Evropská energetická revoluce a z čeho budeme vyrábět elektřinu za deset, dvacet let

Poptávka po elektřině poroste v následujících desetiletích zejména v rozvíjejících se zemích v čele s Čínou. Evropa a Spojené státy už naopak k růstu poptávky po tomto druhu energie výrazně přispívat nebudou, i když ani zde se o nějaké stagnaci hovořit nedá. Tvrdí to alespoň dlouhodobé projekce energetického vývoje ve světě do roku 2040 od Exxonu, ke kterým bych se dnes rád vrátil.

V následujícím grafu je zobrazen konkrétní vývoj v oblasti spotřeby/výroby elektřiny a její struktury. Jak jsem zdůrazňoval v předchozích příspěvcích, Exxon nepočítá s nějakým prudkým rozvojem elektromobility a naše auta bude podle něj i v následujících desetiletích pohánět zejména benzín a (ve stále menší míře) nafta. Jinak řečeno, v grafu uvedené projekce nepočítají s tím, že velká část populace bude připojovat svého čtyřkolového přítele do zásuvky:

Asie a Pacifik by měly generovat 60 % očekávaného růstu globální spotřeby elektřiny. Evropa a USA se budou dál posouvat směrem od uhlí k zemnímu plynu, větru a sluneční energii. Podíl uhlí v Číně bude sice také klesat, v absolutním měřítku ale spotřeba uhlí v této ekonomice stále poroste. Stejné to bude v Indii a dalších asijských zemích. O nějakém globálním úpadku uhlí tedy v tomto scénáři také těžko hovořit. A celkově by se asi dalo hovořit o tom, že se svět bude posouvat do éry Číny (ta toho nakonec vyrobí stejně jako USA a Evropa dohromady) a plynu. Čína sama pak ale trochu paradoxně bude plyn využívat relativně málo.

Evropa bude mít podle Exxonu v roce 2040 značný podíl obnovitelných zdrojů (zhruba 40 %), s jádrem více než poloviční. Přidejme plyn a téměř veškerá potřeba energií pro výrobu elektřiny je pokryta. Před časem jsme se na těchto stránkách mohli v článku „Z Evropy se pravděpodobně stane energetická velmoc“ dočíst, že Evropa by se měla stát významným centrem obchodu se zemním plynem, respektive s LNG. Tomuto druhu energie se věnuje i Exxon a jeho projekce jsou shrnuty v dalším obrázku:

Celková spotřeba zemního plynu bude v Evropě růst jen pozvolna (s přibližujícím se rokem 2040 už bude jen stagnovat). Struktura nabídkové strany trhu se ale bude měnit značně. Zatímco plynovody k nám budou dodávat jen mírně rostoucí objem plynu, evropská těžba bude masivně nahrazována právě LNG. Skutečná LNG revoluce ale bude podle Exxonu probíhat v Asii, kde prudce poroste jak celková poptávka po plynu, tak po jeho dodávkách ve formě LNG (viz druhý obrázek).

Evropské energetiky a elektrárny by se tedy podle Exxonu mohly jako celek radovat z toho, že i zde bude poptávka po elektřině dál růst. Ve struktuře její výroby ale budou probíhat (respektive již probíhají) významné strukturální posuny, zejména ty směrem k plynu a obnovitelným zdrojům. Tento trend spojený s řadou „nerovnovážných tržních rovnováh“ zatím tradičním energetikám moc nesvědčil. Na počátku letošního roku jsem tu v této souvislosti psal o řízeném zakrnění německých energetik. Jak ukazuje následující graf, investoři u EON, RWE i francouzské EDF začínají uvažovat o tom, že to nejhorší mají tyto akcie za sebou:

^{(Zdroj: Financial Times)}