Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: Poučení ze zapomenutého amerického státního bankrotu

Project Syndicate: Poučení ze zapomenutého amerického státního bankrotu

23.05.2018 6:05

Jedním z nejúporněji přežívajících mýtů o Spojených státech je báchorka o tom, že federální vláda nikdy nevyhlásila neschopnost splácet vlastní závazky. Kdykoliv se v Kongresu debatuje o dluhovém stropu, opráší politici i novináři staré klišé: USA své věřitele neoškubávají.

Má to však jeden háček: není to pravda. Před několika desítkami let se totiž USA chovaly spíš jako „banánová republika“ než jako rozvinutá ekonomika, když jednostranně a retroaktivně restrukturalizovaly své dluhy. A přestože si na toto klíčové období ekonomických dějin málokdo vzpomene, dnešní vedoucí představitelé si z něj mohou vzít cenná ponaučení.

Překážka zlaté klauzule


Ve snaze pomoci USA vybřednout z velké hospodářské krize oznámil prezident Franklin Roosevelt v dubnu 1933 plány na vynětí USA ze zlatého standardu a devalvaci dolaru. To však nebylo tak snadné, jak Roosevelt předpokládal. Většina dluhových kontraktů v té době obsahovala „zlatou klauzuli“, která konstatovala, že dlužník musí zaplatit „zlatými mincemi“ nebo „ekvivalentem zlata“. Tyto klauzule byly zavedeny během občanské války jako způsob, jak ochránit investory před možným prudkým vzestupem inflace.

Pro Roosevelta však zlatá klauzule představovala překážku devalvace. Kdyby se měna devalvovala bez vyřešení tohoto smluvního problému, dolarová hodnota dluhů by se automaticky zvýšila, aby se vykompenzoval slabší směnný kurz, a výsledkem by byly hromadné bankroty a obrovský růst veřejného dluhu.

V zájmu vyřešení tohoto problému schválil Kongres 5. června 1933 společnou rezoluci, která anulovala veškeré zlaté klauzule u minulých i budoucích kontraktů. Tím se otevřely dveře devalvaci – a politickému zápasu. Republikáni byli zděšeni, že se hazarduje s pověstí země, zatímco Rooseveltova administrativa tvrdila, že rezoluce neznamená „zneplatnění smluv“.

Třicátého ledna 1934 byl dolar oficiálně devalvován. Cena zlata se vyšplhala z 20,67 dolaru za unci (což byla cena platná od roku 1834) na 35 dolarů za unci. Držitelé cenných papírů chráněných zlatými klauzulemi vcelku pochopitelně prohlašovali, že jejich zrušení je protiústavní. Byla podána řada žalob a čtyři z nich se nakonec dostaly až k Nejvyššímu soudu. Soudci v lednu 1935 posuzovali dva případy týkající se soukromých dluhů a dva případy, v nichž figurovaly státní dluhopisy.

Rozhodnutí soudu

Základní otázka zněla ve všech případech prakticky stejně: měl Kongres právo změnit smlouvy se zpětnou platností?

Osmého února 1935 oznámil Nejvyšší soud své nálezy. Ve všech případech rozhodli soudci poměrem hlasů 5:4 ve prospěch vlády – a proti investorům požadujícím odškodnění. Podle většinového názoru se Rooseveltova administrativa směla odvolat na „nezbytnost“, a ospravedlnit tak zneplatnění smluv, pokud tím pomohla vysvobodit ekonomiku z velké hospodářské krize.

Soudce James Clark McReynolds, jižanský právník, který během prvního prezidentského působení Woodrowa Wilsona působil jako ministr spravedlnosti, sepsal odlišné stanovisko – stejné pro všechny čtyři případy. V krátkém prohlášení pak hovořil o posvátnosti smluv, o vládních závazcích a o neuznávání vlastních povinností pod zástěrkou práva. Své vystoupení zakončil silnými slovy: „Padla na nás hanba a ponížení. Můžeme spolehlivě očekávat morální a finanční chaos.“

Většina Američanů na tuto epizodu zapomněla – kolektivní ztráta paměti milosrdně překryla událost, která je v rozporu s obrazem země, kde má vláda zákona vždy navrch a smlouvy jsou posvátné.

Ponaučení pro současnost

Dobří právníci si však tuto epizodu pamatují dodnes; když advokáti obhajují země procházející státním bankrotem (například Venezuelu), odvolávají se právě na rozhodnutí z roku 1935. A protože stále větší počet vlád čelí novým dluhovým nástrahám (jako jsou nekryté závazky spojené s penzijním a zdravotnickým systémem), může se tento argument začít objevovat častěji.

Podle nedávných odhadů činí nekryté závazky americké vlády závratných 260 % HDP – přičemž tato částka nezahrnuje konvenční federální dluh a nekryté závazky státních vlád a místních samospráv. Navíc to není jen americký problém; v mnoha zemích rostou penzijní a zdravotnické závazky a snižuje se schopnost je umořovat.

Klíčová otázka tedy zní, zda se vlády snažící se zpětně upravit obsah smluv mohou znovu odvolat na právní argument „nezbytnosti“. Zrušení zlatých klauzulí v roce 1933 poskytuje dostatek právních a ekonomických důvodů, proč o této možnosti uvažovat. Americký Nejvyšší soud se k argumentu o „nezbytnosti“ přiklonil už jednou. Není až tak bláhové věřit, že by se to mohlo stát znovu.

Autor: Sebastian Edwards je profesorem mezinárodní ekonomie na Kalifornské univerzitě (UCLA) a autorem nedávné knihy American Default: The Untold Story of FDR, the Supreme Court, and the Battle over Gold (Americký státní bankrot: Nikým nevyprávěný příběh o F. D. Rooseveltovi, Nejvyšším soudu a bitvě o zlato).

Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org


 
 

Čtěte více:

Fidelity: Dluhopisy nabývají na síle, současná ekonomická situace tomu nahrává
01.05.2018 12:22
Vládní dluhopisy v posledních týdnech znovu ukazují své kvality, hlav...
Probouzejí se na dluhopisech medvědi?
01.05.2018 14:01
Známý investor Barry Ritholtz umístil na Twitter příspěvek s jednoduch...
Míří Spojené státy přímo do dluhové krize?
08.05.2018 16:21
Ve Spojených státech se politici opět hádají o to, co je příčinou rozp...
Kolaps venezuelské ropy se ještě zhoršuje
15.05.2018 6:33
Smrtící spirála je sice ohraný pojem, ale přesně sedí na popis současn...

Váš názor
  • Tolik k nezávislosti ústavních soudů
    23.05.2018 9:14

    Politická moc většiny zvítězila nad principy. A to se bude opakovat. Zpětně se můžeme ptát, jestli alespoň výsledek opravňuje toto porušení pravidel. Musíme říct, že ne. Prospěšnost New Dealu je marketingové sdělení, nikoli pravda. Ekonomiaks i nakonec stejně musela pomoci sama. Žádná přehrada, dálnice, ani pomoc farmářům změny nezastavila. Kolik z tehdejších farem existuje dnes? Kolik ze zachráněných firem existuje dnes?
Aktuální komentáře
19.03.2024
12:51Preview výsledků ČEZ zarok 2023: Slabší trading, cenové stropy a windfall tax stlačí zisk, dividenda dosáhne až 56 Kč  
11:23Japonský jen slábne i s vyššími sazbami. Akcie v Evropě beze směru  
11:06Jan Bureš: Březnové rozhodnutí ČNB - zvítězí snížení sazeb o 50bps?
10:05Unilever oddělí podnikání se zmrzlinou do samostatného podniku a zruší 7500 míst
9:10Rozbřesk: Tuzemská inflace hluboko pod průměrem EU, nervózní koruna vyhlíží zasedání ČNB
8:43Japonsko opustilo režim záporných sazeb, Nvidia představila nové čipy a futures jsou v červeném  
8:05Japonská centrální banka po 17 letech zvedla základní sazbu
18.03.2024
17:24Jaký by „měl být“ poměr cen akcií k objemu peněz?
17:03Spolupráce Applu a Alphabetu dnes nastartovala zájem o technologie  
16:02Gerber: Situace v Tesle by se mohla změnit k lepšímu…
14:50Ceny starších bytů v Praze, Brně a Ostravě vzrostly, dorovnávají loňsky pokles
13:50Týdenní výhled: Jak moc změní Fed projekci sazeb na letošek?  
12:37Než otevře Wall Street: Alphabet, Nvidia, PepsiCo  
12:15Týden začíná opatrně pro akcie i dluhopisy. O slovo si řekla AI, ale pozornost míří k sazbám  
12:09Eurostat: Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 procenta, česká klesla pod unijní průměr
11:32Komerční banka, a. s.: Znovuzvolení členky Představenstva KB
10:56Růst maloobchodu a průmyslu v Číně na začátku roku překonaly odhady analytiků
10:26Zájem o akcie Redditu před vstupem na burzu pětkrát převyšuje nabídku
10:08ČEZ, a.s.: Doplnění výroční finanční zprávy 2022
10:06ČEZ, a.s.: Oznámení o výplatě úrokového výnosu

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
JP - Jednání BoJ, základní sazba
11:00DE - Index očekávání ZEW
13:30USA - Počet stavebních povolení