Je rostoucí dluh firem bublinou, která každou chvíli praskne? Podle nového výzkumu společnosti McKinsey Global Institute (MGI) vzrostl během deseti let od globální finanční krize dluh nefinančních společností o 29 bilionů dolarů – což je téměř tolik co vládní dluh. Pravděpodobně nás čeká tržní korekce. Přesto není růst firemního zadlužení tak zlověstný, jak na první pohled vypadá – a v některých ohledech dokonce ukazuje na pozitivní ekonomický výsledek.
V průběhu posledního desetiletí zaznamenal trh firemních dluhopisů prudký růst, když banky restrukturalizovaly a napravily své účetní bilance. Od roku 2007 se hodnota nesplacených podnikových dluhopisů nefinančních společností téměř ztrojnásobila – na 11,7 bilionu dolarů – a jejich podíl na globálním HDP se zdvojnásobil. Hlavním trhem podnikových dluhopisů byly tradičně Spojené státy, ale dnes se k nim připojují firmy z celého světa.
Obecný přechod na dluhopisové financování představuje vítaný jev. Trhy dluhového kapitálu jsou pro institucionální investory významnou třídou aktiv a poskytují velkým společnostem alternativu k bankovním úvěrům. Zároveň je však zřejmé, že v letech ultralevných úvěrů se na trh dluhopisů uchýlili i mnozí rizikovější dlužníci. Během příštích pěti let vyprší splatnost nefinančních podnikových dluhopisů v objemu rekordních 1,5 bilionu dolarů ročně; a protože mají některé firmy problémy se splácením, s největší pravděpodobností se zvýší i počet bankrotů.
Objem podřadnosti, rozvojové trhy a křehké účetnictví
Průměrná kvalita dlužníků se snížila. V USA představují 22% nesplaceného nefinančního podnikového dluhu „podřadné“ dluhopisy od spekulativních emitentů a dalších 40% má rating BBB, což je jediný stupeň nad podřadnými. Jinými slovy téměř dvě třetiny dluhopisů vydaly firmy s vyšším rizikem bankrotu, včetně mnoha amerických maloobchodů. Tyto firmy budou muset v příštích pěti letech splatit značný objem spekulativního dluhu a vzhledem ke klesajícím tržbám způsobeným přechodem zákazníků na internet to mnohé z nich jednoduše nezvládnou.
Dalším potenciálním zranitelným místem je prudce rostoucí podnikový dluh v rozvojových zemích, které představují dvě třetiny růstu celkového podnikového dluhu od roku 2007. V minulosti byly největšími vypůjčovateli firmy z rozvinutých ekonomik. Mnohé se však změnilo se vzestupem Číny, která dnes patří k největším trhům podnikových dluhopisů na světě. Od roku 2007 do konce roku 2017 se hodnota nesplacených čínských nefinančních podnikových dluhopisů zvýšila z pouhých 69 miliard na 2 biliony dolarů.
Posledním zdrojem rizika je křehká finanční situace některých firem emitujících dluhopisy. Je pravda, že podle zjištění MGI by v rozvinutých ekonomikách hrozilo jen necelým 10% dluhopisů vyšší riziko nesplacení, pokud by úrokové sazby vzrostly o 200 základních bodů. Také v Evropě je dnes podíl dluhopisů vydaných rizikovými firmami ve většině zemí nižší než 5 %, což naznačuje, že dluhopisy zatím vydávají jen největší spolehlivé společnosti.
Problém je v tom, že zde existují ostrůvky zranitelnosti. I při historicky nízkých úrokových sazbách (než Federální rezervní systém zvýšil 14. června referenční sazbu na 1,75-2 %) existovalo u 18% dluhopisů (v hodnotě zhruba 104 miliardy dolarů) v americkém energetickém sektoru vyšší riziko nesplacení.
Riziko hlavně na rozvíjejících se trzích
Zdá se však, že největší rizika hrozí na rozvíjejících se trzích, jako jsou Čína, Indie a Brazílie. Už dnes je situace taková, že 25-30 % dluhopisů na těchto trzích vydaly firmy s vyšším rizikem nesplacení (které jsou definovány tak, že je u nich poměr pokrytí úrokových nákladů nižší než 1,5). A tento podíl by se mohl zvýšit na 40 %, pokud by úrokové sazby vzrostly o 200 základních bodů.
V rámci těchto rozvíjejících se trhů jsou přitom některé sektory zranitelnější než jiné. V Číně hrozí vyšší riziko nesplacení třetině dluhopisů vydaných průmyslovými firmami a 28 procentům dluhopisů emitovaných realitními společnostmi. Počet firemních bankrotů se v Číně už dnes plíživým tempem zvyšuje; v Brazílii pak čtvrtina všech podnikových dluhopisů s vyšším rizikem nesplacení pochází z průmyslového sektoru.
Hrozba krize?
Můžeme v situaci, kdy globální míra podnikových bankrotů už dnes převyšuje třicetiletý průměr a po zesplatnění dalších dluhopisů se pravděpodobně ještě zvýší, prohlásit, že se schyluje k další globální finanční krizi? Stručná odpověď zní ne. Jednotliví investoři do dluhopisů sice mohou zaznamenat ztráty, ale je nepravděpodobné, že neschopnost splácet závazky na trhu podnikových dluhopisů bude mít významné důsledky pro celý systém, jako když sekuritizované podřadné hypotéky rozdmýchaly poslední finanční krizi.
Odmyslíme-li si krátkodobé překážky a zádrhele, je příklon firem k dluhopisovému financování pozitivním vývojem. Existuje zde obrovský prostor pro další trvalý růst. S růstem trhu však budou banky muset přehodnotit své strategie a více se zaměřit na jiné segmenty klientů, jako jsou malé a střední firmy a domácnosti. Investoři a individuální střadatelé zase získají nové příležitosti k diverzifikaci portfolií.
Pokud nás však finanční krize před deseti lety něčemu naučila, pak je to poznatek, že se rizika často vynoří tam, kde je nejméně čekáme. Proto by regulátoři a politici měli dál monitorovat stávající i potenciální rizika, jako jsou ta, která vyvstávají z credit default swapů (pojištění proti nesplacení dluhopisu) u podnikových dlužníků nebo z komplexní sekuritizace dluhopisů. Stejně tak by měli vítat zakládání elektronických platforem pro prodej podnikových dluhopisů a obchodování s nimi, aby se zvýšila průhlednost a efektivita trhu. Jedině tak se sníží riziko, že se z dnešního dluhu stane zítřejší dluhový převis.
Susan Lundová je partnerkou společnosti McKinsey & Company a lídryní v její nadřazené organizaci McKinsey Global Institute.
Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org