Řecké zadlužení znovu ožívá. Najít ale řešení ke snížení dluhu, které by uspokojilo Řecko, mezinárodní věřitele a investory, nebude rozhodně snadné. Bohužel tomu nahrává i sílící rozdílné vnímání problému mezi Mezinárodním měnovým fondem a zástupci Eurozóny.
Veřejný dluh Řecka činí 320 miliard eur, což představuje téměř 180 procent hrubého domácího produktu (HDP) a ministři financí zemí eurozóny mají dnes posoudit situaci kolem řeckého záchranného programu. Cílem je co nejdříve dokončit jeho druhou kontrolu, už ale nyní opožděnou. Bez ní se totiž žádná další část pomoci Řecku neuvolní. Jasno stále není především v otázce zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Brexit – startér k problémům řešení zadlužení Řecka
Na přetřes se tak znovu dostává otázka budoucnosti Řecka v eurozóně a v Evropské unii. Proč? Kartami řešení řeckého dluhu totiž zamíchal brexit, který fakticky nastartoval vlnu nacionalistické nálady i v jiných zemích Evropy a před společenstvím stojí vážná otázka: Jak se zachovají možní vítězové nadcházejících voleb v Nizozemsku, Francii a v Německu, k řešení palčivé otázky zadlužení. Na stole je přitom ještě nevyřešený problém kontroly řeckého zadlužení, bez kterého se Řecko nepohne s čerpáním finanční pomoci dál. V rámci nynějšího, v pořadí už třetího programu pomoci, může Řecko do roku 2018 získat až 86 miliard eur výměnou za rozsáhlé reformy. A právě kontrola plnění podmínek z řecké strany je nutná k vyplacení další části peněz.
Jenže to má svá velká úskalí. Vleklé spory mezi Aténami a mezinárodními věřiteli o míře a účinnosti řeckých reforem totiž v posledních týdnech stále silněji zastiňuje konflikt mezi EU a MMF. Zpravodajské agentury si všímají toho, že Mezinárodní měnový fond, jehož účast v záchraně Řecka je velmi důležitá pro Německo, pokládá stanovené cíle za nerealistické a neudržitelné. Cíle stanovili evropští věřitelé a zahrnují například konkrétní výši primárního přebytku.
Zástupci EU mají odhady měnového fondu naopak za příliš pesimistické. O situaci by měla podle agentur ve středu 22. února jednat v Berlíně kancléřka Angela Merkelová se šéfkou MMF Christine Lagardeovou a s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Některé lakonické komentáře čtenářů pod těmito zprávami, není třeba komentovat: "v Evropě tak skončily klidné dny, kdy se zdálo, že řecký problém je zažehnán."
Řekové už ale šetřit nechtějí
Nepříznivým náladám uvnitř Evropské unie ovšem nenahrávají ani samotní Řekové. Řečeno na rovinu – šetřit v Řecku už se nikomu nechce. Ekonomové ale upozorňují na to, že Řecko potřebuje uvolnění další části peněz ze záchranného balíčku, jinak nebude moci splatit své závazky. V květnu loňského roku věřitelé do země poslali 10,3 miliardy eur. Později dorazilo dalších 2,8 miliardy eur. Nyní Řekové potřebují 7,5 miliardy eur, které musí splatit již v červenci tohoto roku. K tomu potřebují poslední tranši dohodnuté pomoci ve výši 6,1 miliardy. Zdá se vám to jako začarovaný kruh? Řekové říkají, že ani dneska pořádně nevidí u svého zadlužení světlo na konci tunelu.
A není se čemu divit – zemi sužuje 23procentní míra nezaměstnanosti. Pokud nedostane v tomto směru pomoc, může podle MMF dluh země vzrůst do roku 2060 až na 275 procent HDP. A to i v případě, že Řekové splní všechny podmínky věřitelů. MMF proto nevidí jiné východisko, jak snížit řecký dluh, než jeho část odpustit. To se ale nelíbí zemím Eurozóny. Silný hlas přitom zní z Německa, které ústy Wolfganga Schäubleho Řecku vzkázalo, že pokud chce odpustit dluhy, musí vystoupit z eurozóny.
Pokud se dnes věřitelé v Bruselu nedohodnou, Řecko nedostane další finance ze záchranných úvěrů. Podle zpravodajských agentur by dohoda mezi Řeckem a jeho věřiteli uvolnila nové nouzové půjčky a dovolila by zemi zařadit se do programu nákupů dluhopisů Evropskou centrální bankou. To by mohlo snížit náklady Atén na půjčování si a usnadnilo by zemi návrat na dluhopisové trhy.
Důvodem, proč MMF tlačí na odpuštění části dluhu Řecka je to, že současná úroveň je pro zemi neudržitelná. Není prý možné dosáhnout primárního přebytku řeckého rozpočtu na úrovni 3,5 procenta a zároveň splácet vysoké dluhy. Tlačí proto Evropu do zmírnění řeckého dluhového břemene. Sečteno, podtrženo – věřitelé v Řecku píší hodnotící zprávu o provádění dohodnutých reforem, a pokud její závěry přesvědčí ministry financí eurozóny, může být další tranše z finanční pomoci pro Řecko uvolněna. Pokud ale ne - v červenci se Řecko dostane do platební neschopnosti. Podaří se najít zúčastněným stranám řešení, které uspokojí opravdu všechny?
(Zdroje: Bloomberg, Reuters, ČTK, TASR)