O budoucnosti kryptoměn nakonec rozhodnou banky. A možná je to nejlepší

Hlavní aktéři kryptorevoluce bitcoin a ether od prosince minulého roku ztratili více než polovinu své hodnoty. Investoři se totiž snaží srovnat si v hlavě, k čemu vlastně tyto měny mohou být dobré. Minulý týden se jim v tom pokusili pomoci analytici banky Morgan Stanley. FTAlphaville shrnuje jejich závěry následovně:

Banka v první řadě poukazuje na prudký pokles zobchodovaných objemů u obou kryptoměn:

Likvidita je přitom pro významné držitele kryptoměn klíčovým faktorem. Pokud by se totiž pokoušeli prodat část svého podílu, bez dostatečné likvidity by prodeje vyvolaly další prudký pokles ceny. To by následně mohlo vést k dalším prodejům a celá spirála by se roztáčela stále větší rychlostí. Podle FTAlphaville je přitom asi 40 % bitcoinů drženo pouhou tisícovkou subjektů. A jenom přibližně 60 % likvidity, jejíž vývoj popisuje graf, je nyní spojován s obchody proti fiat měnám, jako je dolar, japonský jen či renminbi. Zbylá část se obchoduje proti jiným kryptoměnám. Pokud bychom tedy brali za bernou minci pouze „fiat likviditu“, pokles je ještě znatelnější, než by naznačoval graf.

FTAlphaville zmiňuje starý vtip o kryptoměnách, který říká, že „jejich trhy prostřednictvím složitého procesu objevují základní mechanismus financí a pak jej prohlašují za inovaci“. Morgan Stanley ovšem poukazuje na banky jako JP Morgan, Wells Fargo či Deutsche Bank, které s kryptoměnami experimentují v řadě nových oblastí včetně swapových operací či financování obchodních transakcí. „Zda jejich laboratorní hry skončí vytvořením nějaké nové hodnoty, nad tím každopádně visí otazník. Nyní je pravděpodobně příliš brzy odhadovat, jaké aplikace mohou kryptoměny v reálném životě nakonec mít,“ píše FTAlphaville. A dodává:

„Koneckonců historik A. J. Field ukázal, že trvalo více než padesát let, než elektrická energie změnila americký výrobní sektor. Stalo se tak ve třicátých letech a tento proces zahrnoval i řadu boomů a propadů. Možná bychom měli být rádi, že banky vzaly experimentování na sebe. Mohou totiž alespoň teoreticky ustát ztráty, které by jinak položily i celá města. Nejsme si ale zase tak jistí, že ztráty se budou nakonec týkat jen těch, kteří jsou schopni je unést.“

Zdroj: FTAlphaville