Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Asi nejhorší důvod pro přijetí eura…

Asi nejhorší důvod pro přijetí eura…

13.10.2017 18:32

Důvodů pro přijetí a nepřijetí eura zaznívá celá řada. Mým kandidátem na ten nejhorší je údajná nutnost přijetí společné evropské měny proto, abychom se udrželi v „centru evropského rozhodování“. Nejde o to, že by v dané situaci nešlo o argument logický. Na mysli mám jen to, že sama tato situace je dost zlá.

V širším kontextu vidím celou věc následovně: Pokud by nám mělo být lépe bez EU, museli bychom z naší vlasti udělat něco jako Švýcarsko. Na to ale (zatím) nemáme (či nechceme mít) – stačí nyní třeba vnímat to, jak bravurně jsme se chopili příležitosti s lithiem. Bez EU nám spíše hrozí, že půjdeme cestou Polska, či Maďarska. Sami sebe (!) tak fakticky nutíme k tomu, že bychom jako „druhé nejlepší řešení“ měli být pevnou součástí EU. A následně už přichází ona logika „udržet se v jádru Unie = nutnost přijetí eura“. 

Proč vnímám přijímání eura jako problém? Jsem si vědom řady parciálních argumentů pro i proti, ale podle mne jim dominuje jeden rozhodující: Eurozóna nebyla a není optimální měnovou oblastí a nemá nástroje, které by to kompenzovaly. Pokud by tomu tak mělo být i nadále, snaha o udržení se v elitním klubu nás tedy sváže nefungujícím monetárním systémem. Pokud by k tomu skutečně došlo, máme v této oblasti tři naděje:

První z nich spočívá v možnosti, že eurozóně bude přát štěstí a ekonomické oživení spolu se sem tam nějakou provizorní záplatou nadlouho zahladí strukturální nedokonalosti. Druhou možností je, že posílení jádra EU a eurozóny povede k potřebným změnám v eurozóně, které z ní nakonec učiní měnovou oblast funkční. Jenže rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony budou i nadále velké a tudíž by v podstatě muselo dojít k vytvoření unie transferů, ke sdílení rizik a podobně. Jinak řečeno, muselo by dojít ke značné amerikanizaci eurozóny, což Němci asi skousnou jen těžko (třeba takový volební úspěch AfD tímto směrem určitě nejde).

Jaká je ona třetí naděje? Jelikož je naše ekonomika značně provázána s Německem (určitě více než s periferií), z cyklického hlediska by nám přijetí eura nemuselo zase tak vadit. Tedy pokud by si ECB zachovávala svou politiku „všichni jsou si rovni, ale Německo je přece jen rovnější“. Jak je totiž vidět z následujícího obrázku (popisujícího (i) skutečné sazby ECB, (ii) sazby „ušité“ podle Taylorova pravidla pro periferii a (iii) pro Německo) ECB má znatelnou tendenci chovat se tak, jak to vyhovuje Němcům: 

0

Pokud by se tedy náš cyklus, inflace a finanční stabilita držely ruku v ruce s Německem, politika ECB by nám mohla zhruba sedět. Či by alespoň nemusela napáchat takové škody jako na periferii – všimněme si, že před krizí měly být sazby na periferii mnohem výše, než byly (a než se hodilo Německu). Což znamená, že periferní nestabilitu nafukovala i ECB. 

Pokud bychom si měli ukázat konkrétní příklad toho, jak by nám mohla nefunkční eurozóna škodit, stačí si představit, že nyní by Německo bylo v útlumu a naše ekonomika se začala přepalovat tak, jako to skutečně činí. A ECB by kvůli Němcům snižovala sazby pod nulu a rozjížděla mohutný dlouhodobý program kvantitativního uvolňování. Jak jsem ale psal, máme v tomto smyslu štěstí - jsme provázáni s tím, kdo platí a tudíž si je v rozhodovacích procesech eurozóny „rovnější“. 

I přes řadu jejích vad jsem velkým zastáncem Evropské unie a byla by podle mne velká škoda, pokud bychom jí zničili byrokracií a naivními představami o evropanství na straně jedné a falešným národovectvím na straně druhé. Prohlubování Evropské unie zaváděním společné evropské měny mi přesně z toho důvodu radost nedělá. 


 

Čtěte více:

Zkáza už je za rohem a jedno z největších krizových poučení
29.09.2017 15:06
Současná situace na kapitálových trzích se možná dá vystihnout jednodu...
Kraluje trhům likvidační likvidita?
02.10.2017 18:41
Akciím se letos nevede nijak zle, navíc došlo k výraznému poklesu vola...
I takový je svět a trhy: Po masakru všichni smutní, ale akcie zbrojovek rostou
03.10.2017 14:10
Spojené státy mají za sebou nejhorší útok provedený ruční zbraní v mod...
Nejvíce nenáviděné akcie na trhu a sousta pro kontrariány
04.10.2017 12:47
Sázet na akcie, které upadly v nemilost trhu, asi vyžaduje mnohem větš...
Velká investiční úvaha o másle
05.10.2017 18:30
Nikdy bych se nenadál, že ve svých investičních postřezích budu někdy ...
Neutrální sazby přidávají akciím na optimismu, ale pozor na Keynese
06.10.2017 20:14
Fed se nyní domnívá, že neutrální sazby se budou dlouhodobě pohybovat...
Proč jsou evropské akcie stále tak pozadu za americkými?
09.10.2017 18:37
Evropské akcie mají již dlouhou řadu měsíců nad těmi americkými dvě hl...
Pár faktů, které toho hodně řeknou o Škodě a VW
10.10.2017 15:58
VW přichází na český trh s modelem T-Roc, jehož prý slušně vybavená zá...
Nejlepší defenzivní akcie na světě
11.10.2017 13:24
Pokud se čtenář/investor nechá zlákat na různá doporučení pro akcie, k...
Půjde Německo cestou japonské korporátní dekadence a bude se nakonec smát Čína?
12.10.2017 18:12
Když k veřejnosti dorazily informace, jak VW podváděl s emisemi, začal...

Váš názor
  • Nejhorší důvod ? Jak pro koho.
    20.10.2017 19:59

    Pro některé je i to, že by nás to vzdálilo od rublu. Jako pro ty na hradě.
    Proč
  • Veselé čtení - morální hazard
    17.10.2017 8:37

    v naší zemi toto nebezpečí nehrozí. Jak může klesnout ještě víc, morální úroven' našich ovčanů, kteří stojí pevně za svým prezidentem který v radě bezpečnosti vykřikuje, že zabije reportéra nebo souhlasí s anexí a okupací svobodné země a jako kon'ský handlíř navrhuje za ní peníze.
    cvtv
  • 4 hlavní argumenty proti euru: * zvýšené riziko * morální hazard * hrozba dalších nepotřebných byrokratických harmonizací podvazujících konkurenceschopnost * konec nadějí na neinflační nejen hospodářský růst!!
    16.10.2017 11:54

    4 hlavní argumenty proti šteuru! * zvýšené riziko * morální hazard * hrozba dalších nepotřebných byrokratických harmonizací podvazujících konkurenceschopnost * konec nadějí na neinflační nejen hospodářský růst !!!! http://www.pavel-kohout.cz/clanky/ctyri-argumenty-proti-euru Čtyři hlavní argumenty proti euru! Při diskusi o euru se nenechme zmást Nemocionálními argumenty. V rychlejší části Evropy již jsme. Čtyři argumenty proti euru 4. 9. 2017 Hlavní nebo vedlejší kolej. To je otázka. Být či nebýt v „jádru“ nebo v „hlavním proudu“ Evropské unie. Být v rámci „vícerychlostní Evropy“ v rychlejším nebo pomalejším pruhu. Co myslíte? Pokud jde o hospodářský růst, není co řešit. Česko jednoznačně patří do rychlejšího pruhu. meziroční růst HDP Tím bychom mohli celou věc kolem vícerychlostní Evropy uzavřít: česká ekonomika má zkrátka na rychlejší růst než Západ. Ale celá věc teprve začíná. Existují politici, úředníci a aktivisté, kteří z různých důvodů lpějí na myšlence eura, společné evropské hospodářské politiky, společného federálního rozpočtu, společných dluhopisů, a tak dále. Věnujme pozornost euru. Zdánlivě přece o nic nejde. Můžeme přijít jen o své problémy: od nepředvídatelného kolísání měnových kursů až po trable s drobnými v peněžence na dovolené. Nadto získáme možnost mluvit do měnové politiky a vyšší mezinárodní prestiž. Ve skutečnosti je vše úplně jinak. Můžeme se zaplést do problémů, o kterých zatím většina populace, včetně podnikatelů, kteří volají po euru, nemá ani tušení. A nejde jen o plané strašení. Argumentem pro euru číslo jedna je zvýšené makroekonomické riziko. Z naivního hlediska euro snižuje riziko, neboť odpadá věčné a protivné kolísání měnových kursů. Ale tahle nepříjemnost má svůj účel. Díky volně plovoucímu kursu se měna může snadno a relativně plynule přizpůsobit změně podmínek. Pokud je měna pevně vázaná na euro (jak tomu bylo během krize například v baltských zemích), chybí cosi jako tlumič otřesů. Ekonomiky baltských republik poklesly během let 2007-2009 celkově o 17,4 procenta. O takové krizi se nám v Česku ani nezdálo! Baltské státy nicméně vydržely a nakonec postupně přijaly euro. Své ekonomické úrovně z roku 2007 dosáhly teprve v roce 2015. Pokud nyní rostou srovnatelně rychle s českou ekonomikou, není to žádný zázrak, jen postupné dohánění ztraceného růstu. Ale nastane-li v budoucnosti nová evropská recese (což je dříve či později nutné), baltské ekonomiky opět pojedou autem bez tlumičů po hrbolaté cestě. foto Pavel Kohout Druhým argumentem je morální hazard. Pamatujete si, jak Slovensko bylo nuceno se zadlužit, aby se smělo podílet jakožto hrdý člen eurozóny na záchraně Řecka? Něco podobného se může opakovat. Italský státní dluh směle směřuje ke hranici 140 procent HDP. Francouzský dluh atakuje 100 procent HDP, a to navzdory příznivé makroekonomické situaci. A také navzdory faktu, že italský šéf Evropské centrální banky masivně dotuje nestabilní jihoevropské státy tím, že za nekrytá eura kupuje státní dluhopisy. Pokud někdo tvrdí, že „eurozóna krizi ustála“, je to jen díky ohromnému a velmi nestandardnímu rozsahu intervencí na finančních trzích. Bez trvající emise nekrytých, nově natištěných peněz v rozsahu 60 miliard euro měsíčně by se veřejné finance jižního křídla eurozóny (včetně Francie) dávno zhroutily. Celkově Evropská centrální banka dotuje veřejné eurozónu gigantickou částkou 2300 miliard euro - což je zcela proti všem původním slibům a předsevzetím, se kterými byla ECB v 90. letech zakládána. A mimochodem, Řecko se stejně zachránit nepodařilo. Prošlo částečným státním bankrotem v roce 2012 a jeho ekonomická úroveň je na čtyřech pětinách předkrizové úrovně. Navzdory veškerým snahám. Vstoupit do eurozóny tedy znamená jednu ze dvou možností: buď riziko, že jednou budeme dotovat krachující Itálii a časem i Francii, anebo se smířit s tím, že naše měna (euro) bude nepřetržitě manipulována. (S korunou jsme si to užili během let 2013 až 2017 a nebyla to příjemná zkušenost. V rámci eurozóny bychom ji měli patrně navěky.) Třetí argument - hrozba daňové harmonizace - je ještě závažnější než první dva. Všichni víme, že ekonomický význam eura je pouze vedlejší záležitost. Prvotní motivací zavedení společné evropské měny bylo založení jednotného centralizovaného státu. Jednotný stát musí mít samozřejmě centrální rozpočet, ministerstvo financí a daně. Jednotný stát bude mít tendence vše řídit a všem nařizovat stejné daňové sazby, nebo alespoň minimální sazby daní z příjmu. Podobně, jak daňová unifikace již funguje u daně z přidané hodnoty. Členské státy eurozóny se tedy mohou těšit, že jednoho dne jim někdo poručí, aby zvýšily daně na minimální úroveň, řekněme, 40 procent. Co to udělá s jejich konkurenceschopností, je vedlejší. Naopak, centrální mocnosti (především Francie) nijak netouží, aby si východní ekonomiky příliš vyskakovaly. Zaměstnanost v Česku nebo Polsku znamená v jejich očích ztrátu pracovních míst ve Francii. Jednou z cest, jak si poradit s nepohodlnými Východoevropany, je donutit je k razantnímu zvýšení daní a zdražení sociálního státu. Kdyby Česko muselo zvednout daně a sociální výdaje na francouzskou úroveň, bylo by ekonomicky zničeno, protože si ani jedno ani druhé nemůže dovolit. Ano, jistě: všichni zatím tvrdí, že daňová a sociální politika je vnitřní záležitostí členských států, do nichž EU zatím nemůže mluvit. Zatím. Pak ale existuje ještě čtvrtý argument proti euru, který má principiální význam a není pouze hypotetický - „co by kdyby“. Fakt je, že přijetí eura by znamenalo konec nadějí na neinflační hospodářský růst. Fakt, nikoli hypotéza. Proč? Dokud máme korunu s volně plovoucím kursem, je šance - dosti opodstatněná a v minulosti již prověřená - že její kurs bude posilovat současně se zvyšováním výkonnosti ekonomiky ve srovnání se zahraničím, zejména s Německem. Tím automaticky porostou mzdy vyjádřené v eurech a jako prémie i hodnota korunových úspor. Ekonomika může touto cestou rychle růst, aniž by zaznamenávala vysokou inflaci. Během let 1998 až 2008 vzrostla průměrná česká mzda o 167 procent vyjádřeno v eurech. Index spotřebitelských cen za totéž období vzrostl jen o 31,5 procenta. To vše jen díky koruně, která posílila vůči euru celkově o 39,5 procenta: posílení koruny umožnilo růst reálných příjmů při nízké inflaci. Kdyby během období 1998-2008 koruna nemohla posilovat, buď by reálné mzdy rostly znatelně pomaleji anebo by musela být vyšší cenová inflace. To není hypotéza nebo výsledek složitého ekonomického modelu, to je prostá aritmetika ze základní školy. Co by se bývalo stalo, kdyby koruna byla během let 1998-2008 pevně fixována na euro, respektive na německou marku jako měny baltských států? Tak například v Lotyšsku za tuto dobu vzrostly spotřebitelské ceny o 76 procent (srovnejme s českou hodnotou 31,5 procenta). Nejen to: v Lotyšsku, v Estonsku a na Litvě vznikly bubliny v cenách nemovitostí a v bankovních úvěrech. Uvedené státy utrpěly všechny těžkou finanční krizi, které česká ekonomika zůstala ušetřena. Závěrem - při diskusi o euru se nenechme zmást emocionálními argumenty. V rychlejší části Evropy již jsme. Ano, je to možná divné a překvapující vzhledem ke kvalitám naší politické reprezentace, ale mějme na paměti, že kvalita politiků je mizerná napříč Evropou a že ti cizí nejsou o nic lepší. A pokud jde o výhodu eura ohledně drobných na dovolené, možná rizika jsou podstatně závažnější. http://www.pavel-kohout.cz/clanky/ctyri-argumenty-proti-euru
    king
    • Re: 4 hlavní argumenty proti euru: * zvýšené riziko * morální hazard * hrozba dalších nepotřebných byrokratických harmonizací podvazujících konkurenceschopnost * konec nadějí na neinflační nejen hospodářský růst!!
      16.10.2017 12:01

      Tak nařízení daní možná , to je kapku demagogie...A teoreticky může přijít kdykoliv. Praxe. Slovensku rozhodně růst nezkomplikovalo. A ta výhoda operovat s měnou, na to všichni nadáváte. V praxi se nákupy v zahraničí prodražují kartou nebo z kč účtu min o pět procent
      Velkamedvědice
  • Nikoli Německo pro nás, ale Češi a další jsou pro Německo nepostradatelní
    16.10.2017 11:50

    Nikoli Německo pro nás, ale Češi a další jsou pro Německo nepostradatelní 16.10.2017 11:49 Nikoli Německo pro nás, ale Češi, Poláci, Slováci a další jsou pro Německo nepostradatelní Druhý hospodářský zázrak SRN Nikoli Německo pro nás, ale Češi, Poláci, Slováci a další jsou pro Německo nepostradatelní Ještě během 90. let se zdálo, že německé ekonomice dochází dech. Hospodářská stagnace, nezaměstnanost, vysoké daně, navíc trvalý schodek platební bilance. Jinými slovy, Německo málo vyváželo, hodně dováželo a peníze tekly do ciziny. Ještě v roce 2001 se schodek platební bilance blížil dvěma procentům HDP. Pak se ale cosi změnilo. Podle posledních údajů německá platební bilance dosahuje neuvěřitelné hodnoty plus 8,3 procenta HDP. Obdivuhodný, ve světě nevídaný výkon. Příčiny? Že by blahodárný vliv eura? Sotva, když se Francie během stejného období dostala ze slušného přebytku do deficitu 0,9 procenta HDP. Bájné Hartzovy reformy? Kdo zná jejich princip, chápe, že šlo spíše o kosmetiku než o podstatu. V čem tedy spočívá nový německý hospodářský zázrak? Ideální situace Do jisté míry je vysvětlením chronická krize mnoha ostatních členů eurozóny. Peníze plynuly z rizikových zemí do bezpečného německého přístavu. Tento proud zlevnil financování německého státního dluhu i úvěrů pro německé podniky a domácnosti. Nevysvětluje však ohromný úspěch německého exportu. Vždyť Německo má druhý největší obchodní přebytek na světě, hned po Číně. V přepočtu podle hodnoty obchodního přebytku na hlavu je Německo devětkrát silnější než Čína. A v úvodem zmíněné platební bilanci Německo absolutně vede, dokonce i před Čínou a Japonskem. Zatímco zaměstnanost ve výrobních odvětvích ve většině západních zemí byla těžce postižena vstupem Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001, v Německu se stal pravý opak. Proč? Ekonomka Dalia Marinová z univerzity v Mnichově má odpověď, která je stejně přímočará jako neobvyklá. Vysvětlení je dvojí. Za prvé, Čína dováží z Německa přesně to, co sama neumí vyrobit. Náročné stroje a zařízení, kvalitní průmyslové výrobky všeho druhu, včetně spotřebního zboží. Čína nekonkuruje Německu v odvětvích, která vyžadují nízké mzdy: textilní průmysl a podobně. Hlavní důvod je však ještě jiný. Německo sousedí s Českem a Polskem. Kromě toho Slovensko, Maďarsko a další levné výrobní základny jsou nedaleko. Německo má s nimi historické zkušenosti a disponuje dostatkem znalců místních jazyků a poměrů. Ideální situace, aby kapitálově bohaté Německo využilo výhod levné pracovní síly. Liberalizace investic a obchodu v zemích na východ od německých hranic znamenala příznivý obchodní šok, který vedl k nárůstu zaměstnanosti v německém průmyslu. Na rozdíl od tradičního outsourcingu, kdy se z drahé země přesune celá továrna do levné země, byla Čechům, Polákům a Slovákům přidělena úloha jakýchsi asistenčních zemí, které v rámci dělby práce vykonávají určité přesně definované úkoly, aniž by konkurovaly zaměstnanosti v Německu. Asi jako když si pan továrník najme písařku, která bude psát obchodní dopisy místo něho: jeho místo mu písařka zaručeně nevezme. Česko a další země mají oproti Číně ještě jednu výhodu. Zatímco Čína tvrdě tlačí na přenos technologií, aby sama dokázala vybudovat továrny podobné německým a časem mohla Němcům konkurovat, v Česku, na Slovensku se nikdy nic podobného nestane. Zdejší kapitál je příliš slabý. Žádný domácí podnikatel nikdy v Česku nepostaví novou automobilku, která by konkurovala Volkswagenu, natožpak aby těžila z jejího know-how. V Číně něco takového možné je. Spojené státy na rozdíl od Německa postrádaly pomocnou ruku v podobě laciné a kvalifikované pracovní síly z východní Evropy, konstatuje Dalia Marinová. I toto je důvod, proč americká obchodní bilance dosahuje schodku ve výši 783 miliard dolarů (údaj za posledních 12 měsíců k červenci 2017). Něco podobného platí také pro Francii a Británii, které rovněž zaznamenávají obchodní schodky. Je to naopak Německo dováží z Číny textil, hračky a elektroniku, vyváží do Číny automobily a stroje. S východní Evropou Německo obchoduje z větší části v oblasti automobilů a součástí pro automobilový průmysl. Německý obchod s východní Evropou se týká ze 60 procent dalšího německého obchodu se zbytkem světa, jak ukázala nedávná studie Světové banky. Často se hovoří o tom, jak je Německo pro českou ekonomiku důležitým a nepostradatelným partnerem. Jenomže ve skutečnosti je Česko (a další země v podobné situaci) pro Německo ještě důležitějším a mnohem nepostradatelnějším partnerem. Bez Čechů, Poláků, Slováků a dalších národů z regionu by německý průmysl ztratil velkou část konkurenceschopnosti a dostal by se na úroveň Francie nebo Itálie. Možná je načase, aby česká politická reprezentace opustila svůj tradičně submisivní postoj vůči největší sousední zemi. Za investice není třeba děkovat, profituje z nich v první řadě Německo. A pokud jde o pompézně servírované drobty v podobě evropských dotací, ani zde není prostor pro vděčnost. Dotace slouží propagandě spíše než čemukoli jinému. Bohatství je tam, kde je kapitál a kde se inkasují dividendy. Číňané už to pochopili. PAVEL KOHOUT ekonom, Robot Asset Management SICAV investiční společnost, a. s. Pavel Kohout je spoluautorem programu Realistů LN 14. 10. 2017
    king
    • Re: Nikoli Německo pro nás, ale Češi a další jsou pro Německo nepostradatelní
      16.10.2017 12:20

      Obzvláště bych zdůraznil, že za investice není třeba děkovat a už vůbec není nutné někomu servilně lézt kamsi tím, že 4 nejvyšší ústavní činitelé podepíší nějaké potupné prohlášení. Proč se ale chováme daleko servilněji k Číně která zde investovala asi tak setinu toho co němci? Odpověd mě vskutku zajímá.
      ..
    • Re: Nikoli Německo pro nás, ale Češi a další jsou pro Německo nepostradatelní
      16.10.2017 12:11

      Třeštíková. !Stále máme pocit, že nás někdo okupuje. Je to trapné. Z českého národa jsem v depresi, řešíme jenom máslo...!
      Velkamedvědice
  •  
    16.10.2017 10:50

    Česká koruna je to nejmenší, co mě v ČR vadí. Proto nevidím důvod pro změnu.
    tak nějak
    • Nikoli Německo pro nás, ale Češi a další jsou pro Německo nepostradatelní
      16.10.2017 11:49

      Nikoli Německo pro nás, ale Češi, Poláci, Slováci a další jsou pro Německo nepostradatelní Druhý hospodářský zázrak SRN Nikoli Německo pro nás, ale Češi, Poláci, Slováci a další jsou pro Německo nepostradatelní Ještě během 90. let se zdálo, že německé ekonomice dochází dech. Hospodářská stagnace, nezaměstnanost, vysoké daně, navíc trvalý schodek platební bilance. Jinými slovy, Německo málo vyváželo, hodně dováželo a peníze tekly do ciziny. Ještě v roce 2001 se schodek platební bilance blížil dvěma procentům HDP. Pak se ale cosi změnilo. Podle posledních údajů německá platební bilance dosahuje neuvěřitelné hodnoty plus 8,3 procenta HDP. Obdivuhodný, ve světě nevídaný výkon. Příčiny? Že by blahodárný vliv eura? Sotva, když se Francie během stejného období dostala ze slušného přebytku do deficitu 0,9 procenta HDP. Bájné Hartzovy reformy? Kdo zná jejich princip, chápe, že šlo spíše o kosmetiku než o podstatu. V čem tedy spočívá nový německý hospodářský zázrak? Ideální situace Do jisté míry je vysvětlením chronická krize mnoha ostatních členů eurozóny. Peníze plynuly z rizikových zemí do bezpečného německého přístavu. Tento proud zlevnil financování německého státního dluhu i úvěrů pro německé podniky a domácnosti. Nevysvětluje však ohromný úspěch německého exportu. Vždyť Německo má druhý největší obchodní přebytek na světě, hned po Číně. V přepočtu podle hodnoty obchodního přebytku na hlavu je Německo devětkrát silnější než Čína. A v úvodem zmíněné platební bilanci Německo absolutně vede, dokonce i před Čínou a Japonskem. Zatímco zaměstnanost ve výrobních odvětvích ve většině západních zemí byla těžce postižena vstupem Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001, v Německu se stal pravý opak. Proč? Ekonomka Dalia Marinová z univerzity v Mnichově má odpověď, která je stejně přímočará jako neobvyklá. Vysvětlení je dvojí. Za prvé, Čína dováží z Německa přesně to, co sama neumí vyrobit. Náročné stroje a zařízení, kvalitní průmyslové výrobky všeho druhu, včetně spotřebního zboží. Čína nekonkuruje Německu v odvětvích, která vyžadují nízké mzdy: textilní průmysl a podobně. Hlavní důvod je však ještě jiný. Německo sousedí s Českem a Polskem. Kromě toho Slovensko, Maďarsko a další levné výrobní základny jsou nedaleko. Německo má s nimi historické zkušenosti a disponuje dostatkem znalců místních jazyků a poměrů. Ideální situace, aby kapitálově bohaté Německo využilo výhod levné pracovní síly. Liberalizace investic a obchodu v zemích na východ od německých hranic znamenala příznivý obchodní šok, který vedl k nárůstu zaměstnanosti v německém průmyslu. Na rozdíl od tradičního outsourcingu, kdy se z drahé země přesune celá továrna do levné země, byla Čechům, Polákům a Slovákům přidělena úloha jakýchsi asistenčních zemí, které v rámci dělby práce vykonávají určité přesně definované úkoly, aniž by konkurovaly zaměstnanosti v Německu. Asi jako když si pan továrník najme písařku, která bude psát obchodní dopisy místo něho: jeho místo mu písařka zaručeně nevezme. Česko a další země mají oproti Číně ještě jednu výhodu. Zatímco Čína tvrdě tlačí na přenos technologií, aby sama dokázala vybudovat továrny podobné německým a časem mohla Němcům konkurovat, v Česku, na Slovensku se nikdy nic podobného nestane. Zdejší kapitál je příliš slabý. Žádný domácí podnikatel nikdy v Česku nepostaví novou automobilku, která by konkurovala Volkswagenu, natožpak aby těžila z jejího know-how. V Číně něco takového možné je. Spojené státy na rozdíl od Německa postrádaly pomocnou ruku v podobě laciné a kvalifikované pracovní síly z východní Evropy, konstatuje Dalia Marinová. I toto je důvod, proč americká obchodní bilance dosahuje schodku ve výši 783 miliard dolarů (údaj za posledních 12 měsíců k červenci 2017). Něco podobného platí také pro Francii a Británii, které rovněž zaznamenávají obchodní schodky. Je to naopak Německo dováží z Číny textil, hračky a elektroniku, vyváží do Číny automobily a stroje. S východní Evropou Německo obchoduje z větší části v oblasti automobilů a součástí pro automobilový průmysl. Německý obchod s východní Evropou se týká ze 60 procent dalšího německého obchodu se zbytkem světa, jak ukázala nedávná studie Světové banky. Často se hovoří o tom, jak je Německo pro českou ekonomiku důležitým a nepostradatelným partnerem. Jenomže ve skutečnosti je Česko (a další země v podobné situaci) pro Německo ještě důležitějším a mnohem nepostradatelnějším partnerem. Bez Čechů, Poláků, Slováků a dalších národů z regionu by německý průmysl ztratil velkou část konkurenceschopnosti a dostal by se na úroveň Francie nebo Itálie. Možná je načase, aby česká politická reprezentace opustila svůj tradičně submisivní postoj vůči největší sousední zemi. Za investice není třeba děkovat, profituje z nich v první řadě Německo. A pokud jde o pompézně servírované drobty v podobě evropských dotací, ani zde není prostor pro vděčnost. Dotace slouží propagandě spíše než čemukoli jinému. Bohatství je tam, kde je kapitál a kde se inkasují dividendy. Číňané už to pochopili. PAVEL KOHOUT ekonom, Robot Asset Management SICAV investiční společnost, a. s. Pavel Kohout je spoluautorem programu Realistů LN 14. 10. 2017
      king
  •  
    16.10.2017 10:10

    Aha , takze vy vlastne rikate , budeme vycucavat zeme periferie eurozony a snad se napakujeme nez to pokrachuje ... Tomu rikam postoj . Euro proste neni vhodne pro 27 zemi v EU , je vhodne tak pro 7-8 . Zbytek poskozuje a tim zmeruje ke katastrofe .... Tohle je prece vazne titanik . Proc nastupovat .
    Beld
    •  
      16.10.2017 11:05

      Třeba proto, že bychom díky provázanosti naší ekonomiky s tou německou byli mezi těmi státy, kterým euro vyhovuje.
      ..
      •  
        16.10.2017 11:09

        Problém je, že někomu Euro vyhovuje, jinému nikoli. Takže co s tím? Receptem je sečíst oba tábory jednotlivců a počty v jednotlivých táborech porovnat. Máš snad spravedlivější řešení?
        tak nějak
        •  
          16.10.2017 11:47

          Tak vzhledem k tomu, že jsme nejvíce provázani s německem, je odpověď jednoduchá. Nejsme jižní Evropa.,
          Velkamedvědice
  •  
    16.10.2017 9:42

    Já bych počkal , není se kam hrnout . EU je v rozpadu , Angela se ráda vrátí k Marce ( myslím tím tu západní ) Frantíci k Franku , atd. , atd. Když si ještě pár let počkáme , ušetříme velké peníze za návrat k původnímu platidlu .
    euroskeptik
  • Opet skvely clanek pana Soustruznika
    14.10.2017 9:08

    EU stoji a pada na Nemecku, driv nez bude sance prejit na euro tak euro nejspise padne pri problemech Recka, Italie a Spanelska je to zcestna myslenka nicmene na okraji EU jsme uz ted komedie o Lithiu nema cenu ani nejak komentovat Cesi bud svejkuji nebo jsou hloupy at uz bude z lithia uzitek jakykoliv tento stat a obcani z tho profitovat NIKDY nebudou.....
    martík
    • Při diskusi o šteuru se nenechme zmást Nemocionálními argumenty. V rychlejší části EU již jsme!
      16.10.2017 11:51

      Čtyři hlavní argumenty proti euru! http://www.pavel-kohout.cz/clanky/ctyri-argumenty-proti-euru Čtyři argumenty proti euru 4. 9. 2017 Hlavní nebo vedlejší kolej. To je otázka. Být či nebýt v „jádru“ nebo v „hlavním proudu“ Evropské unie. Být v rámci „vícerychlostní Evropy“ v rychlejším nebo pomalejším pruhu. Co myslíte? Pokud jde o hospodářský růst, není co řešit. Česko jednoznačně patří do rychlejšího pruhu. meziroční růst HDP Tím bychom mohli celou věc kolem vícerychlostní Evropy uzavřít: česká ekonomika má zkrátka na rychlejší růst než Západ. Ale celá věc teprve začíná. Existují politici, úředníci a aktivisté, kteří z různých důvodů lpějí na myšlence eura, společné evropské hospodářské politiky, společného federálního rozpočtu, společných dluhopisů, a tak dále. Věnujme pozornost euru. Zdánlivě přece o nic nejde. Můžeme přijít jen o své problémy: od nepředvídatelného kolísání měnových kursů až po trable s drobnými v peněžence na dovolené. Nadto získáme možnost mluvit do měnové politiky a vyšší mezinárodní prestiž. Ve skutečnosti je vše úplně jinak. Můžeme se zaplést do problémů, o kterých zatím většina populace, včetně podnikatelů, kteří volají po euru, nemá ani tušení. A nejde jen o plané strašení. Argumentem pro euru číslo jedna je zvýšené makroekonomické riziko. Z naivního hlediska euro snižuje riziko, neboť odpadá věčné a protivné kolísání měnových kursů. Ale tahle nepříjemnost má svůj účel. Díky volně plovoucímu kursu se měna může snadno a relativně plynule přizpůsobit změně podmínek. Pokud je měna pevně vázaná na euro (jak tomu bylo během krize například v baltských zemích), chybí cosi jako tlumič otřesů. Ekonomiky baltských republik poklesly během let 2007-2009 celkově o 17,4 procenta. O takové krizi se nám v Česku ani nezdálo! Baltské státy nicméně vydržely a nakonec postupně přijaly euro. Své ekonomické úrovně z roku 2007 dosáhly teprve v roce 2015. Pokud nyní rostou srovnatelně rychle s českou ekonomikou, není to žádný zázrak, jen postupné dohánění ztraceného růstu. Ale nastane-li v budoucnosti nová evropská recese (což je dříve či později nutné), baltské ekonomiky opět pojedou autem bez tlumičů po hrbolaté cestě. foto Pavel Kohout Druhým argumentem je morální hazard. Pamatujete si, jak Slovensko bylo nuceno se zadlužit, aby se smělo podílet jakožto hrdý člen eurozóny na záchraně Řecka? Něco podobného se může opakovat. Italský státní dluh směle směřuje ke hranici 140 procent HDP. Francouzský dluh atakuje 100 procent HDP, a to navzdory příznivé makroekonomické situaci. A také navzdory faktu, že italský šéf Evropské centrální banky masivně dotuje nestabilní jihoevropské státy tím, že za nekrytá eura kupuje státní dluhopisy. Pokud někdo tvrdí, že „eurozóna krizi ustála“, je to jen díky ohromnému a velmi nestandardnímu rozsahu intervencí na finančních trzích. Bez trvající emise nekrytých, nově natištěných peněz v rozsahu 60 miliard euro měsíčně by se veřejné finance jižního křídla eurozóny (včetně Francie) dávno zhroutily. Celkově Evropská centrální banka dotuje veřejné eurozónu gigantickou částkou 2300 miliard euro - což je zcela proti všem původním slibům a předsevzetím, se kterými byla ECB v 90. letech zakládána. A mimochodem, Řecko se stejně zachránit nepodařilo. Prošlo částečným státním bankrotem v roce 2012 a jeho ekonomická úroveň je na čtyřech pětinách předkrizové úrovně. Navzdory veškerým snahám. Vstoupit do eurozóny tedy znamená jednu ze dvou možností: buď riziko, že jednou budeme dotovat krachující Itálii a časem i Francii, anebo se smířit s tím, že naše měna (euro) bude nepřetržitě manipulována. (S korunou jsme si to užili během let 2013 až 2017 a nebyla to příjemná zkušenost. V rámci eurozóny bychom ji měli patrně navěky.) Třetí argument - hrozba daňové harmonizace - je ještě závažnější než první dva. Všichni víme, že ekonomický význam eura je pouze vedlejší záležitost. Prvotní motivací zavedení společné evropské měny bylo založení jednotného centralizovaného státu. Jednotný stát musí mít samozřejmě centrální rozpočet, ministerstvo financí a daně. Jednotný stát bude mít tendence vše řídit a všem nařizovat stejné daňové sazby, nebo alespoň minimální sazby daní z příjmu. Podobně, jak daňová unifikace již funguje u daně z přidané hodnoty. Členské státy eurozóny se tedy mohou těšit, že jednoho dne jim někdo poručí, aby zvýšily daně na minimální úroveň, řekněme, 40 procent. Co to udělá s jejich konkurenceschopností, je vedlejší. Naopak, centrální mocnosti (především Francie) nijak netouží, aby si východní ekonomiky příliš vyskakovaly. Zaměstnanost v Česku nebo Polsku znamená v jejich očích ztrátu pracovních míst ve Francii. Jednou z cest, jak si poradit s nepohodlnými Východoevropany, je donutit je k razantnímu zvýšení daní a zdražení sociálního státu. Kdyby Česko muselo zvednout daně a sociální výdaje na francouzskou úroveň, bylo by ekonomicky zničeno, protože si ani jedno ani druhé nemůže dovolit. Ano, jistě: všichni zatím tvrdí, že daňová a sociální politika je vnitřní záležitostí členských států, do nichž EU zatím nemůže mluvit. Zatím. Pak ale existuje ještě čtvrtý argument proti euru, který má principiální význam a není pouze hypotetický - „co by kdyby“. Fakt je, že přijetí eura by znamenalo konec nadějí na neinflační hospodářský růst. Fakt, nikoli hypotéza. Proč? Dokud máme korunu s volně plovoucím kursem, je šance - dosti opodstatněná a v minulosti již prověřená - že její kurs bude posilovat současně se zvyšováním výkonnosti ekonomiky ve srovnání se zahraničím, zejména s Německem. Tím automaticky porostou mzdy vyjádřené v eurech a jako prémie i hodnota korunových úspor. Ekonomika může touto cestou rychle růst, aniž by zaznamenávala vysokou inflaci. Během let 1998 až 2008 vzrostla průměrná česká mzda o 167 procent vyjádřeno v eurech. Index spotřebitelských cen za totéž období vzrostl jen o 31,5 procenta. To vše jen díky koruně, která posílila vůči euru celkově o 39,5 procenta: posílení koruny umožnilo růst reálných příjmů při nízké inflaci. Kdyby během období 1998-2008 koruna nemohla posilovat, buď by reálné mzdy rostly znatelně pomaleji anebo by musela být vyšší cenová inflace. To není hypotéza nebo výsledek složitého ekonomického modelu, to je prostá aritmetika ze základní školy. Co by se bývalo stalo, kdyby koruna byla během let 1998-2008 pevně fixována na euro, respektive na německou marku jako měny baltských států? Tak například v Lotyšsku za tuto dobu vzrostly spotřebitelské ceny o 76 procent (srovnejme s českou hodnotou 31,5 procenta). Nejen to: v Lotyšsku, v Estonsku a na Litvě vznikly bubliny v cenách nemovitostí a v bankovních úvěrech. Uvedené státy utrpěly všechny těžkou finanční krizi, které česká ekonomika zůstala ušetřena. Závěrem - při diskusi o euru se nenechme zmást emocionálními argumenty. V rychlejší části Evropy již jsme. Ano, je to možná divné a překvapující vzhledem ke kvalitám naší politické reprezentace, ale mějme na paměti, že kvalita politiků je mizerná napříč Evropou a že ti cizí nejsou o nic lepší. A pokud jde o výhodu eura ohledně drobných na dovolené, možná rizika jsou podstatně závažnější.
      king
    • Re: Opet skvely clanek pana Soustruznika
      16.10.2017 11:22

      tak bakala je snad stale cesky obcan ne? tak aspon jeden bude
      X.Y.Z
    • 15.10.2017 18:48

      Příspěvek byl smazán kvůli neodůvodněnému napadání autora příspěvku. Prosíme uživatele o korektní a věcné příspěvky.
      pro ..
  • Přijetí Eura
    13.10.2017 20:07

    Často si myslím, že nepřijetí Eura již před léty, jak to udělali Slováci a kteří si vedou ted' lépe než my, byl důvod aby se o tom mohlo diskutovat a hádat se dalších spoustu let. Je to stejně nevyhnutelné a velké podniky a firmy Euro používají již několik let. Při dnešní posádce na hradě by bylo přijmutí rublu otázkou několika dnů.
    Gorby
    • Re: Přijetí Eura
      16.10.2017 10:23

      ....slováci si vedou lépe než my?....to je ale novina....a proč jich tady pracuje čím dál víc?....doporučuji přečíst si diskuse pod články o tom hrozném neštěstí slov. zdravotnic při návratu z rakouska, mezi řádky se ukáže názor prostých slováků na to, jak se jim vede.....a němci si se zbytkem unie vždy vytřou pudel, jádro nejádro....to je třeba pochopit
      keris
    • Re: Přijetí Eura
      16.10.2017 10:11

      Ale slovaci se nevedou lepe nez cesi , polaci , nebo madari . Data to proste neukazuji .
      Beld
Aktuální komentáře
19.03.2024
11:23Japonský jen slábne i s vyššími sazbami. Akcie v Evropě beze směru  
11:06Jan Bureš: Březnové rozhodnutí ČNB - zvítězí snížení sazeb o 50bps?
10:05Unilever oddělí podnikání se zmrzlinou do samostatného podniku a zruší 7500 míst
9:10Rozbřesk: Tuzemská inflace hluboko pod průměrem EU, nervózní koruna vyhlíží zasedání ČNB
8:43Japonsko opustilo režim záporných sazeb, Nvidia představila nové čipy a futures jsou v červeném  
8:05Japonská centrální banka po 17 letech zvedla základní sazbu
18.03.2024
17:24Jaký by „měl být“ poměr cen akcií k objemu peněz?
17:03Spolupráce Applu a Alphabetu dnes nastartovala zájem o technologie  
16:02Gerber: Situace v Tesle by se mohla změnit k lepšímu…
14:50Ceny starších bytů v Praze, Brně a Ostravě vzrostly, dorovnávají loňsky pokles
13:50Týdenní výhled: Jak moc změní Fed projekci sazeb na letošek?  
12:37Než otevře Wall Street: Alphabet, Nvidia, PepsiCo  
12:15Týden začíná opatrně pro akcie i dluhopisy. O slovo si řekla AI, ale pozornost míří k sazbám  
12:09Eurostat: Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 procenta, česká klesla pod unijní průměr
11:32Komerční banka, a. s.: Znovuzvolení členky Představenstva KB
10:56Růst maloobchodu a průmyslu v Číně na začátku roku překonaly odhady analytiků
10:26Zájem o akcie Redditu před vstupem na burzu pětkrát převyšuje nabídku
10:08ČEZ, a.s.: Doplnění výroční finanční zprávy 2022
10:06ČEZ, a.s.: Oznámení o výplatě úrokového výnosu
9:58ČSÚ: Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v únoru meziročně opět klesly

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
JP - Jednání BoJ, základní sazba
11:00DE - Index očekávání ZEW
13:30USA - Počet stavebních povolení