Česká národní banka nechala sazby podle očekávání beze změny, trhy však překvapila výrazně mírnějším tónem, komentuje dnešní rozhodnutí hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Rizika prognózy už ČNB nehodnotí jako proinflační, ale jako vyrovnaná, což naznačuje, že v roce 2026 se spíše může znovu otevřít otázka mírného snížení sazeb. Důvodem je zejména očekávaný dopad odpuštění poplatku za podporované zdroje energie, který může inflaci příští rok snížit.
Česká národní banka ponechala úrokové sazby beze změny na 3,5 %. Rozhodnutí bylo podle očekávání jednomyslné. Na druhou stranu však centrální bankéři překvapili trhy zmírněním jestřábí komunikace. Nově ČNB nehodnotí rizika prognózy jako proinflační, ale jako vyrovnaná.
To směrem k roku 2026 spíše otevírá prostor pro znovuotevření debaty nad dalším mírným poklesem sazeb než pro debatu nad jejich růstem. Centrální banka navíc považuje stávající úroveň úrokových sazeb za restriktivní (tlumící ekonomiku) a Aleš Michl mluví opakovaně o tom, že situace v hospodářství „zatím“ nedovoluje úrokové sazby dál snížit. My dál předpokládáme jejich stabilitu, ale věříme, že sázky trhů na růst sazeb v roce 2026/27 byly a stále jsou předčasné.
Proč ČNB nově vidí rizika jako vyrovnaná? Aleš Michl zmínil novou obavu z korekce na globálních trzích aktiv jako nové protiinflační riziko. Zásadnější je však pravděpodobně druhý důvod ? dopad odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie do české inflace v roce 2026. Podle našich předběžných propočtů to může v příštím roce inflaci v průměru snížit až o 0,4procentního bodu (podle ČNB o 0,3) a v průměru by tak příští rok inflace skončila viditelně pod 2 %.
Z pohledu centrální banky sice nedává smysl reagovat na jednorázové administrativní změny regulovaných cen energie. Navíc ve chvíli, kdy „energetické úspory“ nechají lidem více peněz v peněženkách, což může přiživit poptávku a zvýšenou inflaci v segmentu služeb. To ostatně potvrdil na tiskové konferenci i guvernér Michl. Na druhou stranu by centrální bankéři měli reagovat na veškeré sekundární efekty administrativního zlevnění energií ? například levnějšími energiemi vyvolané zlevňování ve zbytku spotřebitelského koše nebo pozitivní dopady celkově nižší inflace do střednědobých inflačních očekávání.
Jak velké tyto pozitivní přelivy z nižších cen energií budou, je samozřejmě značně nejisté. Již dnes to však centrálním bankéřům stačilo k tomu, aby přestali vnímat celková rizika jako proinflační…