Nový německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas volí vůči Rusku znatelně tvrdší rétoriku než jeho předchůdci. Der Spiegel to na svých stránkách komentuje s tím, že pro takový postoj „existuje mnoho dobrých důvodů, zároveň ovšem jde o porušení dlouholeté tradice“.
„Může to znít absurdně, ale druhá světová válka Německo s Ruskem nakonec spíše spojila, než aby tyto země rozdělila nepřátelstvím. Žádná jiná země na světě nebyla tak nadšena Gorbačovem a pádem Sovětského svazu jako Německo. Je tak pochopitelné, proč v této zemi panuje zklamání z toho, že vztahy s Ruskem se nyní zhoršují,“ píše Der Spiegel.
Maas v nedávném rozhovoru pro Der Spiegel uvedl, že Rusko se chová stále více nepřátelsky. Odmítl ukončení sankcí, které jsou proti němu uplatňovány, a byl pro vyšší tlak na Rusko spojený s jeho aktivitami v Sýrii. Podle Maase nyní u řady lidí na Západě panuje „extrémně kritický pohled na Rusko“. Berlín také nedávno poprvé v poválečné historii vyhostil ruské diplomaty bez toho, aby byli podezřelí ze špionážní činnosti. Mělo jít o trest za útok na bývalého agenta Skripala v Londýně.
Německo v posledních letech také zvýšilo výdaje na obranu, schválilo sankce vůči Rusku a jeho jednotky jsou spolu s dalšími ze členských zemí NATO v baltských zemích. Zároveň se snaží o udržení dialogu s Ruskem, ale ruské vztahy se Západem i přesto upadly do krize. Ruský velvyslanec v Německu Sergej Něčajev dokonce tvrdí, že situace je horší než během studené války. Panuje totiž hluboká nedůvěra a vzájemné nepochopení. A je pochopitelné, že ani změna rétoriky německého ministerstva zahraničních věcí nebyla v Rusku přijata pozitivně.
Otázka vztahů s Ruskem byla v Německu jedním z hlavních volebních témat a společnost je do značné míry rozdělena na skeptiky a rusofily. Ti první poukazují na to, že Putin v Evropě hýbe hranicemi, destabilizuje Ukrajinu, snaží se rozložit EU a se Západem je v kybernetické válce. Ti druzí zase tvrdí, že Západ dělá také chyby a porozumění s Ruskem je podle nich nutností už proto, že Německo má vůči němu „historickou zodpovědnost“. Na to skeptici reagují s tím, že jde o naivitu, protože Putin rozumí jen síle. Což ale podle těch druhých znamená pouze to, že skeptici jsou váleční štváči.
Der Spiegel tvrdí, že s ohledem na případ Skripala a ruské působení v Sýrii je tvrdší tón německého ministra zahraničních věcí částečně opodstatněný. Proti ostré rétorice se ale i tak postavila také řada jeho spolustraníků z SPD. A faktem zůstává, že podle průzkumu společnosti Forsa 94 % Němců věří ve velký význam dobrých vztahů s Ruskem. K tomu asi 68 % tázaných odmítá tvrdší postoj vůči této zemi.
Extrémem je postoj AfD, která vnímá Putina jako smířlivého člověka, který je jen neustále provokován nezodpovědnou německou vládou. Z této strany dokonce zaznívají teorie o tom, že někteří němečtí politici se snaží vyvolat novou válku s Ruskem. Například poslanec Hansjörg Müller tvrdí, že „Putin miluje svou zemi, chrání ji a nepodřizuje se zájmům jiných tak jako německá kancléřka“. Podle Spiegelu podobné úvahy ukazují hlavně to, že řada Němců stále obdivuje silné vůdce typu Bismarcka.
Mezi Německem a Ruskem přirozeně existují i silné ekonomické vazby a největší spory v této oblasti budí plynovod Nord Stream 2. O něm se v Evropském parlamentu otevřeně hádají i politici z vládní CDU. Plynovod se stal symbolem německo-ruských vztahů. Putin prý o něm v rozhovorech s Merkelovou hovoří jako o „mých trubkách“ a opakovaně se ptá, kdy jeho stavba začne. Merkelová jej dříve vnímala z čistě ekonomické perspektivy, postupně ale svůj pohled změnila a nyní tvrdí, že ke stavbě nedojde, pokud Ukrajina nezůstane tranzitní zemí pro ruský plyn.
Vztahy mezi Ruskem a Německem se promítají i do postojů Rusů. Ti podle průzkumů Levada Center již nevnímají Německo ani zdaleka tak pozitivně jako dříve. Necelá čtvrtina tázaných nyní vidí Německo jako nepřítele a téměř nikdo jej nepovažuje za zemi přátelskou. „Ti, kdo věří, že Putin chce obnovit Sovětský svaz, zničit EU, zaplavit Evropu uprchlíky a rozdělit Západ propagandou, si volí obranu a konfrontaci. Když ale Putin v minulosti jednal agresivně a destruktivně, bylo to výsledkem jeho pocitu, že Západ jej dotlačil do kouta. Pak se domnívá, že může použít všechny dostupné prostředky,“ píše Der Spiegel. A dodává:
„Putin nechce obnovit Sovětský svaz, ale chce, aby Západ respektoval ruské zájmy, nestaral se o jeho vnitřní politiku a nesnažil se o další expanzi EU a NATO. A aby se v neposlední řadě smířil s tím, že Moskva vnímá bývalé země SSSR s výjimkou baltských zemí jako sféru svého vlivu.“ Spiegel pak radí, že ke zlepšení vtahů je nutné, aby se Berlín držel „realpolitiky“, Rusko by zase mělo přestat se svým „strategickým lhaním“.
Zdroj: Der Spiegel