Monitory i mysl investorů dnes pomáhá plnit i , která trhy potěšila svými posledními čtvrtletními výsledky. Misku vah škály budoucích scénářů tím možná posunula trochu ve prospěch radikální elektrifikace, ale rozhodnuto ani zdaleka není. Jedna významná bitva na automobilovém trhu ale už v podstatě skončila. Jde o tu, kterou mezi sebou vedou SUV a tradiční auta. Když už i generuje většinu svých tržeb z prodeje SUV je asi jasné, kdo je vítězem. Jak ale bude vypadat budoucnost?
Odpověď je dost těžké rozvíjet bez toho, abychom se rychle nevrátili k oné elektrifikaci. Jejím centrem a startovním místem budou nevyhnutelně města a kombinace elektřina/město asi SUV formě osobní dopravy nahrávat příliš nebude. Minulý týden jsem se tu ale věnoval „scénáři Exxon“, který počítá s tím, že k nějakým revolučním změnám v dopravě (a ani ve struktuře naší spotřeby energií) docházet nebude. Tento ropně-plynový scénář stojí i na následujících dvou obrázcích, z nichž druhý popisuje historickou a očekávanou strukturu prodejů osobních vozů (v USA).
Z obrázku je zřejmé, k jak velkému posunu směrem od menších aut k SUV v posledních letech došlo. Podle analytiků Exxonu ale tento trend nevydrží a SUV dosáhnou vrcholu své popularity už někdy na počátku dvacátých let. Pak již začnou své pozice dobývat zpět menší auta, z nichž bude mnoho mít pravděpodobně už elektrický pohon. Současný posun k SUV bychom tak mohli vnímat jako slepou evoluční větev. Vnímám tu ale jeden vnitřní rozpor:
Moderní SUV sice většinou nelze vinit z přehnaně vysoké spotřeby, ale o ty úplně neúspornější auta asi také nejde. Scénář popsaný grafem ale vlastně říká, že spotřebitel najednou začne klást mnohem větší důraz na spotřebu. I když mu v tom pravděpodobně pomůže pokles cen elektromobilů, stále se tu implicitně počítá se značnou změnou preferencí. Napadá mě jen jedno možné vysvětlení a tou je regulační tlak. Ono je ale vlastně dost pravděpodobné, že o budoucnosti v této oblasti budou rozhodovat spotřebitelé spíše nepřímo – přes své zvolené i samozvané zástupce.
Neméně zajímavý je první graf, který popisuje historickou a očekávanou průměrnou spotřebu paliva ve světě a významných zemích a ekonomikách. Jde o odhady reálné spotřeby v mílích za galon. Když jí přepočítáme na naše zvyklosti, tak USA se nyní podle obrázku pohybujeme kolem 9,5 litrů na 100 km. V EU jsme na tom mnohem lépe: kolem 5,8 litrů na 100 km. Graf ale hlavně říká, že potenciál pro snižování průměrné spotřeby není ani zdaleka vyčerpán. V Japonsku by se měla v roce 2040 dostat k 3,4 litru na 100 km a Evropa se této laťce bude blížit. Zbytek světa včetně Číny a hlavně USA už budou trochu zaostávat, ale i zde dojde ke značnému pokroku.
Jak ukazuje následující obrázek, v roce 2017 jsou pozice předních automobilek v počtu prodaných vozů mnohem vyrovnanější, než v roce 2002. Tehdy bylo jasnou jedničkou , dnes jsou na tom tato společnost, , a Renault-Nissan hodně podobně. Bude za dalších 15 let kvůli diskutovaným změnám vše zase úplně jinak? Hádám, že ano.
