Rakousko se rozhodlo, že omezí počet uprchlíků, které přijme. V Německu i jinde v Evropě je to vnímáno jako další známka, že Angela Merkelová čelí stále větší izolaci. Pravda je ale taková, že nový krok Rakouska je pro ni tou nejlepší zprávou. Pokud totiž Rakousko zpřísní podmínky přechodu hranic se Slovinskem, nevyhnutelně to sníží počet uprchlíků, kteří míří do země, která s Rakouskem sousedí na severu. Nyní tam přitom míří 2 000 – 4 000 uprchlíků denně.
Do Německa bude tudíž díky Rakousku přicházet menší počet lidí. A právě snížení počtu přicházejících uprchlíků je nyní pro Merkelovou naprostou prioritou. Němci byli ještě ochotni přijmout více než 1 milion lidí, kteří dorazili v roce 2015, ale většina z nich se už obává těch, kteří by mohli přijít letos. Merkelová na tyto obavy reagovala slibem, že dosáhne „významného snížení“ počtu uprchlíků, kteří míří do její země.
Problém ale spočívá v tom, že nic z toho, co německá kancléřka doposud vyzkoušela, moc nefunguje. Merkelová opakovaně hovoří o důležitost dohody, která byla dosažena s Tureckem. Jak ale před několika dny řekl prezident Evropské rady Donald Tusk: „Akční plán s Tureckem je sice slibný, ale zatím výsledky nepřináší.“ Turecko navíc opět sužuje vnitřní konflikt s kurdskými separatisty a je těžké uvěřit tomu, že v takové situaci by pro Turky byla prioritou evropská uprchlická krize. Turecko navíc od EU ještě ani nedostalo slíbené 3 miliardy eur.
Merkelová se spoléhala i na to, že vnější hranice EU bude hlídat nově vytvořená stráž. Její vytvoření bude ale trvat měsíce a možná i roky. Evropské komisi se zatím nepodařilo vytvořit ani síť záchytných bodů v Itálii a Řecku. Některé země EU také odmítají přijímat uprchlíky a německá kancléřka tak musí upustit od nadějí na „férovou alokaci“. Je možné, že její největší taktickou chybou byla právě víra v to, že další země EU se připojí k Německu poté, co Merkelová na počátku září souhlasila s přijetím tisíců uprchlíků nacházejících se v Budapešti. Merkelová cítila humanitární povinnost jim pomoci, ale zbytku Evropy to umožnilo nechat celé řešení problému na Berlínu.
Uzavření rakouských hranic by mohlo spustit dominový efekt a největší tíhu krize by tak nakonec mohlo nést opět Řecko, které je pro uprchlíky vstupní branou do Evropy. Zdá se, že o to Rakousku jde. Tamní politici se netají s tím, že Řekové nechávají uprchlíky pokračovat v cestě na sever namísto toho, aby přijali více pomoci od EU. Rakouský kancléř Werner Faymann hovoří o tom, že rakouský krok je pro EU „budíčkem“. Pro Rakousko je pak důležité i to, aby zabránilo uzavření hranic mezi ním a Německem. Po takovém kroku volají někteří němečtí politici. Mezi Rakouskem a Německem ale probíhá intenzivní obchodní výměna a pro obě země by uzavření hranic představovalo velký ekonomický problém.
Autorem je Matthew Karnitschnig.
Zdroj: Politico