V české ekonomice sice nepanuje nijak extra euforická nálada, v průmyslu panují stále horší a horší očekávání, nicméně na trhu práce se v posledních měsících prakticky nic dramatického neděje. A potvrdily to i včerejší statistiky nezaměstnanosti. Podle nich zůstala i v srpnu nezaměstnanost na úrovni 2,7 %, nejníže za celou dobu, co máme tento ukazatel v současné podobě k dispozici. Současně se opět zvýšila poptávka po zaměstnancích na více než 350 tisíc. Na jednoho disponibilního člověka bez práce tak připadají vlastně dvě pracovní místa, samozřejmě s velkými regionálními rozdíly. Ale to fakticky není nic nového, a tak tu máme okresy, kde si jeden uchazeč teoreticky může vybírat z deseti volných míst současně a na straně druhé Karvinou, kde se o jedno místo může zajímat až šest lidí bez práce.
Nezaměstnanost vlastně dosáhla nového srpnového minima a stejně jako rekordní počet nabízených míst vůbec nijak nenaznačuje, že by se situace na trhu práce – a v celé ekonomice – už začínala měnit, tak jako tomu bylo v době předchozích dvou ekonomických recesí. Firmy stále hledají více a více montážních dělníků do výroby, pomocných dělníků do stavebnictví, řemeslníků, řidičů atp., navzdory už tak rekordní zaměstnanosti místních i zahraničních pracovníků. Některé to dokonce přimělo přistoupit k investicím do nových – méně pracovně náročných – technologií, avšak ve druhém čtvrtletí právě investice začaly docela brzdit. Na nějaké hluboké závěry jsou tato čísla přece jen dost hrubá, takže na komplexní obrázek dění v podnikovém sektoru při daném stupni detailu rozhodně nestačí. O to větší informační váhu má situace na trhu práce, která se nemění a zůstává dál napjatá. Dokonce nejvíc v celé EU, ať už z pohledu míry nezaměstnanosti nebo míry volných pracovních míst, a pravděpodobné zpomalení ekonomického růstu ve druhém pololetí na této pozici příliš nic nezmění.
Po příznivých výsledcích z české ekonomiky, mezi něž lze počítat i ty včerejší, tak má ČNB dost argumentů k tomu, aby dál v klidu vyčkávala a svoji politiku neměnila. A nakonec i dnešní čísla srpnové inflace, která meziměsíčně přidala o 0,1 %, tuto pozici centrální banky opět potvrdila.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se dál drží nad úrovní 25,85 EUR/CZK a postrádá jakýkoliv impuls k pohybu jedním či druhým směrem. Dnes ráno trh čekal na výsledky srpnové inflace, která meziměsíčně přidala o 2,9 % a držela tak předchozí tempo. Prognóza ČNB očekává meziroční celkovou i měnově politickou inflaci na hodnotě 2,6 %, nicméně už předchozí měsíc ukázal, že centrální banka tentokrát inflační tlaky ve své prognóze mírně podcenila. Všechny sledované indexy (včetně čisté a jádrové inflace) tak i nadále zůstanou v blízkosti horní hranice tolerančního intervalu a poskytnou ČNB dostatek argumentů k tomu, aby o poklesu sazeb – po vzoru ECB – zatím stále ještě neuvažovala.
Zahraniční forex
Výnosy předražených státních dluhopisů a s nimi úrokové sazby ve vyspělých zemích včera poměrně dramaticky vzrostly, což se ovšem nijak výrazně neodrazilo na hlavních devizových trzích. Dokonce i libra vcelku ignorovala setkání britského a irského premiéra ohledně brexitu a následné hlasování v britském parlamentu, kde opět neprošel návrh na vypsání předčasných voleb.
Pohyb na globálních trzích dluhopisů může souviset i s tím, že si trhy začínají budovat pozice před čtvrtečním zasedáním ECB, které může přinést poměrně dramatické změny.
Co se týká střední Evropy, tak forint dnes bude muset sledovat domácí inflační data. Tentokrát přitom nelze spoléhat na to, že by vyšší inflace nutně maďarskou měnu musela krátkodobě povzbudit, neboť MNB prozatím relativně vysokou inflaci úspěšně ignoruje.
Ropa
Ujištění trhu o kontinuitě saúdské ropné politiky (tj. pokračování agresivních těžebních škrtů) ze strany nového ministra energetiky Abdulazize bin Salmana ceny ropy kvitují, díky čemuž Brent atakuje hranici 63 USD/barel. V podobném duchu pak na ceny působí také vyjádření o budoucnosti aliance OPEC+, která má dle nového ministra ropný trh ovlivňovat “dlouhodobě”.
Dnes trh vyhlíží jednak předběžná čísla k zásobám z dílny Amerického petrolejářského institutu, ale hlavně měsíční analýzu ropného trhu od EIA. Ta v posledních měsících dramaticky revidovala výhled na růst poptávky v tomto roce, čímž reaguje na zpomalující hospodářskou expanzi ve světě. Byť je další revize z našeho pohledu možná, její rozsah by neměl být nikterak významný (růst spotřeby ropy bude již tak v tomto roce nejslabší od roku 2011).