Podle analýzy z dílny Stigler Center dochází k tomu, že příchodem firem Uber a Lyft do nějakého města dojde ke zvýšení počtu smrtelných dopravních nehod o 3 %. V USA to znamená více než 1000 nehod ročně navíc. Mluvčí společnosti Uber se proti tomuto závěru ohrazuje s tím, že je založen na špatných datech a používá spornou metodologii. Portál ProMarket k tomu ale dodává, že Uber s žádnou konkrétní analýzou, která by tyto závěry vyvracela, nepřišel. A podle něj jde o jeden z příkladů toho, jak mohou být zneužita data, se kterými pracují některé společnosti.
ProMarket tvrdí, že jde o problém, který veřejnost zatím moc nezajímá, ale který může mít reálné důsledky. Společnosti se totiž podle něj obvykle dělí o svá data jen s těmi vědci, kteří s nimi pracují pro ně příznivým způsobem. Takže nedostáváme „odpovědi na důležité otázky či v horším případě dostáváme odpovědi chybné“.
Například zmíněná studie ukazovala pouze na korelaci, ale ne na možnou kauzalitu mezi aktivitami Uberu a Lyftu na straně jedné a počtem vážných nehod na straně druhé. Neměla totiž přístup k datům obou firem. I tak ale nastolila vážné téma, na které Uber reagoval jen ničím nepodloženým tvrzením. Pokud by měli vědci k datům přístup, mohli by určit, zda kauzalita existuje a zda hraje roli například větší počet naježděných kilometrů či třeba horší řidičské dovednosti řidičů pracujících pro zmíněné společnosti.
ProMarket píše, že společnosti byly vědci vyzvány, aby se o data podělily, ale ty na to nereagovaly. Namísto toho daly společnosti Fehr & Peers zpracovat svou vlastní studii, která ovšem přišla s tím, že jejich služby skutečně zvyšují objem dopravy ve městech. „Takže pokud lidé používají Uber místo svého vozu, objem dopravy stoupá. Nemohlo by to zvyšovat také počet dopravních nehod?“ ptá se ProMarket. Následně poukazuje na jinou studii, kterou si nechal zpracovat Uber a podle které jeho služby zvyšují užitek lidem díky tomu, že nabízejí flexibilní pracovní dobu. ProMarket to ale považuje za typickou ukázku toho, že tyto firmy poskytují data jen pro ty účely, které zlepšují jejich image. Pokud se totiž bavíme o výhodách flexibilní pracovní doby, nemohou z toho Uber a Lyft vyjít špatně.
Můžeme se ptát, proč by soukromé firmy nemohly používat svá data za účelem, který jim vyhovuje. To se netýká je Lyftu a Uberu. Problém spočívá v tom, že vědecké studie zaměřující se na jejich celkový přínos pro společnost jsou bez neomezeného přístupu ke všem datům neobjektivní a neposkytují úplný obrázek. ProMarket dokonce tvrdí, že v současném prostředí se vědecký výzkum zaměřený na digitální platformy stává nástrojem jejich lobistických aktivit. S tím, jak se digitální ekonomika rozrůstá, roste význam tohoto problému a je otázkou, co se s ním dá dělat.
Jedním z řešení by mohlo být povinné zveřejňování dat, které by zpracovávala nezávislá instituce. Vedle tohoto státního zásahu je možné považovat všechny analýzy, které by společnosti do stanovené doby nevyvrátily, za správné. V případě výše uvedeného by tak bylo bráno za fakt, že aktivity Uberu a Lyftu skutečně vykazují znatelnou korelaci s vyšším počtem dopravních nehod. To je „logika Sherlocka Holmese“ ve stylu „pokud ten pes neštěkal, neměl důvod štěkat, protože zloděje znal“. Jestliže tedy Uber či Lyft nepřijdou s alternativními daty podloženými tvrzením, předpokládá se, že pravdu má nezávislá studie.
ProMarket ovšem dodává, že digitální společnosti mají významnou politickou moc a tudíž se nedá čekat, že by k podobným změnám došlo v dohledné době. Měli by na ně ale tlačit i vědci podporující nezávislý a objektivní výzkum a studie. Problém je přitom širší a netýká se pouze digitálních firem. ProMarket v této souvislosti zmiňuje, že americká centrální banka před zveřejněním svých studií posuzuje jejich obsah. A „jeden z lékařských vědeckých časopisů nedávno odmítl jeden příspěvek i přesto, že měl kladné hodnocení vědců“. Důvodem bylo, že už se pohyboval za tím, co bylo jeho marketingové oddělení ochotné schválit.“ Jenže „demokracie potřebuje spolehlivé a veřejně přístupné informace“.
Zdroj: ProMarket