Vlády zemí z celého světa se v dubnu dohodly na navýšení kapitálu pro Skupinu Světové banky (WBG) o 13 miliard dolarů, což je jasný signál, že multilateralismu zdaleka neodzvonilo. Dodatečné finance posílí schopnost WBC podporovat rozvojové projekty po celém světě. Zároveň však vyvolávají klíčové otázky, jak nové zdroje využít a jak do budoucna navyšovat veřejný kapitál.
Splnění Cílů trvale udržitelného rozvoje (SDG) Organizace spojených národů do roku 2030 i vlastního cíle WBG zvýšit rozvojové finance „z miliard na biliony“ vyžaduje, aby bylo nejnovější kapitálové navýšení maximálně využito. To předpokládá vybudování nové architektury rozvojových financí, aby měl bezpočet aktérů operujících s omezenými zdroji dostatečné podněty k optimalizaci výkonu, podnikání společných akcí a snaze neduplikovat úsilí jiných aktérů.
Nový rámec donutí všechny akcionáře – včetně WBG, regionálních rozvojových bank, bilaterálních agentur, Evropské investiční banky (EIB) a dalších institucí – k opětovnému posouzení jejich role v širším systému. Z předchozích zkušeností víme, že posílením WBG by se využití veřejného a soukromého kapitálu v rozvojových financích mohlo rozmělnit. Abychom se tomuto výsledku vyhnuli, potřebujeme systém motivující různé strany k tomu, aby průhledným způsobem spolupracovaly.
Především bychom se měli zaměřit na posílení přístupu „z miliard na biliony“, jehož hlavním cílem je mobilizace soukromého kapitálu a zajištění optimálního využití kapitálu veřejného. V souladu s tím nesmíme dopustit, aby navýšení veřejných peněz odradilo příspěvky ze soukromého sektoru kvůli skryté konkurenci či efektu vytěsňování. Vyřešení těchto otázek bude vyžadovat jasněji definovanou dělbu práce v oblasti alokace rizik a zodpovědnosti.
Navíc přišel čas přehodnotit oficiální rozvojovou pomoc (tedy pomoc poskytovanou vládami), která zůstává klíčovým předpokladem zmírňování chudoby, ochrany lidské důstojnosti a financování základních služeb pro lidi v místech, kde nejsou žádné jiné finanční zdroje dostupné. Kvůli omezeným rozvojovým investicím do SDG musí být oficiální rozvojová pomoc alokována tak, aby přitahovala dodatečné finance nebo usměrňovala stávající zdroje prostřednictvím mechanismů smíšených (veřejných a soukromých) financí.
Jakožto většinoví akcionáři v multilaterálním systému rozvojových bank musí hrát největší poskytovatelé oficiální rozvojové pomoci klíčovou roli při harmonizaci pobídek veřejného a soukromého sektoru. Vzájemnou spoluprací mohou nasměrovávat mezinárodní společenství k systému založenému na sdílených cílech a společné zodpovědnosti.
Kapitálové navýšení WBG nabízí jistotu v okamžiku, který je pro multilateralismus kritický. Nemělo by se však považovat za záminku k ukončení inovací nebo k volbě snadné cesty v podobě spoléhání se výlučně na veřejný kapitál v domnění, že se tím vyhneme náročnému úkolu prosazovat přístupy založené na smíšených financích. Spíše musíme tohoto okamžiku využít k řešení příčin křehkosti, konfliktů a násilí po celém světě a k vytvoření povzbudivého prostředí pro další investice soukromého sektoru. Pouze při udržení současné dynamiky můžeme posunout agendu SDG vpřed.
Až dosud se mechanismy smíšených financí pro mobilizaci soukromého kapitálu používaly většinou v relativně stabilních středněpříjmových zemích. Podle nedávné studie OECD bylo téměř 43% soukromých financí vybraných v letech 2012 až 2015 prostřednictvím těchto mechanismů použito v zemích s vyššími středními příjmy, přičemž jen 7% putovalo do nejméně rozvinutých států.
Je životně důležité rozšířit využívání smíšených financí v křehkých a nízkopříjmových zemích. Bude zapotřebí, aby části rozvojových bank zaměřené na soukromý sektor dělaly více pro cílení kapitálových výdajů způsoby, jež zmírní riziko a přilákají soukromý kapitál, místo aby tento kapitál bezděky vytěsňovaly.
Svět plní agendu SDG teprve několik let. Už dnes je však zřejmé, že její dosažení si vyžádá nové podněty pro veřejné i soukromé aktéry k tomu, aby zaměřovali své investice na lidi, jimž hrozí, že budou opomenuti. To znamená vytvořit systém, v němž se budou veřejné zdroje důsledně alokovat do správných oblastí a pro správné účely.
V době populistické agitace proti multilaterálním institucím je navýšení kapitálu WBG samo o sobě pozoruhodným úspěchem. V současném politickém prostředí je však o to důležitější, abychom správně pojali i následující fázi rozvojového financování. Musíme se nadále soustředit na budování a udržování soudržné architektury, abychom splnili SDG i další mezinárodní závazky, jako jsou ty obsažené v pařížské dohodě o klimatu.
Změna nenastane sama od sebe. Místo abychom tedy byli vydáni na milost globálním finančním tokům, musíme využívat financí coby nástroje k dosahování našich cílů. To si vyžádá opravdové a dlouhodobé angažmá na straně „akcionářů“ a tlak angažovaných občanů z celého světa.
Autor: Bertrand Badré
Bertrand Badré je generálním ředitelem a zakladatelem společnosti Blue like an Sustainable Capital a spolupředsedou Rady globální budoucnosti pro mezinárodní řízení, spolupráci veřejné a soukromé sféry a trvale udržitelného rozvoje, která je součástí Světového ekonomického fóra. Charlotte Petriová-Gornitzká je předsedkyní Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a spolupředsedkyní Rady globální budoucnosti pro mezinárodní řízení, spolupráci veřejné a soukromé sféry a trvale udržitelného rozvoje při Světovém ekonomickém fóru.
Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org