Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
The Economist: Vlády by si měly dávat pozor na peníze zadarmo

The Economist: Vlády by si měly dávat pozor na peníze zadarmo

24.07.2020 15:41
Autor: Redakce, Patria.cz

Někdy se říká, že vlády promarnily globální finanční krizi z let 2007–9 tím, že po jejím konci nedokázaly přehodnotit svou hospodářskou politiku. O pandemii COVID-19 už nikdo to samé neřekne. Ta naopak vedla k zoufalému přijímání politik, které byly ještě před několika měsíci nepředstavitelné. V důsledku toho nyní v ekonomii dochází k hlubokému posunu, který se stane jen jednou za generaci. Stejně jako v sedmdesátých letech, kdy keynesiánství uvolnilo místo strohosti monetarismu Miltona Friedmana, a v devadesátých letech, kdy centrální banky získaly nezávislost, značí i tato pandemie začátek nové éry.

4 rysy nového věku

Tato nová epocha má čtyři charakteristické rysy. Prvním z nich je dechberoucí rozsah vládních půjček a jejich zdánlivá nevyčerpatelnost. MMF předpovídá, že bohaté země si letos půjčí 17 % svého společného HDP na financování výdajů a daňových škrtů na udržení ekonomiky za 4,2 bilionů dolarů. A to ještě není po všem. Americký Kongres diskutuje o dalším výdajovém balíčku. Evropská unie se právě dohodla na novém stimulu financovaném ze společných půjčkek, čímž překračuje politický Rubikon.

Druhým rysem je hukot tiskáren. V centrálních bankách v Americe, Británii, eurozóně a Japonsku se vytvořily v roce 2020 nové rezervy peněz v hodnotě přibližně 3,7 bilionu USD. Většina z toho byla použita na nákup vládního dluhu, což znamená, že centrální banky nový stimul mlčky financují. Výsledkem je, že dlouhodobé úrokové sazby zůstávají nízké, i když emise veřejného dluhu stoupá.

Rostoucí role státu jako hlavního alokátora kapitálu je třetím aspektem nového věku. Fed spolu s ministerstvem financí odkoupil dluhopisy společností AT&T, Apple a dokonce i Coca-Cola a půjčil všem od prodejců dluhopisů až po neziskové nemocnice. Fed a ministerstvo nyní společně podpírají 11 % veškerého amerického firemního dluhu. Vlády a centrální banky v bohatém světě je v tom následují.

Poslední rys je nejdůležitější: nízká inflace. Absence tlaku na zvyšování cen znamená, že není třeba okamžitě zpomalovat růst bilancí centrálních bank nebo navyšovat krátkodobé úrokové sazby z jejich minim kolem nuly. Nízká inflace je proto základním důvodem, proč nemít z veřejného dluhu obavy. Díky uvolněné měnové politice nyní obsluha dluhu stojí tak málo, že jde téměř o peníze zadarmo.

Vyvrcholení dlouhodobých trendů

Nenechme se ale oklamat, že pandemie opadne, nezaměstnanost klesne a role státu se jako mávnutím kouzelného proutku vrátí do normálu. Vlády a centrální banky sice nejspíš sníží své výdaje a pomoc, ale tato nová ekonomická éra je zejména vyvrcholením dlouhodobých trendů.

Ještě před pandemií byly úrokové sazby a inflace navzdory rozmachu pracovních míst tlumeny. Dluhopisový trh v současné době stále ještě nevykazuje známky obav z dlouhodobé inflace. Schodky rozpočtu a tištění peněz se mohou snadno stát standardním nástrojem tvorby politik na celá desetiletí.

Rostoucí úloha centrálních bank na finančních trzích mezitím odráží stagnaci bank jako zprostředkovatelů i význam inovativních stínových bank a kapitálových trhů. Za starých dob vládly komerční banky a centrální banky fungovaly jako jejich věřitelé poslední instance. Nyní si musí centrální banky stále více špinit ruce na Wall Street i jinde tím, že jednají jako obrovští „tvůrci trhu poslední instance“.

Stát s trvale širším a hlubším dosahem vytváří určité příležitosti napříč ekonomikou. Nízké sazby vládě zlevňují úvěry na vybudování nové infrastruktury, od výzkumných laboratoří až po elektrické sítě, které podpoří růst a pomohou vyřešit problémy, jako jsou pandemie a změna klimatu. Jak společnosti stárnou, je nutné navyšovat výdaje na zdravotnictví a důchody. A pokud výsledné schodky rozpočtu v důsledku pomohou poskytnout nezbytný stimul pro ekonomiku, tím více je důvodů je přijmout.

Riziková hra

Nová éra však představuje i vážné riziko. Pokud inflace nečekaně vyskočí, celá hora dluhu se otřese. Centrální banky budou muset zvýšit své úrokové sazby a naopak vyplatit obrovské částky úroků z nových rezerv, které vytvořily na nákup dluhopisů. A i když inflace zůstane nízká, bude tento nový mechanismus náchylný vůči lobbistům a odborům.

Jedním z klíčových poznatků monetarismu je to, že rozrůstající se makroekonomické řízení vede k nekonečným příležitostem politiků udělovat protekce. Rozhodují o tom, které firmy dostanou daňové úlevy a kterým pracovníkům by měl stát platit, než se znovu najde jejich původní pracovní pozice. Některé půjčky soukromému sektoru brzy zhořknou a vlády si budou moci vybrat, které firmy selžou. Když jsou peníze zadarmo, proč nezachránit firmy, nadbytečná pracovní místa a investory?

Ačkoli to poskytne krátký stimul, povede to k pokřiveným trhům, morálnímu hazardu a nízkému růstu. Strach z krátkozrakosti politiků je důvodem, proč země přenesly moc na nezávislé centrální banky, které disponují jediným jednoduchým nástrojem (úrokovými sazbami) k řízení hospodářského cyklu. Dnes se však zdá, že úrokové sazby, které jsou blízko nuly, nemají žádnou sílu a šéfové centrálních bank se začínají chovat jako vládní úředníci pro správu dluhů.

Každá nová ekonomická éra stojí před novou výzvou. Po třicátých letech minulého století bylo úkolem zabránit krizím. V sedmdesátých a na začátku osmdesátých let šlo o ukončení stagflace. Dnes je úkolem tvůrců politik vytvořit rámec, který umožní řídit firemní cyklus a bojovat proti finanční krizi bez politizovaného převzetí ekonomiky.

Toho lze dosáhnout například delegováním fiskální palebné síly na technokraty nebo reformou finančního systému tak, aby centrální banky mohly nastavovat úrokové sazby i hluboko v záporu a využít tak revoluční posun mezi spotřebiteli směrem od tradičního bankovnictví k fintechu a digitálním platbám. Sázky jsou vysoké. Neúspěch bude znamenat, že věk volných peněz nakonec přijde s ohromující účtenkou.

Zdroj: The Economist

 
 
 

Čtěte více:

S Fedem se stále nebojuje, pod kontrolou bude mít celou výnosovou křivku
21.07.2020 16:05
Před současnou krizí vyvolanou pandemií se tvrdilo, že centrální banky...
Smith: Nečekaný zachránce americké ekonomiky?
24.07.2020 10:44
„Je zřejmé, že americká ekonomika potřebuje enormní změny, jejichž roz...
Summit EU nalezl shodu na fondu obnovy ekonomik po koronaviru i sedmiletém rozpočtu
21.07.2020 8:13
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích ...
Ve Washingtonu začíná jednání o novém záchranném balíčku
22.07.2020 8:17
Špičky amerického Kongresu a představitelé administrativy prezidenta D...
Viceguvernér Nidetzký: ČNB teď nevnímá tlak na uvolnění měnové politiky. Výzvou pro vládu bude dělení finanční pomoci
22.07.2020 14:14
Česká národní banka v současné době nemá zapotřebí upravovat měnovou p...

Váš názor
  •  
    26.07.2020 13:59

    Asi před hodinou jsem se vrátil z nákupu potravin. Taky jsem sondoval přes týden na sreality. Ale jako jo, holt se řeklo nízká inflace, tak jako teda nízká. Jenom v těch potravinách a na realitách to zapomněl lidem někdo sdělit.
    Ten, který tančí s papoušky
  •  
    26.07.2020 13:47

    Inflace není nízká, to jen vlády předstírají, že je nízká, aby to vypadalo, že HDP roste a spousta věcí je valorizována podle inflace. Takže jestli budete zvyšovat důchody o falešnou inflaci 1% nebo reálnou třeba 6% je sakra rozdíl. I přesto, že obsluha dluhu nyní stojí málo, tak díky tomu, jak funguje exponenciální růst, tak vláda USA bude insolventní tak do 30 let i bez zvyšování sazeb. Zkrátka veškerý příjem padne jen na úrok. 80 milionů lidí v USA jdoucích do důchodu v této dekádě tomu také nepomůže.
    czinvestor
Aktuální komentáře
03.08.2020
11:17Pozvánka na webinář: Jak využít ETF ve svém portfoliu
11:10Aktivita továren v eurozóně se v červenci vrátila k růstu
10:45Komentář analytika ke KB: slabší příjmy a možné firemní defaulty versus celkový růst úvěrů a vybavenost kapitálem  
10:39The Economist: Letecký průmysl povstane z popela, zářivější než kdy dřív
10:12Petr Dufek: Lepší PMI navzdory slabým zakázkám a stále nízká nezaměstnanost
9:48Apple je největší firmou na světě podle tržní kapitalizace
9:25Zisk banky HSBC v pololetí klesl o 65 procent
9:10SocGen, vlastník Komerční banky, má další čtvrtletní ztrátu
9:04Rozbřesk: Pozornost se obrací k ČNB. Eurodolar testoval 1,20
8:54Microsoft zvažuje koupi amerických operací TikToku
8:47Evropské futures hledají směr. KB kvartálním ziskem zklamala  
8:45Český výrobce bezpilotních letounů Primoco se dostal do provozního zisku, zvýšil tržby a uzavřel nové zakázky
8:30MONETA Money Bank, a.s. - Pozvánka na řádnou valnou hromadu, která se bude konat dne 2. září 2020
8:16Komerční banka zaostává za odhady. Za celý rok čeká jednociferný pokles příjmů a zisku, růst úvěrů
02.08.2020
14:59Project Syndicate: Války se zakrytými tvářemi
9:12Víkendář: Prospívají finance společnosti?
01.08.2020
16:03Project Syndicate: Snižování chudoby musí zůstat středem zájmu
9:09Víkendář: „Žít a nechat žít“ pro Čínu a Spojené státy
31.07.2020
22:10Obrat na Wall Street v poslední hodině, Ford -1,9 %  
17:20Dluhy a „kritická“ hranice 100 % HDP

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
American International Group Inc (06/20 Q2, Aft-mkt)
Berkshire Hathaway Inc (06/20 Q2)
Diamondback Energy Inc (06/20 Q2, Aft-mkt)
Ferrari NV (06/20 Q2, Bef-mkt)
Marathon Petroleum Corp (06/20 Q2, Bef-mkt)
McKesson Corp (06/20 Q1, Bef-mkt)
Natixis SA (06/20 Q2, Aft-mkt)
Siemens Healthineers AG (06/20 Q3)
Societe Generale SA (06/20 Q2)
Take-Two Interactive Software Inc (06/20 Q1, Aft-mkt)
Tyson Foods Inc (06/20 Q3)
Virgin Galactic Holdings Inc (06/20 Q2, Aft-mkt)
3:45Čína - PMI v průmyslu
6:00HSBC Holdings PLC (06/20 Q2)
6:30Dufry AG (06/20 Q2)
7:00Heineken NV (06/20 Q2)
9:30CZ - PMI v průmyslu
9:55DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - PMI v průmyslu
16:00USA - Index ISM v průmyslu
16:00USA - Výdaje ve stavebnictví, m/m