Zatímco v březnu se centrální banka nemusela nijak obtěžovat zasahovat do vývoje devizového kurzu, v dubnu se na trhu přece jen ukázala. Šlo sice jen o téměř symbolický objem 393 miliónů eur, které musela nakoupit, aby se koruna nesesunula pod hranici 27 korun za euro, ale přece jen určitá aktivita to byla.
Šlo vlastně o nejmenší měsíční intervence, které ČNB musí od července loňského roku, kdy se rozehrála hra na „brzký exit“ udělat. Za posledních deset měsíců nemusela do vývoje kurzu koruny zasahovat pouze v říjnu a v březnu. Celkem za tuto dobu nakoupila eura v objemu 12,2 mld. a za celou dobu trvání kurzového režimu necelých 20 mld. eur.
Méně aktivitní byla ČNB tentokrát ve vztahu se státem, kterému konvertuje eura přicházející z Unie. Nakoupených 189 mil. je letos nejnižší částka, kterou centrální banka pro stát směnila.
Dnešní čísla o obchodování ČNB se dají hodnotit jako neutrální z pohledu dalších možných kroků centrální banky. ČNB sice čas od času koketuje s myšlenkou záporných úrokových sazeb, avšak k tomu by jí přiměla mnohem větší potřeba intervenovat než aktuálních několik set milionů. Proto považujeme možnost zavedení záporných sazeb spíše za krajní a "aktuálně neaktuální".
Pokud jde o možnost další devalvace, která se rovněž v poslední době několikrát zmínila, i ta by neměla být na pořadu dne. Zvlášť, když se ekonomice dobře vede, inflace je nad prognózou a tolik sledované mzdy konečně začínají akcelerovat. Vlastně by tak ČNB měla být spokojená s aktuálním vývojem ekonomiky i s dynamikou českého devizového trhu.
Proto se zdá jako nejpravděpodobnější variantou poklidné léto s občasnými drobnými zásahy, nicméně nic fundamentálně dramatického. A to tím spíše, že k akci se nechystá ani samotná ECB jako lídr v tisku peněz na financování starých dluhopisů nebo propagátor záporných úrokových sazeb v Evropě.