Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
The Economist: Vlády by si měly dávat pozor na peníze zadarmo

The Economist: Vlády by si měly dávat pozor na peníze zadarmo

24.07.2020 15:41
Autor: Redakce, Patria.cz

Někdy se říká, že vlády promarnily globální finanční krizi z let 2007–9 tím, že po jejím konci nedokázaly přehodnotit svou hospodářskou politiku. O pandemii COVID-19 už nikdo to samé neřekne. Ta naopak vedla k zoufalému přijímání politik, které byly ještě před několika měsíci nepředstavitelné. V důsledku toho nyní v ekonomii dochází k hlubokému posunu, který se stane jen jednou za generaci. Stejně jako v sedmdesátých letech, kdy keynesiánství uvolnilo místo strohosti monetarismu Miltona Friedmana, a v devadesátých letech, kdy centrální banky získaly nezávislost, značí i tato pandemie začátek nové éry.

4 rysy nového věku

Tato nová epocha má čtyři charakteristické rysy. Prvním z nich je dechberoucí rozsah vládních půjček a jejich zdánlivá nevyčerpatelnost. MMF předpovídá, že bohaté země si letos půjčí 17 % svého společného HDP na financování výdajů a daňových škrtů na udržení ekonomiky za 4,2 bilionů dolarů. A to ještě není po všem. Americký Kongres diskutuje o dalším výdajovém balíčku. Evropská unie se právě dohodla na novém stimulu financovaném ze společných půjčkek, čímž překračuje politický Rubikon.

Druhým rysem je hukot tiskáren. V centrálních bankách v Americe, Británii, eurozóně a Japonsku se vytvořily v roce 2020 nové rezervy peněz v hodnotě přibližně 3,7 bilionu USD. Většina z toho byla použita na nákup vládního dluhu, což znamená, že centrální banky nový stimul mlčky financují. Výsledkem je, že dlouhodobé úrokové sazby zůstávají nízké, i když emise veřejného dluhu stoupá.

Rostoucí role státu jako hlavního alokátora kapitálu je třetím aspektem nového věku. Fed spolu s ministerstvem financí odkoupil dluhopisy společností AT&T, Apple a dokonce i Coca-Cola a půjčil všem od prodejců dluhopisů až po neziskové nemocnice. Fed a ministerstvo nyní společně podpírají 11 % veškerého amerického firemního dluhu. Vlády a centrální banky v bohatém světě je v tom následují.

Poslední rys je nejdůležitější: nízká inflace. Absence tlaku na zvyšování cen znamená, že není třeba okamžitě zpomalovat růst bilancí centrálních bank nebo navyšovat krátkodobé úrokové sazby z jejich minim kolem nuly. Nízká inflace je proto základním důvodem, proč nemít z veřejného dluhu obavy. Díky uvolněné měnové politice nyní obsluha dluhu stojí tak málo, že jde téměř o peníze zadarmo.

Vyvrcholení dlouhodobých trendů

Nenechme se ale oklamat, že pandemie opadne, nezaměstnanost klesne a role státu se jako mávnutím kouzelného proutku vrátí do normálu. Vlády a centrální banky sice nejspíš sníží své výdaje a pomoc, ale tato nová ekonomická éra je zejména vyvrcholením dlouhodobých trendů.

Ještě před pandemií byly úrokové sazby a inflace navzdory rozmachu pracovních míst tlumeny. Dluhopisový trh v současné době stále ještě nevykazuje známky obav z dlouhodobé inflace. Schodky rozpočtu a tištění peněz se mohou snadno stát standardním nástrojem tvorby politik na celá desetiletí.

Rostoucí úloha centrálních bank na finančních trzích mezitím odráží stagnaci bank jako zprostředkovatelů i význam inovativních stínových bank a kapitálových trhů. Za starých dob vládly komerční banky a centrální banky fungovaly jako jejich věřitelé poslední instance. Nyní si musí centrální banky stále více špinit ruce na Wall Street i jinde tím, že jednají jako obrovští „tvůrci trhu poslední instance“.

Stát s trvale širším a hlubším dosahem vytváří určité příležitosti napříč ekonomikou. Nízké sazby vládě zlevňují úvěry na vybudování nové infrastruktury, od výzkumných laboratoří až po elektrické sítě, které podpoří růst a pomohou vyřešit problémy, jako jsou pandemie a změna klimatu. Jak společnosti stárnou, je nutné navyšovat výdaje na zdravotnictví a důchody. A pokud výsledné schodky rozpočtu v důsledku pomohou poskytnout nezbytný stimul pro ekonomiku, tím více je důvodů je přijmout.

Riziková hra

Nová éra však představuje i vážné riziko. Pokud inflace nečekaně vyskočí, celá hora dluhu se otřese. Centrální banky budou muset zvýšit své úrokové sazby a naopak vyplatit obrovské částky úroků z nových rezerv, které vytvořily na nákup dluhopisů. A i když inflace zůstane nízká, bude tento nový mechanismus náchylný vůči lobbistům a odborům.

Jedním z klíčových poznatků monetarismu je to, že rozrůstající se makroekonomické řízení vede k nekonečným příležitostem politiků udělovat protekce. Rozhodují o tom, které firmy dostanou daňové úlevy a kterým pracovníkům by měl stát platit, než se znovu najde jejich původní pracovní pozice. Některé půjčky soukromému sektoru brzy zhořknou a vlády si budou moci vybrat, které firmy selžou. Když jsou peníze zadarmo, proč nezachránit firmy, nadbytečná pracovní místa a investory?

Ačkoli to poskytne krátký stimul, povede to k pokřiveným trhům, morálnímu hazardu a nízkému růstu. Strach z krátkozrakosti politiků je důvodem, proč země přenesly moc na nezávislé centrální banky, které disponují jediným jednoduchým nástrojem (úrokovými sazbami) k řízení hospodářského cyklu. Dnes se však zdá, že úrokové sazby, které jsou blízko nuly, nemají žádnou sílu a šéfové centrálních bank se začínají chovat jako vládní úředníci pro správu dluhů.

Každá nová ekonomická éra stojí před novou výzvou. Po třicátých letech minulého století bylo úkolem zabránit krizím. V sedmdesátých a na začátku osmdesátých let šlo o ukončení stagflace. Dnes je úkolem tvůrců politik vytvořit rámec, který umožní řídit firemní cyklus a bojovat proti finanční krizi bez politizovaného převzetí ekonomiky.

Toho lze dosáhnout například delegováním fiskální palebné síly na technokraty nebo reformou finančního systému tak, aby centrální banky mohly nastavovat úrokové sazby i hluboko v záporu a využít tak revoluční posun mezi spotřebiteli směrem od tradičního bankovnictví k fintechu a digitálním platbám. Sázky jsou vysoké. Neúspěch bude znamenat, že věk volných peněz nakonec přijde s ohromující účtenkou.

Zdroj: The Economist

 
 
 

Čtěte více:

S Fedem se stále nebojuje, pod kontrolou bude mít celou výnosovou křivku
21.07.2020 16:05
Před současnou krizí vyvolanou pandemií se tvrdilo, že centrální banky...
Smith: Nečekaný zachránce americké ekonomiky?
24.07.2020 10:44
„Je zřejmé, že americká ekonomika potřebuje enormní změny, jejichž roz...
Summit EU nalezl shodu na fondu obnovy ekonomik po koronaviru i sedmiletém rozpočtu
21.07.2020 8:13
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích ...
Ve Washingtonu začíná jednání o novém záchranném balíčku
22.07.2020 8:17
Špičky amerického Kongresu a představitelé administrativy prezidenta D...
Viceguvernér Nidetzký: ČNB teď nevnímá tlak na uvolnění měnové politiky. Výzvou pro vládu bude dělení finanční pomoci
22.07.2020 14:14
Česká národní banka v současné době nemá zapotřebí upravovat měnovou p...

Váš názor
  •  
    26.07.2020 13:59

    Asi před hodinou jsem se vrátil z nákupu potravin. Taky jsem sondoval přes týden na sreality. Ale jako jo, holt se řeklo nízká inflace, tak jako teda nízká. Jenom v těch potravinách a na realitách to zapomněl lidem někdo sdělit.
    Ten, který tančí s papoušky
  •  
    26.07.2020 13:47

    Inflace není nízká, to jen vlády předstírají, že je nízká, aby to vypadalo, že HDP roste a spousta věcí je valorizována podle inflace. Takže jestli budete zvyšovat důchody o falešnou inflaci 1% nebo reálnou třeba 6% je sakra rozdíl. I přesto, že obsluha dluhu nyní stojí málo, tak díky tomu, jak funguje exponenciální růst, tak vláda USA bude insolventní tak do 30 let i bez zvyšování sazeb. Zkrátka veškerý příjem padne jen na úrok. 80 milionů lidí v USA jdoucích do důchodu v této dekádě tomu také nepomůže.
    czinvestor
Aktuální komentáře
18.10.2021
22:07Úvod týdne v USA ve znamení technolgií  
18:06Americké akcie si vedou lépe než evropské, koruna dnes pod tlakem  
17:50Šéf Senátu: Zeman není podle ÚVN ze zdravotních důvodů schopen vykonávat funkci
17:46Zřejmé a ne tak zřejmé změny ve světové ekonomické aktivitě
17:06FX strategie: Koruna má i po navýšení sazeb našlápnuto k negativní korekci. Evropská PMI mohou zatopit eurodolaru  
16:56V listopadu a prosinci nebude DPH u energií. Domácnostem stát odpustí poplatek za OZE
16:39ENERGO-PRO Green Finance s.r.o.: Akvizice vodních elektráren s přehradou Alpaslan 2 a Karakurt
16:03ČEZ, a.s.: Oznámení o výplatě úrokového výnosu
15:43ČEZ, a.s.: Oznámení o splacení emise dluhopisů
15:26Na bitcoin se dívám jako na firmu, říká investor Barry Ritholtz. Ponechá bankám možnost růst?
14:45Gazprom si na přepravu zemního plynu do Evropy zarezervoval jen třetinu volných kapacit
13:32Týdenní výhled: Jak se trhy přenesou přes aktuální rizika? Výsledky dodá Netflix, ASML a jako bonus Tesla  
13:00Lídři FIXED.zone: I díky vstupu na trh START rozjedeme dravou expanzi a zúročíme nápady, jak růst
12:40Tripartita se shodla na využití Antiviru u automobilek
12:29Philips zažil slabší kvartál, avšak se silnými objednávkami  
11:38MMF: Cesta z dluhů? Jasná pravidla a jejich dodržování
11:14Optimismus nahlodala slabá čínská data, výnosy dál stoupají  
10:39Zvýšení sazeb bylo nutné, tvrdí člen rady ČNB Holub
9:26Výrobní ceny v září meziročně vzrostly o 9,9 %, nejvíce od března 1993
9:21Růst čínské ekonomiky zpomalil na 4,9 procenta. Je to méně, než se čekalo

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Deutsche Boerse AG (09/21 Q3, Aft-mkt)
Halliburton Co (09/21 Q3, Bef-mkt)
Intuitive Surgical Inc (09/21 Q3, Aft-mkt)
Procter & Gamble Co/The (09/21 Q1, Bef-mkt)
United Airlines Holdings Inc (09/21 Q3, Aft-mkt)
7:00Telefonaktiebolaget LM Ericsson (09/21 Q3)
12:30Bank of New York Mellon Corp/The (09/21 Q3)
12:45Johnson & Johnson (09/21 Q3)
13:00Philip Morris International Inc (09/21 Q3)
14:00HU - Jednání MNB, základní sazba
22:00Netflix Inc (09/21 Q3)