, jak pracují kotle, jak se topí. Máme přesné informace o hospodaření energií, díky kterým jsme schopni zasáhnout, když něco nefunguje, a také pohlídat, aby se například nepřetápělo.
Zdroj: ČSOB
Patria Online: Jak řešíte financování takovýchto projektů?
Financování máme rozděleno do dvou kroků. Do doby dokončení projektu se jedná o standardní účelový úvěr. V momentě, kdy jsou všechny technologie nainstalované, prodáme pohledávku bance. Je to unikátní způsob financování, který jsme připravili s ČSOB, se kterou od té doby spolupracujeme na většině projektů. Společně jsme systém vyladili tak, že nyní dokážeme zajistit financování pomocí budoucího odkupu pohledávek. Prodej pohledávek je velice elegantní mechanismus výhodný pro všechny strany, který se nám pro tento typ projektů velmi osvědčil. Většinou si všichni stěžují, že nemají peníze. Ale peníze nejsou problém…
Patria Online: Jaká jsou specifika a úskalí vašeho podnikání?
Pohybujeme se v „rekonstrukčním“ byznysu. Naším polem působnosti jsou tedy stávající objekty, nikoli nové stavby. Dalším limitujícím faktorem je účet za energii. Rodinné domy jej mají nízký, EPC projekty se v nich nevyplatí kvůli transakčním nákladům. Pro větší bytové domy koncept není vhodný proto, že pracujeme s garancí vnitřní teploty. Nemůžeme říct všem domácnostem, že se bude topit na 22 stupňů a v určitém režimu tak, jak to děláme třeba ve školách.
Patria Online: Jak pohlíží na EPC soukromé firmy? Většina vašich dosavadních zakázek je ve veřejném sektoru.
EPC může perfektně fungovat i v soukromém sektoru. Už jsme v něm úspěšně realizovali několik zakázek. Podnikatelé však očekávají rychlou návratnost a projekty se v tomto sektoru dělají na kratší dobu, což omezuje rozsah opatření a úspor. Naše projekty jsou dlouhodobě zaměřené. Například u školy máme poměrně velkou jistotu, že bude v dané budově sídlit i za deset dvacet let a požadavky na její vytápění, chlazení či osvětlení se výrazně nezmění.
Patria Online: Připravujete nějaký další zajímavý projekt?
V září jsme uzavřeli smlouvu s Kongresovým centrem v Praze. Je to nejrozsáhlejší projekt, na jakém jsme doposud pracovali. Investice přesáhne 125 milionů korun. Smlouvu máme podepsanou na 10 let, přičemž průměrná očekávaná roční úspora je 22 milionů korun. S instalací technologií začneme v roce 2016, hotovo by mělo být na podzim téhož roku. Bude to velká výzva, na kterou se ve společnosti ENESA velmi těšíme.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s Enesa a Korporátním a institucionálním bankovnictvím ČSOB.