Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: Poučení ze zapomenutého amerického státního bankrotu

Project Syndicate: Poučení ze zapomenutého amerického státního bankrotu

23.05.2018 6:05

Jedním z nejúporněji přežívajících mýtů o Spojených státech je báchorka o tom, že federální vláda nikdy nevyhlásila neschopnost splácet vlastní závazky. Kdykoliv se v Kongresu debatuje o dluhovém stropu, opráší politici i novináři staré klišé: USA své věřitele neoškubávají.

Má to však jeden háček: není to pravda. Před několika desítkami let se totiž USA chovaly spíš jako „banánová republika“ než jako rozvinutá ekonomika, když jednostranně a retroaktivně restrukturalizovaly své dluhy. A přestože si na toto klíčové období ekonomických dějin málokdo vzpomene, dnešní vedoucí představitelé si z něj mohou vzít cenná ponaučení.

Překážka zlaté klauzule


Ve snaze pomoci USA vybřednout z velké hospodářské krize oznámil prezident Franklin Roosevelt v dubnu 1933 plány na vynětí USA ze zlatého standardu a devalvaci dolaru. To však nebylo tak snadné, jak Roosevelt předpokládal. Většina dluhových kontraktů v té době obsahovala „zlatou klauzuli“, která konstatovala, že dlužník musí zaplatit „zlatými mincemi“ nebo „ekvivalentem zlata“. Tyto klauzule byly zavedeny během občanské války jako způsob, jak ochránit investory před možným prudkým vzestupem inflace.

Pro Roosevelta však zlatá klauzule představovala překážku devalvace. Kdyby se měna devalvovala bez vyřešení tohoto smluvního problému, dolarová hodnota dluhů by se automaticky zvýšila, aby se vykompenzoval slabší směnný kurz, a výsledkem by byly hromadné bankroty a obrovský růst veřejného dluhu.

V zájmu vyřešení tohoto problému schválil Kongres 5. června 1933 společnou rezoluci, která anulovala veškeré zlaté klauzule u minulých i budoucích kontraktů. Tím se otevřely dveře devalvaci – a politickému zápasu. Republikáni byli zděšeni, že se hazarduje s pověstí země, zatímco Rooseveltova administrativa tvrdila, že rezoluce neznamená „zneplatnění smluv“.

Třicátého ledna 1934 byl dolar oficiálně devalvován. Cena zlata se vyšplhala z 20,67 dolaru za unci (což byla cena platná od roku 1834) na 35 dolarů za unci. Držitelé cenných papírů chráněných zlatými klauzulemi vcelku pochopitelně prohlašovali, že jejich zrušení je protiústavní. Byla podána řada žalob a čtyři z nich se nakonec dostaly až k Nejvyššímu soudu. Soudci v lednu 1935 posuzovali dva případy týkající se soukromých dluhů a dva případy, v nichž figurovaly státní dluhopisy.

Rozhodnutí soudu

Základní otázka zněla ve všech případech prakticky stejně: měl Kongres právo změnit smlouvy se zpětnou platností?

Osmého února 1935 oznámil Nejvyšší soud své nálezy. Ve všech případech rozhodli soudci poměrem hlasů 5:4 ve prospěch vlády – a proti investorům požadujícím odškodnění. Podle většinového názoru se Rooseveltova administrativa směla odvolat na „nezbytnost“, a ospravedlnit tak zneplatnění smluv, pokud tím pomohla vysvobodit ekonomiku z velké hospodářské krize.

Soudce James Clark McReynolds, jižanský právník, který během prvního prezidentského působení Woodrowa Wilsona působil jako ministr spravedlnosti, sepsal odlišné stanovisko – stejné pro všechny čtyři případy. V krátkém prohlášení pak hovořil o posvátnosti smluv, o vládních závazcích a o neuznávání vlastních povinností pod zástěrkou práva. Své vystoupení zakončil silnými slovy: „Padla na nás hanba a ponížení. Můžeme spolehlivě očekávat morální a finanční chaos.“

Většina Američanů na tuto epizodu zapomněla – kolektivní ztráta paměti milosrdně překryla událost, která je v rozporu s obrazem země, kde má vláda zákona vždy navrch a smlouvy jsou posvátné.

Ponaučení pro současnost

Dobří právníci si však tuto epizodu pamatují dodnes; když advokáti obhajují země procházející státním bankrotem (například Venezuelu), odvolávají se právě na rozhodnutí z roku 1935. A protože stále větší počet vlád čelí novým dluhovým nástrahám (jako jsou nekryté závazky spojené s penzijním a zdravotnickým systémem), může se tento argument začít objevovat častěji.

Podle nedávných odhadů činí nekryté závazky americké vlády závratných 260 % HDP – přičemž tato částka nezahrnuje konvenční federální dluh a nekryté závazky státních vlád a místních samospráv. Navíc to není jen americký problém; v mnoha zemích rostou penzijní a zdravotnické závazky a snižuje se schopnost je umořovat.

Klíčová otázka tedy zní, zda se vlády snažící se zpětně upravit obsah smluv mohou znovu odvolat na právní argument „nezbytnosti“. Zrušení zlatých klauzulí v roce 1933 poskytuje dostatek právních a ekonomických důvodů, proč o této možnosti uvažovat. Americký Nejvyšší soud se k argumentu o „nezbytnosti“ přiklonil už jednou. Není až tak bláhové věřit, že by se to mohlo stát znovu.

Autor: Sebastian Edwards je profesorem mezinárodní ekonomie na Kalifornské univerzitě (UCLA) a autorem nedávné knihy American Default: The Untold Story of FDR, the Supreme Court, and the Battle over Gold (Americký státní bankrot: Nikým nevyprávěný příběh o F. D. Rooseveltovi, Nejvyšším soudu a bitvě o zlato).

Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org


 
 

Čtěte více:

Fidelity: Dluhopisy nabývají na síle, současná ekonomická situace tomu nahrává
01.05.2018 12:22
Vládní dluhopisy v posledních týdnech znovu ukazují své kvality, hlav...
Probouzejí se na dluhopisech medvědi?
01.05.2018 14:01
Známý investor Barry Ritholtz umístil na Twitter příspěvek s jednoduch...
Míří Spojené státy přímo do dluhové krize?
08.05.2018 16:21
Ve Spojených státech se politici opět hádají o to, co je příčinou rozp...
Kolaps venezuelské ropy se ještě zhoršuje
15.05.2018 6:33
Smrtící spirála je sice ohraný pojem, ale přesně sedí na popis současn...

Váš názor
  • Tolik k nezávislosti ústavních soudů
    23.05.2018 9:14

    Politická moc většiny zvítězila nad principy. A to se bude opakovat. Zpětně se můžeme ptát, jestli alespoň výsledek opravňuje toto porušení pravidel. Musíme říct, že ne. Prospěšnost New Dealu je marketingové sdělení, nikoli pravda. Ekonomiaks i nakonec stejně musela pomoci sama. Žádná přehrada, dálnice, ani pomoc farmářům změny nezastavila. Kolik z tehdejších farem existuje dnes? Kolik ze zachráněných firem existuje dnes?
Aktuální komentáře
04.05.2025
8:31Víkendář: Prudký růst ziskovosti evropských bank jako důsledek protiinflační politiky ECB
03.05.2025
14:37PIMCO: Přichází změna investičního paradigmatu, posun k novému ale bude trvat dlouho
8:21Víkendář: Podle nové studie hrála politika ECB při snižování inflace jen podružnou roli
02.05.2025
17:20Evropa směřuje k rovnováze, USA se budou letos (opět) spoléhat na spotřebitele?
16:48TikTok dostal v EU pokutu 530 milionů eur za nedostatky při ochraně dat
16:19S&P 500 stoupá a přesně po měsíci maže ztráty z cel  
16:16Reuters: ČNB pravděpodobně sníží úrokové sazby, ale zůstává opatrná
15:41Trh práce v zámoří dál podporuje akcie. Útlum zaměstnanosti se nekoná  
14:23Dubnový deficit rozpočtu se prohloubil, příjmová strana se ale lepší
13:53Morgan Stanley: Trh s humanoidními roboty dosáhne na 5 bilionů dolarů
13:50Výsledky ropných gigantů Chevronu a Exxonu: Zisky klesají, ale strategie zůstává
13:45LVMH propustí přes tisíc zaměstnanců. Důvodem jsou problémy na klíčových trzích
13:23Škoda Auto zvýšila v prvním čtvrtletí prodej o 8,2 procenta na 238.600 aut
13:06Perly týdne: Americké akcie za zenitem, Čína pod tlakem
12:44Prodej vozů Tesla ve Švédsku v dubnu klesl o 81 procent, propadá se i jinde
12:20Inflace v eurozóně si v dubnu udržela tempo růstu, tlačily ji nahoru zejména služby
12:16WOOD & Company, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s: Výroční zpráva za rok 2024
12:06Březnová nezaměstnanost v EU stagnovala na 5,8 %. Nejnižší byla v Česku
11:08Patria zvyšuje cílovou cenu Erste Bank, potvrzuje odolný výkon a nákladovou disciplínu  
11:04Jakub Blaha: Amazon očekává nižší provozní zisk kvůli obavám z cel. Růst cloudu navíc zaznamenal zpomalení  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data