V New Yorku se dnes sejde více než 150 zástupců ze zemí, které v prosinci 2015 v Paříži odsouhlasily podobu klimatické dohody, která má uvést do pohybu doslova bezprecedentní celosvětové úsilí o snížení znečištění a má zastavit pomalu stoupající teploty, doprovázené povodněmi, vlnami veder a sucha.
Podle zpravodajských agentur je poslední klimatická dohoda z Paříže doslova průlomová. Nedělá totiž rozdíly mezi bohatými zeměmi a těmi chudými. Snahou je změnit způsob výroby elektřiny, změnit pohon vozidel a továren a z velké části opustit fosilní paliva, jako uhlí, ropu či zemní plyn a nahradit je „ve velkém“ obnovitelnými zdroji. Aktivity spojené s těmito cíli byly vyčísleny na odhadovaných 12,1 bilionu amerických dolarů, které se mají globálně utratit během příštích 25 let ve 195 zemích světa.
A jak zjistila agentura Bloomberg New Energy Finance očekávání počítají s tím, že v sídle OSN v New Yorku může kontrakt jen první den podepsat rekordní počet zemí. Dohoda vyzývá země, aby dobrovolně snížily emise fosilních paliv v naději, že se podaří snížit globální oteplování minimálně o 2 stupně Celsia ve srovnání s teplotami na počátku průmyslové revoluce. „Řešení změny klimatu si žádá možná největší zapojení veřejného, ale i soukromého sektoru," citovala agentura Bloomberg Johna Kerryho, amerického ministra zahraničí.
Vědecké prognózy ale říkají, že i kdyby se všem zemím podařilo dosáhnout plánovaných cílů při snižování emisí, teplota na Zemi bude i tak příštích několik desetiletí i nadále stoupat a nepříznivě ovlivňovat klima. Rostoucí teploty mají mít za následek pravděpodobně rychlejší tání ledovců a výkyvy počasí, v podobě častějších záplav, vln sucha a prudkých bouří. Mezi domluvené mechanismy klimatické dohody z Paříže proto patří nejen to, že každá země si stanoví své vlastní ambiciózní emisní cíle, které bude každých pět let upravovat, ale i to, že USA a další rozvinuté země budou každoročně pomáhat chudým zemím investicemi ve výši 100 miliard dolarů jako pomoci se splněním jejich klimatických cílů.
Dva největší světoví znečišťovatelé - Čína a USA - si podle agentury Bloomberg stanovili v boji se znečišťováním ambiciózní cíle. Čína se totiž zavázala snížit své emise do roku 2030 a USA zase slíbily snížit emise skleníkových plynů do roku 2025 na úroveň pod 26 procent hodnoty emisí z roku 2005. Obě země, které dohromady tvoří asi 40 procent globálních emisí, sice prohlásili, že plánují oficiálně se k dohodě připojit v průběhu letošního roku, ale komentátoři upozorňují na to, že další budoucnost snižování globálního znečištění není v USA vůbec jasná. A to kvůli odporu Republikánské strany vůči závěrům klimatické dohody a blížícím se prezidentským volbám.