Cenné papíry společností, jejichž šéfové měly za Obamovy administrativy přístup do Bílého domu, si vedly na burzách lépe, než ty ostatní. Jejich výkon po Trumpově zvolení byl však podprůměrný. Fenoménu se ve vtipně pojmenované studii „Všichni prezidentovi kamarádi“ věnovali dva ekonomové.
Mnoho společnostní sní o tom mít přístup k důležitým decisionmakerům v politice. Umožňuje jim to získat vliv na legislativu nebo regulace a v některých zemích politici spřízněným podnikatelům dokonce přihrávají státní zakázky (ty ve Spojených státech tvoří až 10 procent HDP).
Tradiční politickoekonomický výzkum se věnuje například tomu, jak lobbisté ovlivňují hlasování zákonodárců o regulacích, nebo se snaží najít spojitost (často úspěšně) mezi financováním předvolebních kampaní a prosazování zájmů dárců. Například americký finanční sektor v devadesátých letech, tedy v období vrcholící deregulace, štědře přispíval na kampaně napříč politickým spektrem.
Dvojice akademiků z Illinoiské univerzity se podívala na to, kteří manažeři mezi lety 2009 a 2015 navštěvovali Bílý dům a měli tak příležitost jednat s Obamovou administrativou. Prvním krokem bylo porovnání seznamu hostů rezidence amerického prezidenta se seznamem představitelů společností na seznamu S&P 1500.
Příspěvky na kampaň umožňují přístup
Přesně v souladu s předchozím výzkumem se ukázalo, že společnosti, které přispěly na předvolební kampaň bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, měly větší šance na to, aby se jejich šéfové dostali do Bílého domu. Zároveň se jednalo zpravidla o větší společnosti, protože ty s přístupem představovali zhruba 40 procent tržní kapitalizace vzorku, kterým byl široký index S&P 1500.
Ekonomové dále seznam firem s přístupem do Bílého domu porovnali s hodnotou jejich obchodovaných cenných papírů a skutečně se jim podařilo nalézt statisticky významnou spojitost mezi politickými kontakty a nadprůměrnými výkony akcií těchto společností.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v listopadu 2016, které veřejnost i finanční trhy zaskočilo, posloužilo jako další test výše zmíněné domněnky. Společnosti s konexemi na Obamovu administrativu, tedy firmy, které si zřejmě slibovaly, že by mohly těžit i z prezidentství demokratky Hillary Clintonové, totiž po Trumpově zvolení pro změnu zaznamenaly zase abnormální propady.
Zvýšení hodnoty akcií společností s napojením na politiky se obecně dá zdůvodnit třemi mechanismy. Tím prvním je, jak jsme zmínili výše, jednoduše přihrávání státních zakázek spřízněným podnikům, a za druhé ovlivňování regulace podnikání ve prospěch těchto společností. Do třetice pro firmy také platí, že je pro ně důležitý přístup k informacím z vládního prostředí, neboť snižuje nejistotu, se kterou je většinou spojená i větší ostražitost a menší náklady na investice, které mohou podpořit růst.